7 Minuty
Jeff Bezos varoval, že umělá inteligence může být zachycena v „průmyslové bublině“ — zároveň ale zdůraznil, že technologie je skutečná a slibuje obrovské přínosy pro společnost. Na konferenci Italian Tech Week v Turíně zakladatel Amazonu poskytl vyvážený pohled na přehřátí očekávání, nadměrné financování a na dlouhodobé vítěze, kteří mohou z inovací v oblasti AI skutečně profitovat.
Hype versus základy: co Bezos na pódiu pozoroval
Na otázku od generálního ředitele Exoru Johna Elkanna, zda současný boom v oblasti umělé inteligence vykazuje příznaky bubliny, Bezos popsal současný stav jako klasickou průmyslovou bublinu: ocenění a nadšení investorů předbíhají skutečné obchodní základy. Poukázal na trochu známý, ale opakující se vzorec — když se trhy přehřejí, kapitál teče téměř do všeho, ať už jde o dobré nebo špatné nápady. V takové atmosféře je náročné dopředu rozlišit, které startupy přežijí, až se situace uklidní.
Bezos přidal konkrétní, i když nepojmenovaný příklad netypického chování trhu: malé týmy dostávají nepřiměřeně velké injekce kapitálu, i když jejich velikost, zkušenosti či výsledky to neospravedlňují. Nepoužil jména, ale sdělení bylo jasné — peníze se valí do experimentů takovým tempem, které historické zkušenosti často označují za bublinové. To vytváří tlak nejen na startupy, ale i na investor y, kteří musejí rozhodovat rychle a často bez dostatečné hloubkové analýzy.
Navíc Bezos upozornil na psychologický prvek: v době euforie se zvyšuje tolerance k riziku a snáze se přehlížejí jasné signály, že by některé projekty měly mít mnohem přísnější metriky úspěchu. Tento fenomén není novinkou — objevuje se v různých odvětvích, od dotcom bubliny až po realitní trhy — a současný růst zájmu o AI není výjimkou. Pro zakladatele to znamená, že i když získají kapitál rychle, musejí zároveň myslet na udržitelnost obchodního modelu pro případ, že se trhy otočí.
Proč průmyslová bublina nemusí být katastrofa
Přes tato varování Bezos zdůraznil, že existence bubliny samotné nepopírá realitu technologie. Přirovnal AI k biotechnologiím v 90. letech, kdy sektor čelil nadměrnému financování, ale přesto dal světu léky měnící život, přestože mnoho firem později zkrachovalo. Hlavní ponaučení tedy zní: průmyslové bubliny mohou urychlit objevování a vývoj, a i po tržním očištění mohou zůstat mocné inovace, které mají trvalý společenský dopad.
Bezos při tom poskytl širší kontext: škálování financování vede k velkému množství experimentů, z nichž některé jsou nutné k nalezení průlomových řešení. Ano, stovky nebo tisíce projektů mohou zkrachovat, ale i několik úspěšných aplikací může způsobit zásadní posun v tom, jak lidstvo pracuje, léčí nemoci, dopravuje zboží nebo vytváří nové produkty. Tato dynamika není jednostranná — přerozdělení kapitálu do rizikových experimentů často urychluje technologický pokrok.
Podle Bezosových slov je AI „skutečná a změní každé odvětví.“ Tato optimistická vize jde ruku v ruce s pragmatismem: investoři by měli očekávat korekci v nějakém okamžiku, ale dlouhodobé přínosy — od automatizace rutinních procesů po zcela nové produkty a služby — mohou být gigantické. Prakticky to znamená, že společnosti, které vytvoří udržitelné obchodní modely kolem AI, mohou v delším horizontu výrazně růst, zatímco mnohé běžné experimenty z trhu vymizí.
Hlasů, které varují, přibývá
Bezos není v tomto postoji osamocen. Již dříve v roce zazněly zprávy, že generální ředitel OpenAI Sam Altman označil trh s AI za bublinu, a další lídři z oblasti financí sdílejí podobné obavy. Šéf Goldman Sachs David Solomon upozorňuje na natažené ocenění akcií a na fakt, že investoři často zdůrazňují potenciál nárůstu hodnoty, zatímco rizika zlehčují. Podle něj je reálné očekávat budoucí korekci nebo propad ceny, když realita nenaplní příliš vysoká očekávání během krátkého časového horizontu.
