9 Minuty
Přehled: Let 10 a návrat k úspěchu
SpaceX pokračuje v přípravách na desátý plnorozměrový testovací let Starship poté, co Federální letecký úřad (FAA) uzavřel své šetření poslední havárie během letu a dal společnosti zelenou k pokračování startů v rámci platné licence. U areálu Starbase v jižním Texasu byl dokončen závěrečný test pohonu – tzv. „spin prime“ – a nosič byl poté vrácen zpět do hangáru k finálním kontrolám, úpravám tepelného štítu a dalším předletovým úkonům. Společnost stanovila cílové datum na nejdříve neděli 24. srpna v 18:30 místního času v Texasu (23:30 UTC) pro další pokus o start.
K testu opět vzlétne kompletní sestava Starship: Super Heavy urychlovač poháněný 33 metanovými motory Raptor a horní stupeň Starship se šesti motory Raptor. Toto kolosální zařízení o výšce přibližně 123 metrů (403 stop) je základním stavebním kamenem SpaceX pro rychlou opakovatelnost startů, těžké nosnosti i mise zaměřené na Měsíc, Mars nebo budování rozsáhlé orbitální infrastruktury včetně konstelace Starlink.
Tento let bude ostře sledován regulačními orgány, NASA i celou kosmickou komunitou, protože následuje po období opakovaných neúspěchů programu. Rok 2024 přinesl Starship řadu úspěchů – včetně několika startů a historicky prvního zachycení Super Heavy přímo na rampě – avšak začátek roku 2025 byl poznamenán anomáliemi za letu a ničivým testem na zemi. Let 10 má za cíl uzavřít některé technické otázky a získat klíčová data o vstupu do atmosféry a vypuštění nákladu nutná pro další posuny, jako je orbitální tankování, záchrana horního stupně a získání certifikace pro pilotované lunární přistání.
Uzavření vyšetřování FAA a zjištěné skutečnosti
FAA oznámil, že „dozoroval a přijal závěry vyšetřování vedeného SpaceX“ týkajícího se ztráty nosiče během květnového letu. Ve své závěrečné zprávě agentura určila pravděpodobnou hlavní příčinu jako „selhání palivové součásti“ a povolila SpaceX pokračovat v operacích pro Let 10 po zhodnocení provedených nápravných opatření.
SpaceX veřejně označila za nejpravděpodobnějšího viníka chybný pressurizační difuzor na čele hlavní metanové nádrže. Senzory zaznamenaly pokles tlaku v hlavní nádrži a zároveň abnormální nárůst tlaku v přídi nad nádrží během několika minut po startu. Hlavní spalování sice pokračovalo díky kompenzaci tlakového výpadku, avšak únik z příďové oblasti a zhoršující se netěsnost nakonec přetížily systém řízení orientace nosiče. Autonomní bezpečnostní software následně nařídil hornímu stupni odtlakování zbylého paliva, „pasivování“ a po neřízeném návratu do atmosféry nad Indickým oceánem skončila mise předčasně.
Odborníci dokázali selhání difuzoru zopakovat při zkouškách na zemi, což vedlo k úpravě návrhu pro lepší směrování tlakové plynové směsi do hlavní nádrže a výrazné snížení mechanického namáhání. FAA akceptoval implementovaná řešení a povolil návrat ke startům.
Výbuch při testu na zemi a vylepšení hardwaru
Před samotným naplánováním Létu 10 došlo 18. června k samostatné havárii, která při kryogenním tankování pro test motoru zničila loď Ship 36. K porušení konstrukce došlo při testu na stanovišti ve Starbase a s ním i k poškození infrastruktury, což vyvolalo komplexní prověrku tlakových nádrží a pozemních operací. Příčinou incidentu bylo podle SpaceX selhání tlakové kompozitní nádrže (COPV), což je vysokotlaká dusíková nádoba uvnitř nákladového prostoru, jež praskla s velkou silou.
SpaceX v reakci na to přijala několik opatření: snížení provozních tlaků COPV na dalších letech, rozšíření rozsahu kontrol a testování integrity, zpřísnění podmínek přejímky a implementaci úprav hardware, které mají zamezit recidivě tohoto typu poruchy. Firma rovněž dovybavila zbývající aktivní rampu pro přípravu další lodi, Ship 37, a 1. srpna proběhl krátký zážeh všech šesti Raptorů horního stupně jako součást ověřovacích testů.
Technické příčiny: Difuzor, COPV a slabá místa při manipulaci s palivem
Poslední incidenty vedly k odhalení dvou nezávislých technických problémů: selhání pressurizačního difuzoru u hlavní metanové nádrže a konstrukční zranitelnost COPV určené k tlakování nádob. Jasné pochopení těchto subsystémů je zásadní, neboť jsou klíčové pro řízení paliva i stabilitu samotné rakety.
