2 Minuty
AI a narůstající spotřeba energie: Hrozba pro životní prostředí
Umělá inteligence se rychle řadí mezi nejvíce energeticky náročné technologie v digitálním světě. Podle aktuálních studií mohou systémy AI do konce roku 2025 překonat i nechvalně známou energetickou spotřebu těžby Bitcoinu. Odborníci odhadují, že umělá inteligence bude brzy zodpovědná až za 50 % celosvětové spotřeby elektřiny v datových centrech. Tento rychle rostoucí trend vyvolává vážné otázky ohledně udržitelnosti a infrastruktury digitální ekonomiky.
Srovnání: Spotřeba energie AI versus těžba Bitcoinu
Těžba Bitcoinu byla dlouho kritizována pro své extrémní požadavky na elektřinu. Nyní ji však dynamický rozvoj AI začíná zastiňovat. Analytik energetického sektoru Alex de Vries-Gao, známý svým výzkumem dopadů kryptoměn na spotřebu energie, prostudoval dodavatelské řetězce AI čipů a veřejná data. Zjistil, že AI modely dnes spotřebují až 20 % elektřiny v datových centrech, přičemž tento podíl bude narůstat s dalším vývojem výkonnějších a sofistikovanějších AI systémů.
Dopady na infrastrukturu: Zvýšený tlak na elektrické sítě
Nedávná zpráva platformy Digiconomist ukazuje podobnosti mezi nástupem AI a kryptoměnovým boomem. Obě oblasti vyžadují rozsáhlé zdroje, což vede ke stavbě nových datových center po celém světě a znamená zvýšenou zátěž pro energetické sítě. Pro pokrytí rostoucí poptávky po výpočetním výkonu AI vznikají v USA nové plynové a jaderné elektrárny, což připomíná situaci vyvolanou těžbou kryptoměn v uplynulých letech.
Nedostatek transparentnosti a výzva k ekologické odpovědnosti
Velké technologické firmy jako Google a Microsoft si dopadů na životní prostředí všímají ve svých ESG zprávách, avšak konkrétní data o spotřebě energie přímo spojené s umělou inteligencí nezveřejňují. Výzkumníci proto studují jak výrobu, tak provozní energetickou náročnost AI-čipů od výrobců jako TSMC. Alarmující je, že celé flotily AI čipů mohou mít podobnou spotřebu elektřiny jako vyspělé státy.
Další směr: Efektivita versus rostoucí poptávka
Kritickým bodem není jen prudce rostoucí spotřeba energie, ale také nedostatek informací a riziko tzv. paradoxu efektivity, kdy zvýšení efektivity vede ve výsledku k vyšší celkové spotřebě. Příklad dramatického poklesu spotřeby kryptoměny Ethereum po změně protokolu vyvolává otázku: Mohou společnosti zabývající se AI najít energeticky úspornější řešení, nebo bude sektor umělé inteligence dále zvyšovat svůj ekologický dopad bez omezení?
Expanze AI se významně promítá do digitální infrastruktury a zvýrazňuje nutnost inovací směrem k udržitelnosti, etické odpovědnosti a transparentnímu výkaznictví. Umělá inteligence se tak stává klíčovým hráčem s globálními environmentálními dopady.
Komentáře