Nová zpráva upozorňuje na riziko vyhynutí lidstva do 2100

Podle nové zprávy komise svolané časopisem The Lancet ohledně globálních hrozeb pro zdraví v 21. století by jaderná válka a zlovolné využití umělé inteligence mohly v průběhu příštích 75 let vytvořit věrohodnou cestu k vyhynutí lidstva do roku 2100. Komise identifikovala 17 hlavních hrozeb pro lidské zdraví a uvedla, že pro každou z nich existují možné způsoby reakce.

Zpráva staví tyto dva rizika vedle širšího katalogu nebezpečí. Zvýrazňuje, jak jsou problémy propojené, a konstatuje, že rozhodnutí dnešních vůdců ovlivní zdraví a blaho budoucích generací.

Jak byly hrozby hodnoceny

Výzkumníci seřadili hrozby odhadem počtu ztracených zdravých let života v důsledku nemocí, postižení nebo předčasného úmrtí, přičemž použili metrický ukazatel DALY (disability-adjusted life years). Výpočty vycházely ze současných trendů a zohledňovaly jak optimistické, tak pesimistické scénáře.

Komise uvádí, že jaderný konflikt by mohl vynést do horních vrstev atmosféry dostatek částic k zablokování slunečního záření a vyvolání rozsáhlého hladomoru. Varuje také, že škodlivé aplikace umělé inteligence by mohly zahrnovat snahy o navržení biologických zbraní. Odborníci zapojení do hodnocení považovali pravděpodobnost těchto scénářů vedoucích k vyhynutí za nízkou, ale ne nulovou.

Kromě těchto dvou rizik komise uvádí dalších 15 hrozeb, které by dohromady mohly zničit více než jednu miliardu zdravých let života. Patří mezi ně znečištění ovzduší, rezistence vůči antimikrobiálním látkám, podvýživa dětí, klimatická krize, konvenční ozbrojené konflikty, snížení zahraniční pomoci, vysoká konzumace alkoholu, vysoký krevní tlak, nerovnost příjmů, nízká úroveň vzdělání, přírodní pandemie, obezita, poruchy duševního zdraví, kouření a nezdravé stárnutí.

Aby se hrozba dostala na seznam, musela mít potenciál způsobit rozsáhlé škody na lidském zdraví a zároveň existovat realistická opatření, která by ji mohla řešit. Zpráva zdůrazňuje, že převládající hrozby se liší podle regionu. V zemích s vysokými příjmy tvoří větší podíl zátěže neinfekční nemoci, jako je obezita a poruchy duševního zdraví. V zemích s nízkými příjmy hrají větší roli faktory jako nízká úroveň vzdělání.

Komise odhaduje, že kolaps nebo výrazné snížení mezinárodní zdravotní pomoci by mohl do roku 2100 vést až ke ztrátě 1,5 miliardy zdravých let života, přičemž téměř 70 procent této zátěže by připadlo na subsaharskou Afriku, region rovněž potýkající se s podvýživou dětí.