- Pressurizační difuzor: U raket na kapalná paliva je pro zajištění spolehlivého proudění do motorů nutný pozitivní tlak v nádržích. K tomu slouží inertní plyny (obvykle dusík) a jejich rozvedení do nádrže prostřednictvím difuzoru minimalizuje bodové zatížení. Porucha difuzoru v přední části metanové nádrže způsobila nerovnoměrný tlak, což zapříčinilo nekontrolované odvětrávání a postupný únik, který nakonec narušil řízení orientace stroje.
- Spolehlivost COPV: COPV ukládají plyny pod vysokým tlakem v kompozitovém obalu a v letectví jsou široce rozšířené. Nicméně vyžadují mimořádně pečlivou výrobu i testování, neboť materiálové defekty mohou vést k náhlým haváriím. Vyšetřování ukázalo, že COPV na lodi Ship 36 pravděpodobně utrpěla poškození, které vedlo k jejímu selhání během tankování. Snížení provozních tlaků a zpřísnění testů má toto riziko rychle eliminovat z nejbližších letů.
Spojení problémů v oblasti tlakování a integrity nádrží potvrzuje, že správné řízení plynů a vnitřního potrubí je stejně zásadní jako kvalita motorů či tepelných štítů. Vylepšení v obou oblastech je klíčové pro návrat k opakovatelným a spolehlivým testovacím letům.
Mise Létu 10: Cíle a experimenty
SpaceX deklarovala, že Let 10 má dále rozšířit operační možnosti urychlovače Super Heavy a zahrne několik plánovaných testů přistání za pomocí spalování motorů. Mezi hlavní cíle patří:
- Experimenty s tepelným štítem a návratem: Na trupu Starship z nerezové oceli jsou instalovány různé keramické a kovové dlaždice, jejichž chování při návratu bude detailně sledováno. Výkon tepelného štítu je rozhodující pro jeho opakované využití; návrat z oběžné dráhy přináší výrazně vyšší tepelné zatížení než návrat urychlovače. Cílem je zjistit, které druhy materiálů a způsoby připevnění obstojí a které vyvolávají neakceptovatelné přehřívání.
- Nácvik vyslání nákladu: Let předpokládá pokus o vyslání simulátorů ve velikosti odpovídající nové generaci družic Starlink. Podobné zkoušky byly v plánu již při předchozích letech, ale selhání zabránila provedení rozvinutí nákladu.
- Přistávací experimenty: Super Heavy tentokrát nebude usilovat o zachycení na rampě ve Starbase, ale o kontrolované přistání na hladinu Mexického zálivu. V této fázi SpaceX otestuje různé kombinace motorů a škrcení tahu během sestupu, včetně scénářů s výpadkem jednoho z hlavních motorů.
- Rozšíření letového obálky: Inženýři budou provádět lety za střídajících se podmínek v rámci nově nastavených bezpečnostních limitů, aby zjistili limity konstrukce a proudění uvnitř při sestupu. V minulosti SpaceX testovala prudší úhly útoku, které zatěžovaly vnitřní potrubí a mohly přispět ke strukturálním defektům; nyní byly provozní parametry upraveny.
Sběr těchto dat bude mít zásadní význam pro návrh další konfigurace Starship, známé jako Verze 3 (Block 3), která bude vyšší a přinese dílčí vylepšení Raptorů i dalších subsystémů.
Tepelný štít, opakovatelnost a příprava k orbitálním operacím
Jednou z hlavních technických výzev programu zůstává vývoj štítu, který přežije návrat atmosférou z orbitální rychlosti. Zachování horního stupně vcelku a jeho následná záchrana pomocí motoru či zachycení na rampě vyžaduje dlaždice a jejich uchycení odolávající extrémnímu ohřevu i mechanickému namáhání při hypersonickém sestupu.
V roce 2024 Starship úspěšně provedla několik kontrolovaných „splashdown“ sestupů a poprvé byla zachycena i Super Heavy na rampě, což ukázalo potenciál rychlé opakovatelnosti. Rok 2025 však přinesl několik neúspěchů, při kterých horní stupeň ztratil integritu dříve, než dokončil návrat do atmosféry, a tak zůstávají některé otázky ohledně životnosti tepelného štítu nezodpovězené. Z minulých letů byly díky senzorům detekovány oblasti s nadměrným ohřevem v místech chybějících či poškozených dlaždic a tato zjištění jsou nyní středobodem experimentů Letu 10.
Opakovatelně použitelný horní stupeň by byl revolučním krokem: snížil by náklady a umožnil inovativní mise jako například tankování na oběžné dráze – klíčovou podmínku pro meziplanetární lety i zapojení Starship do programu Artemis. Dokud však není standardní přežití a obnova horního stupně samozřejmostí, zůstávají tyto možnosti ve stadiu ověřování.
Programová perspektiva: Starlink, Artemis a vize Marsu
Program Starship má pro SpaceX strategický význam v řadě směrů. NASA ji zvolila za pilotovaný lunární přistávací modul (HLS) v rámci programu Artemis, což klade vysoké nároky na bezpečnost i spolehlivost; úspěšné zkušební lety a nápravná opatření jsou proto nezbytná pro certifikaci.
