8 Minuty
Lehký iPhone Air od Apple selhává z hlediska prodejů a jeho slabší výkon už začíná měnit plány výrobců smartphonů i jejich dodavatelů. Několik čínských značek podle zpráv odložilo nebo zrušilo ultra‑tenké návrhy, které měly přímou ambici konkurovat kompaktní koncepci Apple. Tento vývoj ovlivňuje nejen produktové roadmapy, ale i rozhodování o investicích do vývoje, kapacitách montáže a prioritách v oblasti výzkumu a vývoje v segmentu prémiových smartphonů.
Proč konkurenti opouštějí ultra‑tenké modely
Podle reportu DigiTimes zrušily Xiaomi, Oppo a vivo projekty některých ultra‑tenkých telefonů, které měly být navrženy tak, aby přímo soupeřily s iPhone Air. Toto rozhodnutí vyplývá z jednoduchého ekonomického odhadu: pokud je poptávka po Air slabá, trh pro prémiové tenké smartphony je rizikovější. Investice do nového designu a výrobních linek přicházejí s vyššími fixními náklady, zatímco nižší prodejní objemy oslabují marže. Výsledkem je, že výrobci zvažují, zda se vyplatí vsadit na úzkou formu jako hlavní konkurenční prvek.
Kromě čísel poptávky je tu i technická a obchodní realita: ultra‑tenké telefony často vyžadují dražší komponenty, speciální procesy lepení a přesnější toleranční výrobní postupy, které mohou zvyšovat počet vadných kusů (nízká yield rate). Tenčí konstrukce také typicky omezují kapacitu baterie a zvyšují nároky na chlazení u výkonných čipů, což vede k kompromisům v oblasti výdrže a termálního managementu. Pro značky orientované na vysoký objem prodejů a optimální poměr cena/výkon jsou takové kompromisy méně atraktivní.
Navíc je třeba brát v úvahu marketingové riziko: pokud veřejnost neadoptuje nový tvar rychle, výrobce čelí ztrátě image, kterou je obtížné rychle otočit. V podmínkách, kdy je trh smartphonů vysoce konkurenční a cenově citlivý, se proto společnosti raději soustředí na segmenty s předvídatelnější poptávkou, jako jsou telefony se silným fotoaparátem, lepší výdrží baterie nebo modely střední třídy, které generují velké objemy prodejů a stabilnější marže.
Celkové rozhodování tak kombinuje data z trhu, technické limity konstrukcí a strategické plánování produktového portfolia – a v tomto součtu se ultra‑tenké formáty ukázaly jako méně atraktivní volba pro mnoho výrobců.
Signály z dodavatelského řetězce navíc potvrzují opatrnost výrobců. Foxconn údajně snížil objemy některých výrobních linek pro iPhone, zatímco společnost Luxshare má podle zpráv celou montáž iPhonů přerušenu. Taková rozhodnutí v kontraktním výrobním sektoru se rychle projeví napříč subdodavateli – od výroby kovových rámečků a pouzder přes dodávky baterií až po modulární fotoaparáty a senzory. Snížení zakázek nebo zrušení projektů vede k přerozdělení výrobních kapacit a může negativně ovlivnit tržby menších dodavatelů, kteří jsou méně diverzifikovaní.
Dále se v souvislosti s iPhone Air objevily i interní signály: Apple podle zpráv přišel o designéra zodpovědného za Air a nástupce zařízení byl posunut. Takové kroky mohou indikovat, že výrobek neplní očekávání v oblasti prodejů, zpětné vazby uživatelů či interního vnímání produktu. Z pohledu investic to může znamenat zpoždění v sériovém vylepšování konstrukčních prvků nebo přeplánování vývojových zdrojů do oblastí, které mají větší pravděpodobnost rychlého návratu kapitálu.
Dodavatelé, konkurence a měnící se priority
Výrobci OEM a dodavatelé komponentů se velmi rychle přizpůsobují nové situaci. Zkrácení výrobních běhů nebo zrušení prototypů a programů může zabránit hromadění zásob, snížit riziko přesytění trhu a chránit marže před dalším tlakem. U subjektů jako Xiaomi, Oppo a vivo odložení několika ultra‑tenkých prototypů uvolňuje zdroje — nejen finanční, ale i kapacitní a inženýrské — které lze přesměrovat do segmentů s pravděpodobnějším výkonem na trhu.
Tyto přesuny se týkají konkrétně oblastí, které pro většinu výrobců představují jasné konkurenční výhody: vylepšení systémů fotoaparátu (větší senzory, lepší optika, periskopické moduly), optimalizace softwaru pro fotografii a AI, vylepšení kapacity a rychlosti nabíjení baterií, nebo cílené rozšíření produktového portfolia o modely střední třídy (midrange), jež mají širší zákaznický základ. Dále rostou investice do skládacích telefonů (foldables), které i přes vyšší výrobní náklady představují pro některé výrobce atraktivní cestu k vyšší marži a technologické diferencici.
Z technického pohledu se firmy také více zajímají o snížení nákladů na výrobu tenkých konstrukcí: lepší plánování dodávek, zlepšení yield rate u citlivých výrobních kroků a hledání nových materiálů, které umožní tenčí profily bez ztráty rigidity. Avšak tyto změny vyžadují čas a kapitál, a pokud trh neukáže jasný signál poptávky po ultra‑tenkých telefonech, prioritou zůstává alokace zdrojů do jistějších oblastí produktu a trhu.
