4 Minuty
Vzestup AI nástrojů ve vzdělávání: Dvojsečná zbraň
Umělá inteligence (AI) je dnes stále více začleňována do výuky po celém světě a její vliv na vzdělávání a akademickou integritu budí mezi pedagogy vážné obavy. Jak ukazují svědectví učitelů sesbíraná 404 Media, studenti využívají AI nástroje jako ChatGPT, Google Bard nebo Microsoft Copilot k automatickému zpracování domácích úkolů, esejí i aktivní účasti při hodinách — což často vede ke snížení skutečného rozvoje myšlení.
Generativní AI a proměna dynamiky ve třídě
Univerzitní pedagogové, například Robert W. Gehl, výzkumný profesor digitální spravedlnosti na York University v Ontariu, pozorují znepokojivý posun. Gehl upozorňuje, že školy často spolupracují s technologickými firmami a propagují nové AI funkce, někdy však v rozporu se snahou učitelů o podporu akademické poctivosti a kritického uvažování. „Student dostane varování od vyučujícího, aby generativní AI nepoužíval, a vzápětí narazí na Copilot doporučený v univerzitní softwarové sadě,“ vysvětluje Gehl. Jeho stanovisko je jasné: Současná podoba generativní AI narušuje procesuální výuku a podkopává klíčové dovednosti, které univerzity rozvíjejí.
Rostoucí závislost – data z praxe
Podobné postřehy mají středoškolští i vysokoškolští pedagogové. Učitelka angličtiny z Los Angeles odhaduje, že až 40 % odevzdaných prací je vytvořeno či výrazně upraveno AI. Ještě znepokojivější je fakt, že i studenti pokročilých kurzů o „zodpovědném použití AI“ si často nechávají úkoly generovat umělou inteligencí — což normalizuje závislé chování u těch, kdo by měli udávat směr etické diskuze v budoucnu.
V jazykových předmětech jsou důsledky ještě zřetelnější. Učitel španělštiny z Oklahomy uvádí, že i nejlepší studenti odevzdávají práce s překlady nebo texty, kterým sami nerozumí, a někdy omylem podají instrukce nebo shrnutí vygenerované chatovacím robotem.
AI chatboti ve výuce – zadávání myšlení „napospas“?
Zavádění AI chatbotů do virtuálních tříd přináší nové výzvy, jak ukazuje zkušenost učitele angličtiny z Philadelphie. Studenti běžně během hodin využívají chatboty typu ChatGPT pro okamžité odpovědi, jejichž úroveň však často neodpovídá skutečnému porozumění. Tento trend omezuje autentický dialog a zákaz AI vede mnohdy k úplné neaktivitě žáků.
Studijní výsledky a „vyprazdňování“ myšlení: Výzkumné poznatky
Nedávné studie (mj. Microsoft, Carnegie Mellon) potvrzují, že spoléhání na AI při získávání odpovědí může vést k poklesu kritického myšlení, fenoménu označovanému jako „cognitive offloading“. Časté použití ChatGPT bylo v akademických výzkumech spojeno s poklesem známek i paměťového výkonu u studentů.
Zasahuje AI všechny studenty stejně?
Někteří pedagogové však odmítají tvrdit, že jde o plošnou krizi. Ben Prytherch, profesor statistiky z Colorado State University, poznamenává, že jazykové modely jsou rozšířené, avšak ne všudypřítomné. Přesunem od domácích úkolů k písemným pracím realizovaným přímo ve třídě zaznamenal výrazné zlepšení schopnosti psaní svých studentů — což zpochybňuje názor, že „umění psaní“ v době AI mizí.
Některé z nejpřísnějších výtek učitelů navíc možná přehlížejí širší kulturní změny. Výčitky ohledně nezájmu či originality studentů, často přisuzované digitálním médiím a AI, je třeba posuzovat v kontextu společenských trendů, nikoli jako selhání mladé generace.
Vlastnosti AI nástrojů: Co moderní AI studentům přináší
AI-poháněné asistenty pro psaní a vzdělávací platformy nabízejí studentům řadu funkcí: okamžitou gramatickou korekci, strukturování esejí, rychlé shrnování textu či překlady jazyků. Cloudové integrace, například Microsoft Copilot a Google AI, cílí na usnadnění výuky a výzkumu. Pedagogům navíc takové nástroje zefektivňují práci — správně využité mohou automatizovat zpětnou vazbu, tvorbu testů nebo umožnit rychlou identifikaci slabin studentů.
Srovnání: Tradiční výuka vs. vzdělávání podpořené AI
Klasická výuka klade důraz na rozvoj samostatného myšlení, hlubokého uvažování a originální tvorby. Učení s asistencí AI však často vyměňuje hloubku za pohodlí. Spoléhání na odpovědi generované AI snižuje zapojení studentů, oslabuje dlouhodobé zapamatování a podporuje efekt „Google Effect“ — přesouvání paměti i rozumu na digitální platformy.
Při zodpovědném užívání však AI může pomoci žákům se specifickými potřebami nebo těm, pro které je angličtina cizím jazykem, tím, že nabízí přizpůsobené rady a zdroje ve velkém měřítku.
Výhody, praktické využití a význam AI ve vzdělávacím trhu
Od detekce plagiátorství po adaptivní výukové cesty — AI přináší inovace napříč edtech sektorem. Nové řešení podporují zodpovědné a kreativní zapojení studentů místo pouhého opakování informací. Dynamický rozmach generativních AI nástrojů akcentuje jejich komerční potenciál i potřebu jasných pravidel a vzdělávací metod, které by rozvoj těchto technologií využily ku prospěchu studentů.
Cílem progresivních učitelů a technologických firem není AI odmítat, ale vést studenty ke kritickému využívání — tedy učit, kdy, jak a proč digitální nástroje použít. Tak lze AI proměnit z jednoduché „zkratky“ na efektivního pomocníka celoživotního vzdělávání.
Širší souvislosti: Budoucnost AI ve třídě
Umělá inteligence nepředstavuje existenční ohrožení vzdělávání, ale klíčovou sílu, která ho formuje. Jak podotýká vysokoškolský pedagog a editor Nathan Schmidt, pravým problémem není AI samotná, nýbrž kultura „pasivní konzumace“ obsahu, kterou podpořila digitální revoluce. Odpovědnost tak leží na technolozích i učitelích: navrhovat výukové procesy, jež dají přednost samotnému procesu před výsledkem a podpoří skutečnou zvídavost v době, kdy je AI všudypřítomná.
S tím, jak se nová generace bude učit orientovat v prostředí prosyceném AI, je jasné jedno — samotný zákaz AI nenahradí robustní a přizpůsobivé výukové strategie. Budoucnost digitálního vzdělávání bude záviset na naší schopnosti vyvážit inovace a intelektuální náročnost.
Zdroj: futurism

Komentáře