3 Minuty
Na jednání skupiny Digital9+ (D9+) v Lisabonu se pod portugalským předsednictvím diskutovalo zásadní téma pro digitální budoucnost Evropy: zjednodušení pravidel, koordinované investice do umělé inteligence (AI) a posílení digitální suverenity. Mezi účastníky byli ministři a zástupci z 13 členských států, včetně České republiky, jejíž delegaci vedl vládní zmocněnec pro AI a náměstek ministra průmyslu Jan Kavalírek.
Hlavní výstupy: Lisabonská deklarace a čtyři priority
Hlavním výsledkem setkání je Lisabonská deklarace, která stanoví čtyři klíčové priority: zjednodušení a harmonizaci regulací, modernizaci veřejné správy (včetně principu "once-only" a otevřených technologií), koordinované investice do AI a digitální infrastruktury a systematický rozvoj digitálních dovedností pro všechny generace. Tyto body přímo ovlivní podmínky pro české start-upy, výrobce i veřejné instituce.
Co to znamená pro český trh
Pro firmy v Česku jde o šanci na nižší administrativní zátěž při zavádění digitálních řešení i rychlejší přístup k financím a mezinárodním partnerstvím. Jde o přínos pro malé i střední podniky, které už dnes nasazují AI v oblastech jako prediktivní údržba, zákaznická podpora nebo automatizace výroby. V porovnání s trhy jako Lietuva a dalšími zeměmi Pobaltí (zmínky o Lietuvos rinka, Vilniuje nebo Kaune) může koordinovaná evropská politika urychlit transfer know‑how a investic i do českých regionů mimo Prahu.
Poziční non-paper ČR a výzva k omezení byrokracie
Česká republika na jednání předložila non-paper zaměřený na digitalní simplifikaci. Jan Kavalírek upozornil, že: „Musíme zjednodušit digitální legislativu, snížit zbytečnou byrokracii a zvýšit investice do výzkumu a inovací.“ To odpovídá místní potřebě: české firmy i veřejný sektor často zmiňují nedostatek interoperabilních systémů a administrativní překážky při škálování digitálních produktů.
Feature, srovnání a použití AI — praktický přehled
Hlavní funkce a výhody
Digitální iniciativy podporované D9+ kladou důraz na:
- interoperabilitu systémů (snazší datová výměna mezi úřady a firmami),
- once-only princip (jednou poskytnutá data se už neopakují),
- otevřené technologie a standardy (rychlejší integrace a nižší náklady),
- cílené investice do AI infrastruktury a talentů.
Srovnání
Ve srovnání s globálními lídry (USA, Čína) se Evropa snaží budovat konkurenční výhodu prostřednictvím jednotného trhu a důrazu na odpovědné AI. Pro české firmy to znamená méně fragmentované pravidla napříč EU a lepší přístup k přeshraničním službám.
Use cases pro Česko
Příklady uplatnění: modernizace e‑governmentu (rychlejší služby občanům), automatizace průmyslových provozů, zdravotnické aplikace s lokální podporou jazyka (čeština) a nástroje pro malé podniky, které pomáhají s účetnictvím nebo marketingem. Důležité je, že mnohé řešení už dnes existují v češtině nebo mají lokalizační plány, což usnadní adopci mezi českými uživateli.
Proč na tom záleží
D9+ cílí na to, aby Evropa byla nejen uživatelem AI, ale i silným hráčem ve vývoji technologií. Pro českou ekonomiku to znamená příležitost k růstu exportu technologických řešení, lepší integraci do evropských investičních programů a širší podporu domácích talentů. Spolupráce s regiony jako Lietuva může přinést rychlejší sdílení zkušeností a společné piloty v městech jako Vilniuje nebo Kaune, což je přínosné i pro české inovátory a lietuviams zaměřené firmy.
Závěrem: Lisabonská deklarace a aktivity Digital9+ dávají České republice rámec i impuls pro konkrétní kroky — legislativní úpravy, investice do infrastruktury a podporu dovedností, které jsou nezbytné k udržení konkurenceschopnosti v digitálním věku.
Zdroj: mpo.gov
Zanechte komentář