Strategické přeorientování se tak děje nejen na vrcholových úrovních produktového managementu, ale i v nitru dodavatelského řetězce — od výrobců pouzder a krytů přes dodavatele baterií až po specialisty na zobrazovací moduly. Když se projednávají nové projekty, firmy dnes intenzivněji vyhodnocují rizika spojená s konstrukčními kompromisy (např. menší baterie, složitější konstrukce chlazení) proti očekávané návratnosti investic.
- Ovlivněné značky: Xiaomi, Oppo a vivo podle zdrojů zrušily plány na ultra‑tenké modely, což odráží posun priorit ve vývoji produktů a alokaci rozpočtů na R&D.
- Reakce dodavatelského řetězce: Foxconn snížil kapacity u některých výrobních linek pro iPhone, zatímco Luxshare údajně zastavil montáž iPhonů — obě opatření signalizují přizpůsobení se nižší poptávce.
- Sdělení od Apple: odchod designéra spojeného s iPhone Air a odložení nástupce naznačují interní přehodnocení produktové strategie a zpomalení vývojového plánu.
- Růstový efekt na trhu: Úniky a zprávy uvádějí, že i Samsungův model Galaxy S25 Edge měl horší výsledky a jeho plánovaný nástupce byl rovněž údajně zrušen — což naznačuje širší trend opatrnosti napříč prémiovými tenkými modely.
Co to znamená pro spotřebitele a trh
Spotřebitelé si mohou v roce 2025 všimnout méně uvedení ultra‑tenkých vlajkových modelů, protože výrobci přesměrovávají úsilí a kapitál tam, kde je poptávka stabilnější a návratnost investic lépe předvídatelná. Místo honby za co nejnižším profilem těla telefonu lze očekávat silnější důraz na vylepšení fotoaparátů, délku výdrže baterie, rychlé nabíjení, softwarové funkce posílené umělou inteligencí, a rovněž na hodnotu za peníze v segmentech střední třídy. Skládací telefony a telefony s inovativními foto moduly budou pravděpodobně pokračovat v přitahování investic díky své schopnosti nabízet jasné rozdíly oproti konkurenci.
Pro koncového uživatele to může znamenat, že volba mezi tenkým telefonem s estetickým důrazem versus robustnějším modelem s lepší výdrží baterie či pokročilejším fotoaparátem bude častěji vést ke kompromisu ve prospěch funkčnosti. Z obchodního hlediska se dále očekává přerozdělení marketingových rozpočtů: místo zdůrazňování extrémní tenkosti budou značky komunikovat hodnotu fotografických systémů, rychlost nabíjení, softwarovou zkušenost a celkové poměry cena/výkon v jednotlivých segmentech.
Je důležité také zmínit, že menší počet ultra‑tenkých modelů na trhu může dočasně zvýšit poptávku po alternativách, například po telefonech s vylepšenou ergonomií, po modelech s moduly pro rozšířenou realitu (AR) či po telefonech, které lépe integrují služby a ekosystémy — tedy tam, kde výrobci vidí dlouhodobou hodnotu pro uživatele.
Spotřebitelé by tedy měli očekávat širší nabídku ve středním segmentu, zlepšení technologií fotoaparátů a delší životnost baterií v rámci dostupnějších cenových hladin, zatímco extrémně tenké prémiové modely mohou být dočasně v útlumu, dokud se neobjeví jasné signály změny poptávky nebo technologické průlomy, které znovu zvýší atraktivitu tohoto formátu.
Vrátí se tenké telefony? Pravděpodobně ano, ale s výhradami. Trendy v hardwaru mobilních telefonů jsou cyklické a historie ukazuje, že formáty přicházejí a odcházejí podle toho, jak se mění technologie a preference uživatelů. K návratu ultra‑tenkých smartphonů by mohly přispět nové materiály, vylepšené bateriové technologie (například směřování k vyšší energetické hustotě bez nárůstu objemu), nebo výrazné inovace v designu, které by odstranily současné kompromisy mezi tenkostí a výdrží baterie či termálními limity.
Mezitím výrobci volí bezpečnější sázky: investují do oblastí s jasnějším návratem investic, například do systémů fotoaparátů, funkcí umělé inteligence a optimalizací softwaru, které zlepšují každodenní uživatelskou zkušenost. Rovněž lze očekávat, že značky budou experimentovat s hybridními koncepty — tenčí profily u midrange modelů kombinované s odnímatelnými nebo modulárními doplňky, které mohou poskytnout flexibilitu bez vysokého rizika masivních investic do zcela nového ultra‑tenkého produktu.
V krátkodobém horizontu tedy platí, že výrobci upřednostňují investice do ověřených oblastí a opatrněji přistupují k rizikovým formátům, které nenabízejí jasnou poptávku ze strany zákazníků. Pokud se ale objeví průlomová technologie nebo výrazný posun v preferencích uživatelů — například návrat k menším, kompaktním zařízením s dlouhou výdrží baterie a výborným fotoaparátem — může ultra‑tenký formát zase získat na významu.
Zdroj: gsmarena
Zanechte komentář