8 Minuty
Microsoftův příští Xbox by mohl dorazit v roce 2027 a slibuje výrazný skok v hardwaru i architektuře. Nové úniky naznačují odvážný návrh založený na čipletech, výkonný GPU RDNA5 a dedikovaný NPU pro akceleraci umělé inteligence — to vše s potenciálem výrazně zlepšit herní výkon, ale zároveň přinést vyšší energetickou náročnost a prémiovou cenu. Tento článek podrobně rozebírá dostupné informace, technické detaily a možné důsledky pro hráče, vývojáře a trh s herními konzolemi.
Two-chiplet design: a CPU SoC and a Radeon-like GPU
Podle zpráv, které cituje GamingBolt a kanál Moore's Law is Dead, bude nastupující Xbox využívat APU s kódovým označením Magnus, složené ze dvou samostatných čipletů: jednoho SoC zodpovědného za CPU funkce a druhého die pro GPU, který se designově blíží AMD desktopovým Radeon kartám. Tento dvouchipletový přístup (chiplet design) umožňuje kombinovat specializované křemíkové bloky optimalizované pro konkrétní úlohy, čímž se zvyšuje flexibilita výroby a potenciálně i konečný výkon zařízení.
CPU část je uváděna jako založená na architektuře Zen 6, s až třemi vysokovýkonnými jádry plus osmi efektivními jádry Zen 6c, které sdílejí 12MB L3 cache. Taková kombinace heterogenních jader cílí na vyvážení surového výpočetního výkonu pro jednovláknové úlohy s energetickou efektivitou pro pozadí a méně náročné procesy. Pro herní konzoli to znamená lepší správu režimů výkon/spotřeba, nižší latence v CPU-bound scénářích a větší prostor pro paralelní systémové služby, jako je streaming, multitasking nebo běh asistenčních AI funkcí.
Dvouchipletová koncepce navíc otevírá cestu ke škálovatelnosti: oddělené GPU die může být modifikováno nebo vyráběno na jiném procesu bez nutnosti zásahu do CPU bloku, což může zkrátit vývojové cykly a zlepšit návratnost investice pro Microsoft. To by mohlo ovlivnit i dodavatelský řetězec, protože grafický die může být objednáván podle dostupnosti výrobních kapacit (např. různých uzlů u výrobce křemíku) a SoC může být optimalizováno pro integraci s dalšími službami Xbox ekosystému.
GPU specs that stand out
Uniklé specifikace GPU uvádějí 68 compute units založených na architektuře RDNA5 a čtyři shader enginy, podpořené značnou 24MB L2 cache — což je přibližně pětkrát více L2 cache než u Xbox Series X. Zvýšení kapacity L2 cache přímo ovlivňuje latence paměti pro shader workloady, zlepšuje efektivitu texturování a může snížit potřebu častého přístupu do pomalejšího DRAM, čímž zlepší stabilitu snímkové frekvence a výkon v náročných scénách.
Těchto 68 CU naznačuje silnou rasterizační i compute kapacitu, která se hodí pro moderní hry využívající komplexní shader efekty, výpočty fyziky a pokročilé post-processové techniky. Ve spojení s RDNA5 to může znamenat lepší prostředí pro ray tracing (s vyššími výkonovými rezervami pro akceleraci světelných efektů), ale také větší potenciál pro hybridní přístupy jako kombinace raster a sledování paprsků (hybrid rendering).
Dalšími relevantními faktory jsou organizace shader enginů a interní zdroje pro scheduling, systém pro správu frekvencí a napětí (P-states), podporované instrukční sady a kompatibilita s výpočetními knihovnami. Tyto detaily ovlivní, jak dobře budou vývojáři schopni portovat PC tituly či optimalizovat multiplatformní hry pro nové konzole.
Memory options and AI acceleration
Detaily ohledně paměti zůstávají předběžné, ale očekává se 192bitová sběrnice s možnými konfiguracemi RAM 24GB, 36GB nebo 48GB. Vyšší celkové kapacity paměti a širší sběrnice zlepšují propustnost pro textury ve vysokém rozlišení, streaming assetů a dat pro velké otevřené světy. Varianty paměti mohou také umožnit segmentaci produktové řady — levnější modely s menší RAM a plně vybavené verze pro náročné hráče nebo pro hybridní použití jako konzole/PC.
Pro AI úlohy, jako je škálování rozlišení pomocí neuronových sítí (upscaling), funkce Microsoft Copilot nebo jiné herní asistenty, má Magnus obsahovat dedikované NPU s vrcholovým výkonem až 110 TOPS, které se může v úsporných režimech snížit přibližně na 46 TOPS. Takové dedikované akcelerátory pro AI výrazně snižují zátěž CPU a GPU, když se provádějí operace strojového učení v reálném čase — například inteligentní upscaling, supersampling, dynamická optimalizace nastavení nebo analýza herních dat pro uživatelské asistenty a hudbu generovanou v reálném čase.
