3 Minuty
Litva dosáhla historicky nejlepšího umístění v GII
Litva postoupila v roce 2025 v žebříčku Global Innovation Index (GII) o dvě příčky a umístila se na 33. pozici ze 139 zemí — což je pro zemi zatím nejlepší výsledek. Tento vzestup odráží dlouhodobý pokrok při budování ekonomiky poháněné inovacemi a stále silnější startupové prostředí zaměřené na digitální produkty, vývoj mobilních aplikací a vysoce hodnotný technologický export.
Význam pro technologický sektor
GII každoročně sestavuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) a hodnotí kolem 80 ukazatelů v oblastech výzkumu a vývoje, lidského kapitálu, infrastruktury a tržní vyspělosti. Vyšší umístění je znamením silnější propojenosti vědecké, podnikatelské a digitální sféry — klíčových faktorů pro růst startupů a přilákání investic.
Hodnocení Litvy ukazuje konkrétní technologické silné stránky:
- 3. místo na světě v podílu žen s vysokoškolským vzděláním zaměstnaných — což potvrzuje rozmanitý lidský kapitál v technologiích a výzkumu.
- 8. místo ve vývoji mobilních aplikací, které zdůrazňuje silné softwarové a inženýrské schopnosti země.
- Nadále vedoucí postavení v hodnotě jednorožců vzhledem k HDP — ukazuje nepoměrně velký dopad úspěšných scaleupů na národní ekonomiku.
Pověřený ministr hospodářství a inovací Lukas Savickas uvedl, že tento úspěch potvrzuje směřování Litvy k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou založené na startupech, i přes geopolitickou a makroekonomickou nejistotu.
Pokrok i přetrvávající výzvy
Kotryna Tamoševičienė, vedoucí výzkumu a analýz v Innovation Agency Lithuania, zdůraznila, že cílené investice do výzkumné infrastruktury, spolupráce vědy a byznysu a rozvoje dovedností se vyplácejí. Současně upozornila na strukturální omezení, která by mohla brzdit další růst:
- Omezený přístup k domácímu úvěru pro škálování v soukromém sektoru
- Demografické výzvy v mladších generacích
- Slabší mezinárodní partnerství mezi výzkumem a byznysem ve srovnání s předními inovačními centry
Řešení těchto nedostatků je klíčové pro přeměnu regionální dynamiky Lotyšska a Estonska v širší mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a trvalý příliv rizikového kapitálu.
Regionální a globální kontext
Švýcarsko si udrželo první místo v GII. Ze států pobaltského regionu se Estonsko umístilo na 16. místě, Lotyšsko na 41. a Polsko obsadilo 39. pozici. Index také upozornil na globální trend: po dekádě rychlého růstu v oblasti výzkumu, vývoje a rizikového kapitálu dochází ke zpomalení investiční dynamiky — tempo zůstává kladné, ale nejslabší od roku 2010.
Současná situace představuje pro technologické ekosystémy jak příležitosti, tak rizika. Pro Litvu může další rozvoj talentů, specializace na vývoj mobilních aplikací, softwarové inženýrství a užší propojení s mezinárodními výzkumnými i finančními sítěmi pomoci proměnit rostoucí hodnocení v GII v dlouhodobou konkurenční výhodu a zvýšení exportu založeného na technologiích.
„Žebříček je signál, nikoliv cílová čára,“ poznamenal jeden z analytiků. „To, zda Litva upevní své postavení mezi nově vznikajícími inovačními centry Evropy, určí trvalá pozornost politik i soukromé investice.“
Zdroj: smarti
Komentáře