7 Minuty
V průlomovém rozhodnutí soud okresu Amsterdam nařídil společnosti Meta, aby přestala uživatelům vnucovat algoritmicky řazené časové osy a zajistila, že možnost zobrazit nepersonalizovaný, chronologicky řazený feed bude přístupná, snadno nalezitelná a trvale zachovaná. Tento verdikt má významné důsledky pro to, jak velké platformy navrhují uživatelské rozhraní, jak komunikují o algoritmech a jaké volby koncovým uživatelům skutečně ponechávají.
Soud označil skrytá nastavení za zakázaný „dark pattern“
Stížnost podala organizace Bits of Freedom (BoF), nizozemská nevládní skupina hájící digitální práva, která zažalovala Meta na základě evropského zákona o digitálních službách (DSA). BoF tvrdila, že Meta záměrně schovávala volbu chronologického feedu – na Instagramu byla ukryta za logem aplikace a na Facebooku byla umístěna v odděleném menu – takže si uživatelé nemohli trvale zvolit, aby se jim zobrazoval nepersonalizovaný obsah. Soud s tímto názorem souhlasil a označil takové praktiky za „dark pattern“ podle článku 25 DSA, protože vytvářejí „únavu z rozhodování“ tím, že opakovaně resetují uživatelská nastavení.
V praxi to podle soudu znamenalo následující: uživatel si uložil preferenci pro chronologický pořádek a při dalším otevření aplikace zjistil, že jeho volba zmizela a byla nahrazena algoritmickým doporučením. Takové postupy znevýhodňují vědomé rozhodování a přesměrovávají lidi zpět k personalizovaným časovým osám bez jejich informovaného souhlasu. Soud tento vzorec chování interpretoval jako manipulativní prvek designu, který porušuje zásady proti klamavým návrhům uživatelského rozhraní obsažené v DSA, a to především proto, že snižuje schopnost uživatele efektivně uplatnit svou volbu.
Co DSA požaduje a proč je to důležité
Zákon o digitálních službách (Digital Services Act), předložený vedle Nařízení o digitálních trzích v roce 2020, zavádí nová pravidla pro velmi velké online platformy (VLOPs) a vyhledávače (VLOSEs) s více než 45 miliony měsíčních uživatelů v EU. Cílem je zvýšit transparentnost fungování algoritmů, poskytnout uživatelům nástroje k napadnutí rozhodnutí o moderaci obsahu a chránit je před zavádějícími návrhy rozhraní. Zákon reaguje na obavy, že uživatelé mohou být bez svého plného vědomí směrováni k obsahu a chování, které mění veřejnou debatu nebo individuální vnímání skutečnosti, zejména v citlivých obdobích, jako jsou volby nebo krizové situace.
DSA zavádí povinnost poskytovatelů služeb jasně informovat o tom, jak algoritmy fungují, jaké kritéria se používají pro personalizaci a jak mohou uživatelé upravit nastavení, která ovlivňují zobrazovaný obsah. To zahrnuje i zákaz účinného skrytí relevantních voleb za víceúrovňovými menu nebo opakované resetování preferencí. Právě zde soud v Amsterdamu našel porušení: pokud platformy zpřístupní alternace pouze na obtížně nalezitelných místech, de facto eliminují možnost informovaného rozhodnutí uživatele, což DSA rozpoznává jako nepřijatelný zásah do uživatelských práv. Tento případ tudíž slouží jako konkrétní příklad toho, jak se abstraktní pravidla přetavují do vynutitelného práva v praxi.
.avif)
Dva týdny na nápravu — nebo pokuta
Soud nařídil, aby Meta během dvou týdnů zajistila, že nastavení pro chronologický, neprofilovaný feed bude trvale uchováváno a bude lépe dostupné v uživatelském rozhraní. Pokud společnost nevyhoví, hrozí jí denní sankce ve výši 100 000 eur, maximálně však 5 000 000 eur, a navíc bude nucena uhradit právní náklady Bits of Freedom. Tyto finanční pobídky mají zajistit rychlou a praktickou implementaci změn v UX, ne jen formální vyjádření souhlasu s verdiktem.