Tržní analytici a správci aktiv, jako například Karim Moussalem ze Selwood Asset Management, šli ještě dál a přirovnali obchodování s AI k historickým spekulativním mániím. Taková srovnání upozorňují na společné rysy: prudký nárůst kapitálu, masivní mediální pozornost a následné rychlé vyhřeznutí subjektů, které nemají pevné základy. Tyto hlasy opakovaně připomínají, že nadšení by mělo být doprovázeno disciplínou a solidním posouzením hodnoty, nikoli pouze sledováním momentálních trendů.
Navíc je důležité rozlišovat mezi různými druhy rizik: technologická rizika (například nedostatečná přesnost modelů), regulační rizika (přísnější pravidla týkající se ochrany dat nebo nasazení AI) a tržní rizika (kolísání kapitálu a změny v ochotě investorů podporovat rizikové projekty). Každé z těchto rizik může samostatně nebo v kombinaci přispět k rychlejšímu vyčištění trhu, a proto musejí startupy i investoři vyhodnocovat všechny tyto dimenze.
Co to znamená pro startupy, investory a společnost
Pro podnikatele je současné prostředí současně příležitostí i závazkem. Snadný přístup ke kapitálu umožňuje rychlé experimentování a měření trhu, ale týmy by měly mít připravené scénáře pro přísnější tržní podmínky, až se ocenění normalizují. To zahrnuje důsledné sledování metrik využití produktu, udržitelnosti příjmů a jasného plánu, jak přejít od rané fáze experimentování k opakovatelnému obchodnímu modelu.
Pro investory Bezosova rada znamená náročnější práci v oblasti due diligence: je nutné oddělit projekty, které opravdu mění pravidla hry, od těch, které jsou spíše módními krátkodobými sázkami. To vyžaduje hluboké technické porozumění, ověření obchodního případu a realistické scénáře růstu. Investoři by také měli klást důraz na governance, etiku a schopnost týmu adaptace na regulační změny — faktory, které často rozhodují o dlouhodobé úspěšnosti v technologických odvětvích.
- Krátkodobě: očekávejte vyšší volatilitu, jelikož trhy budou přehodnocovat ocenění firem spojených s AI.
- Střednědobě: slabší či přehnaně financované společnosti mohou zkrachovat; přeživší firmy budou lépe kapitálově vybavené a více zaměřené na výkon a obchodní výsledky.
- Dlouhodobě: společnost získá nové nástroje, zlepší se služby a otevřou se potenciální průlomy v oblastech jako zdravotnictví, logistika, výroba, energetika či vzdělávání.
V době, kdy titulky přecházejí od nadšení k poplachu, Bezosovo poselství zní pragmaticky: ano, můžeme být v bublině, ale podkladová technologie zanechá trvalý otisk. Pokud se podíváme do historie technologických cyklů, horečka často vytváří odpad, ale zároveň i zásadní inovace, které pak napomáhají dalšímu hospodářskému růstu a zvyšování kvality života. Pro firmy to znamená, že zaměření na trvalou hodnotu a užitečnost pro koncového uživatele je klíčové.
Dále je důležité, aby veřejný sektor, akademie a průmysl spolupracovaly na zajištění, že přínosy AI budou distribuovány spravedlivě. To může zahrnovat investice do rekvalifikace pracovní síly, financování výzkumu v oblasti bezpečné a transparentní AI a tvorbu regulačních rámců, které podporují inovace, ale zároveň chrání veřejné zájmy. Bez takového komplexního přístupu hrozí, že některé socioekonomické skupiny zůstávají pozadu, zatímco jiné sklízejí hlavní výhody.
Na závěr je užitečné rozlišit tři klíčové dimenze, které budou určovat, jak se tato fáze vývoje AI vyvine: technologická reálnost (co modely skutečně umějí), obchodní udržitelnost (zda firmy dokáží vydělávat opakovatelně) a společenská akceptace (jak regulátoři a veřejnost na nasazení AI reagují). Jedině kombinace pozitivního vývoje ve všech třech oblastech může zajistit, že přínosy AI překonají krátkodobé negativní efekty bublinového chování na trhu.
Zdroj: cnbc
Zanechte komentář