NPU může mít více praktických využití: zvýšení kvality obrazu bez výrazného dopadu na výkon (např. náhrada tradičního temporal upscalingu), zpracování hlasových povelů pro integraci s Copilotem, akcelerace fyzikálních simulací založených na ML nebo i asistované tvorby obsahu v uživatelských nástrojích. Integrované AI prvky se tak stávají klíčovým faktorem pro budoucí herní zážitek a mohou ovlivnit rozhodování zákazníků při nákupu konzole.
Performance vs. power: real gains, real costs
Interní zdroje odhadují, že celková spotřeba APU Magnus může být mezi 250 a 350 watty, s předpokládaným TDP kolem 350W. To by znamenalo zhruba o 70 % vyšší nároky na energii oproti projekcím pro čip PS6, přičemž reálný nárůst herního výkonu je uváděn přibližně v rozmezí 30–35 %. Rozdíl mezi zvýšenou spotřebou a relativním ziskem výkonu vyvolává otázky o efektivitě a návratnosti pro hráče: vyšší spotřeba se může promítnout do robustnějších chladičů, většího hluku nebo dražšího návrhu napájecí jednotky, ale také do lepšího a stabilnějšího zážitku při maximálním vizuálním nastavení.
Ve skutečnosti by tento výkonový posun mohl znamenat plynulejší frame pacing, méně kolísání snímkové frekvence a možnost vyšších cílových snímků v multiplatformních hrách. Jako ilustraci uniklé zdroje uvádějí, že hra běžící na PS6 v režimu 4K/120Hz by mohla na Xbox APU dosáhnout 4K/144Hz, což by byla konkrétní výhoda v titulech, kde vyšší snímková frekvence přináší skutečně měřitelný rozdíl v plynulosti a odezvě.
Výše uvedené výsledky však závisí na mnoha faktorech: optimalizaci her pro RDNA5, efektivitě využití velké L2 cache, schopnosti NPU převzít část zátěže, a také na chladicím řešení, které zajistí, že APU udrží vysoké frekvence bez throttlingu. Z hlediska návrhu konzole to může znamenat větší rozměry, robustnější ventilaci, alternativní materiály rozptylu tepla nebo dokonce hybridní pasivně-aktivní systémy, které vyrovnávají hlučnost a termální limity.
Is Microsoft building a hybrid PC-console?
Jedna zajímavá část zpráv naznačuje, že Microsoft může usilovat o hybridní zkušenost: konzoli, která nejen poběží Xbox exkluzivity, ale zároveň bude schopna spouštět PC tituly zakoupené na platformách jako Steam nebo GOG. Takový přístup by představoval silnější posun k autentickému ekosystému Xbox Play Anywhere a ještě více by zamazal hranice mezi PC a konzolovým hraním. Pro hráče to znamená větší knihovnu dostupných her, pro vývojáře možnost širšího publika a pro Microsoft strategickou konkurenční výhodu v oblasti služeb a platformového propojení.
Hybridní konzole by tak kombinovala tradiční jednoduchost používání konzole (plug-and-play, certifikované tituly, konzistentní uživatelské rozhraní) s flexibilitou PC prostředí (možnost instalace třetích stran, modifikace, širší podpora formátů). To by zároveň znamenalo nutnost vyřešit licenční otázky, kompatibilitu ovladačů, bezpečnostní modely a případné oddělení systémových úloh od uživatelských instalací, aby se zachovala stabilita a bezpečnost platformy.
V kontextu trhu je takový krok logický: Microsoft dlouhodobě investuje do služeb jako Game Pass, Azure cloud a integrace s Windows, takže konzole, která plyne více do PC směru, by posílila hodnotu předplatného a zvýšila dobu strávenou v ekosystému. Na druhou stranu bude třeba sledovat, jak na to zareagují výrobci periferií, vydavatelé a zejména konkurence, která může reagovat vlastními strategií v oblasti hardwaru a služeb.
Vše nasvědčuje tomu, že se chystá ambiciózní, energeticky náročné zařízení cílené na rok 2027, které by v některých ukazatelích mohlo překonat PS6 — a to za cenu vyšší spotřeby energie a pravděpodobně i vyšší maloobchodní ceny. Zbývá otázka, zda budou hráči ochotni zaplatit více za vyšší snímkové frekvence, hybridní flexibilitu a rozšířené AI funkce. Odpověď na tuto otázku bude záviset na kombinaci ceny, reálného uživatelského přínosu (například v plynulosti a kvalitě obrazu) a dostupnosti her, které tyto nové schopnosti plně využijí. My budeme pozorně sledovat vývoj v rámci roku 2027 a přinášet další analýzy a testy, až se objeví oficiální hardware a měřitelné výsledky.
Zdroj: smarti
Zanechte komentář