Meta se vůči pravidlům EU v minulosti opakovaně vymezovala, argumentovala například tím, že některá opatření mohou překročit meze regulace nebo ohrozit svobodu projevu. Nicméně tento rozsudek ukazuje, že v případě porušení konkrétních ustanovení DSA mohou národní soudy nařídit praktické úpravy chování a designu uživatelského rozhraní. Rozhodnutí tedy není pouze symbolické — ukazuje, že regulace může vést k reálným změnám v tom, jak koncoví uživatelé ovládají své preference a jaké možnosti jim platformy poskytnou.
Co by měli uživatelé vědět
- Uživatelé by měli mít možnost nastavit si chronologický feed, který zůstane zachován i po uzavření aplikace. To znamená, že jejich volba by se neměla sama od sebe ztrácet nebo být vrácena do výchozího algoritmického režimu bez jejich záměrného zásahu.
- Rozhodnutí soudu se zaměřuje na návrh rozhraní a transparentnost voleb, nikoli na zákaz algoritmů jako takových; platformy mohou i nadále nabízet doporučené, personalizované timeliney, ale nesmí tyto volby zneviditelňovat nebo je automaticky přepisovat bez jasného souhlasu uživatele.
- Pokud Meta rozhodnutí akceptuje a provede požadované úpravy, přepnutí na trvalé chronologické zobrazení by mělo být na obou platformách — Instagramu i Facebooku — rychlejší, zřetelnější a snadněji dostupné v několika málo krocích.
Maartje Knaap, mluvčí Bits of Freedom, k rozsudku uvedla, že ukazuje: „Pár amerických technologických miliardářů by nemělo určovat, jak lidé vidí svět,“ a dodala, že Meta není „nedotknutelná“. Pro uživatele v EU, kteří se obávají nejasného fungování feedů a skrytého ovlivňování obsahu, může toto rozhodnutí představovat první krok směrem ke srozumitelnějším, uživatelsky orientovaným ovládacím prvkům timeliney. Toto opatření také otevírá prostor pro širší diskusi o tom, jaké další praktiky v oblasti návrhu UI mohou spadat pod definici „dark pattern“ a jak je regulovat či sankcionovat.
Prakticky vzato to znamená, že návrháři produktů, právní týmy a regulátoři budou muset spolupracovat, aby definovali jasné standardy pro to, co je považováno za „spravedlivé“ a „transparentní“ uspořádání voleb v aplikacích. Technické implementace, jako je uchovávání preferencí na straně serveru, synchronizace nastavení mezi zařízeními či explicitní potvrzovací dialogy, budou nyní pod větším tlakem, aby uživateli skutečně přiznaly kontrolu nad tím, jaký obsah mu platforma ukazuje. Z právního hlediska to také znamená, že provozovatelé platforem budou muset důkladně dokumentovat své rozhodnutí o návrhu rozhraní, aby mohli v případě sporu prokázat, že neposkytovali zavádějící nebo manipulativní možnosti.
Z hlediska širšího mediálního ekosystému by tento rozsudek mohl podnítit další žaloby nebo regulační zásahy zaměřené na jiné formy skrytých nastavení, jako jsou automatické přepínače souhlasu s ukládáním dat, komplikované cesty k odhlášení z personalizace reklam nebo nejasné vysvětlení toho, proč je uživateli předkládán konkrétní obsah. V konečném důsledku to povede k většímu tlaku na platformy, aby implementovaly zásady navržené s ohledem na uživatele, a nikoli pouze na optimalizaci metrik angažovanosti.
Pro uživatele, kteří chtějí minimalizovat personalizaci a zvýšit kontrolu nad svým online zážitkem, jsou některé praktické rady užitečné: pravidelně kontrolovat nastavení soukromí a personalizace, využívat nástrojů pro správu dat, ověřovat si, zda volby přetrvávají mezi relacemi a reportovat nejasné nebo obtížně dostupné možnosti regulátorům či spotřebitelským organizacím. Tato rozhodnutí také významně posilují postavení občanských organizací a watchdogů, kteří mohou vyvíjet tlak prostřednictvím právních kroků a veřejné kampaně za transparentnější digitální služby.
Zdroj: neowin
Zanechte komentář