Mimo to má Starship sehrát zásadní roli při rozšiřování sítě satelitů Starlink – její kapacita umožní rychle dostat na oběžnou dráhu tisíce satelitů a urychlit i zlevnit tvorbu orbitální infrastruktury. Zakladatel Elon Musk navíc Starship opakovaně spojuje s dlouhodobou vizí osídlení Marsu, což je plán zcela závislý na opakovatelnosti, tankování na oběžné dráze a masové výrobě raket.
Zpoždění v opakovatelnosti horního stupně a vývoji orbitálního tankování posunula tyto ambice v čase. V roce 2025 SpaceX doufala v první demonstrace těchto schopností; po aktuální sérii problémů však budou pravděpodobně odloženy na další rok. Každý dílčí test – a poučení z případných selhání – přímo určuje cestu k Block 3 a dalším generacím.
Jaký úspěch Letu 10 by znamenal
Obecný úspěch Letu 10 sice nemusí rovnou znamenat plnou operační připravenost, ale šlo by o zásadní posun v řešení tří hlavních oblastí rizika: spolehlivost tlakování a potrubní soustavy, integritu COPV a bezpečnost pozemních testů a přežití tepelného štítu. Zajištění vypuštění nákladu a robustních dat z návratu poskytne inženýrům konkrétní podklady pro ověření materiálů i způsobu uchycení. Ověření ovladatelných režimů sestupu urychlovače v rámci nových omezení zase rozšíří škálu možných postupů záchrany boosteru.
Regulační schválení FAA a otevřenost výsledků analýz selhání hrají významnou roli nejen pro důvěru veřejnosti, ale i pro tempo celého programu. NASA a jiní zákazníci potřebují vidět jednoznačná nápravná opatření i stabilitu výsledků testů, než svěří Starship úlohu nosiče pro posádku nebo drahé náklady.
Hardwarová a konfigurační mapa pro nejbližší období
SpaceX má v zásobě ještě dvě lodě Verze 2 (Block 2) před tím, než přejde na Verzi 3 s vylepšenou konstrukcí a zejména s nově upravenými motory Raptor. Společnost zdůrazňuje iterativní vývoj: každý let a pozemní test znamená nové poznatky, jenž se rychle promítají do úprav dalších lodí. Zbývají dvě plánované zkušební lety současné generace, z nichž každý má rozšířit možnosti rakety k plné opakovatelně použitelné nosné soustavě.
Aktuální hardwarová vylepšení se soustředí na přísnější přejímku COPV, snížení pracovních tlaků, nové pressurizační difuzory a optimalizované sestupové profily Super Heavy. Cílem těchto změn je snížení rizika jediného slabého článku a vytvoření větší bezpečnostní rezervy pro nepředvídané zátěže během letu i sestupu.
Bezpečnostní rizika a veřejné zájmy
Testování velkých raketových prototypů je vždy spojeno s rizikem. Letové dráhy Starship protínají obydlené i mezinárodní vzdušné prostory, jak se projevilo například dopadem úlomků poblíž Baham a Turks a Caicos při předchozích startech. Dozor FAA zajišťuje bezpečnost veřejnosti prostřednictvím licencování, environmentálního dozoru a šetření incidentů. Schválení vyšetření a opatření ze strany agentury je zásadním procedurálním krokem k obnovení letů, avšak další transparentnost a úspěšné opakované testy budou klíčové k udržitelnosti důvěry veřejnosti i regulačních orgánů.
Závěr
SpaceX směruje Let 10 k vyřešení série nedávných inženýrských nezdarů zavedením úprav konstrukce i provozních postupů. FAA uzavřel šetření květnového incidentu a po odhalení poruchy pressurizačního difuzoru i navržených krocích povolil pokračování operací. Dodatečná opatření následovala po červnovém výbuchu COPV, jenž zničil Ship 36.
Let 10 má za úkol získat rozhodující data o materiálech tepelného štítu, ověřit simulované vyslání nákladu a vyzkoušet nové režimy sestupu pro booster Super Heavy. Tyto experimenty jsou zásadním mostem ke znovupoužitelnosti horního stupně, demonstracím orbitálního tankování a pilotovaným misím v rámci Artemidy. Žádný jednotlivý test sice nemůže potvrdit celou vizi Starship, ale úspěšný Let 10 by znamenal rozhodující krok vpřed – nejen pro SpaceX, ale i pro dlouhodobé cíle vícenásobně použitelných nosičů a budoucích průzkumných letů do hlubokého vesmíru.
Klíčová slova: Starship, Super Heavy, motory Raptor, vyšetřování FAA, COPV, tepelný štít, opakovatelnost, Starbase, Starlink, Artemis, orbitální tankování, pressurizační difuzor, kryogenní pohonné látky, testovací let,
Zdroj: arstechnica
Komentáře