3 Minuty
Kvantové počítače a budoucnost kryptografie
Rychlý rozvoj kvantových počítačů znamená zásadní změnu v oblasti digitální bezpečnosti a šifrování dat. Průlomový výzkum Craiga Gidneyho, experta na kvantovou umělou inteligenci ve společnosti Google, ukazuje, že kvantové počítače by brzy mohly prolomit současné kryptografické systémy – včetně těch, které chrání Bitcoin – až dvacetkrát efektivněji než se dříve předpokládalo. Tento objev znovu zvyšuje obavy o budoucnost stávajících kryptosystémů a zdůrazňuje, jak urgentně je potřeba zavádět kvantově odolnou kryptografii.
Věda a technologie rychlejšího prolomení kryptografie
Tradiční asymetrické šifrovací algoritmy, například RSA, spoléhají na složitost faktorizace velkých čísel – což dlouhodobě zajišťuje bezpečnost digitálních peněženek, online bankovnictví, důvěrné komunikace i kryptoměn. Kvantové počítače vybavené Shorovým algoritmem však mají potenciál tyto systémy výrazně rychleji prolomit, protože dokáží provádět složité výpočty v mnohonásobně kratším čase než klasické počítače.
Gidneyho studie konkrétně analyzuje potřebné zdroje pro prolomení RSA šifrování. Nové odhady ukazují, že kvantový počítač s přibližně 20 miliony hlučných qubitů by dokázal prolomit 2048bitový RSA během osmi hodin. Jde o dvacetinásobné zlepšení v efektivitě oproti dřívějším předpovědím, což významně zkracuje časový horizont potenciální kvantové hrozby.
Ačkoliv samotný Bitcoin používá místo RSA kryptografii na eliptických křivkách (ECC), i ta je pomocí Shorova algoritmu zranitelná proti útoku kvantových počítačů. Tyto základní šifrovací technologie jsou páteří bezpečnosti nejen kryptoměn, ale i celosvětového finančního sektoru, digitálních identit a zabezpečené komunikace.
Praktické bariéry a pokrok v kvantovém hardwaru
Přestože projekce zní alarmujícím způsobem, kvantové počítače potřebné k těmto úkonům jsou zatím pouze experimentální. Nejvyspělejší kvantové procesory, například „Condor“ od IBM (trochu přes 1100 qubitů) nebo Google „Sycamore“ (53 qubitů), jsou stále daleko od milionů stabilních, chybově korigovaných qubitů, které by mohly ohrozit současné kryptografické standardy.
Kvantový výzkumný tým Project 11 ale motivuje další průlomy – nabízejí odměnu v bitcoinech za prolomení extrémně slabých ECC klíčů (1 až 25 bitů) pomocí dosavadního kvantového hardwaru, čímž demonstrují jak potenciál, tak limity současných kvantových zařízení.
Dopady v praxi, přínosy a další kroky
Závěry Gidneyho studie zásadně ovlivňují kybernetickou bezpečnost i oblast financí. Narůstá tlak na vývoj a zavádění postkvantových kryptografických standardů, tedy algoritmů odolných i vůči útokům kvantových počítačů. Pochopení kvantových zdrojů potřebných na kryptografické útoky umožňuje lépe plánovat časový rámec přechodu i prioritizovat nutné inovace v klíčové infrastruktuře.
Navzdory těmto trendům zůstává spousta technických výzev, než budou kvantové útoky skutečně realizovatelné. Škálovatelnost hardwaru, koherence qubitů a korekce chyb jsou klíčové překážky. Pozitivní přínosy kvantových počítačů – například v objevování léků nebo optimalizacích – musí být zároveň vyváženy bezpečnostními riziky, která přinášejí.
Závěr
Průlomové výsledky Googlu představují zásadní milník. Ukazují, že kvantové počítače mohou zásadně narušit bezpečnost kryptografických systémů – včetně ochrany Bitcoinu a digitálních peněženek – mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. Ačkoliv kvantová hrozba není kvůli hardwarovým limitacím zatím bezprostřední, nový výzkum zdůrazňuje nutnost globální přípravy, zejména vývoje a nasazování kvantově bezpečných šifrovacích protokolů. S tempem rozvoje kvantových technologií už plánování bezpečnosti není teoretickou záležitostí, ale stává se naléhavou praktickou potřebou.
Komentáře