8 Minuty
Úřad pro patenty a ochranné známky USA (U.S. Patent and Trademark Office, USPTO) upřesnil, jak se generativní umělá inteligence (generativní AI) začleňuje do patentového procesu: může pomáhat vynálezcům, ale nemůže být uvedena jako vynálezce. Aktualizované pokyny vysvětlují, jak by měli žadatelé AI považovat za jeden z nástrojů použitých při vzniku vynálezu a jak dokumentovat roli lidských autorů a postupy vedené při vývoji.
USPTO přetváří generativní AI jako součást nástrojů vynálezce
V nově publikovaných pokynech USPTO přirovnává generativní AI k laboratornímu vybavení, softwaru a výzkumným databázím — užitečným pomocníkům v kreativním procesu, nikoli však samostatným autorům. Agentura tento krok zveřejnila v návaznosti na rozhodnutí federálního odvolacího soudu, které konstatovalo, že jako vynálezci na přihláškách a vydaných patentech lze uvádět pouze fyzické osoby.
Ředitel úřadu John Squires shrnul postoj takto: "Systémy umělé inteligence, včetně generativní AI a dalších výpočetních modelů, jsou nástroji využívanými lidskými vynálezci. Mohou poskytovat služby nebo generovat nápady, ale zůstávají nástroji v rukou člověka, jenž vytvořil nárokovaný vynález."
Tento přístup zdůrazňuje, že právní kvalifikace autora nebo vynálezce je vázána na lidskou tvůrčí aktivitu a rozhodování. Z praktického hlediska to znamená, že výsledky získané pomocí AI jsou relevantní pro proces vynálezu, avšak přiřazení práv a povinností se řídí existujícími pravidly pro lidské autore/ vynálezce. Toto vymezení má vliv jak na podání přihlášky patentu, tak na vedení interních záznamů v laboratořích a vývojových odděleních, kde se generativní modely běžně používají k návrhu, optimalizaci či předvýběru kandidátů.
V oblasti patentového práva je nyní klíčové rozlišovat mezi dvěma rovinami: technickou rolí AI při generování hypotéz a dat a právní identifikací osob, které skutečně koncipovaly zásadní prvky nároku. USPTO tímto krokem poskytuje jasnější vodítka pro patentovatelnost vynálezů, kde generativní modely sehrály významnou roli, a to zejména v oborech jako farmacie, materiálové vědy a softwarový vývoj.
Současné doporučení také upozorňuje na význam důkazního materiálu v případě budoucích sporů o autorství nebo vlastnictví patentu: dobře vedená dokumentace, časová osa rozhodnutí, verze modelů a záznamy vstupních dat mohou zásadně ovlivnit výsledek přezkumů a soudních řízení týkajících se vynálezecké činnosti a patentovatelnosti.
Co pokyny znamenají pro patenty a určení vynálezce
USPTO jasně uvádí, že pro vynálezy vzniklé s pomocí AI neexistuje samostatná revizní trať. Platí standardní pravidla týkající se určení vynálezců: v seznamech vynálezců mohou figurovat pouze osoby a pokud se o vynález podělí více lidí — i když s asistencí AI — uplatní se zavedené zásady spoluvynálezecké odpovědnosti. To zahrnuje kritéria pro přínos k zásadním rysům nároku (koncepce inventive concept), které nadále posuzují lidský faktor a tvůrčí rozhodnutí.
Aktualizované pokyny přinášejí také větší jasno v otázkách patentovatelnosti technologií vyvinutých za pomoci AI, např. kandidátů na léky, které byly identifikovány nebo optimalizovány s využitím generativních modelů. USPTO naléhá na to, aby přihláška obsahovala takové popisy, které umožní odborníkovi v oboru porozumět tomu, jaký byl konkrétní příspěvek lidského tvůrce a jak AI podpořila proces. To souvisí s obvyklými patentovými kritérii: novostí, vynálezeckým krokem (inventive step), a průmyslovou využitelností (industrial applicability).
V praxi to znamená, že pokud generativní model navrhne řadu variant molekul nebo konstrukčních řešení, žadatel by měl v patentové přihlášce jasně vymezit, které rysy jsou výsledkem původního lidského konceptu a které varianty byly získány automatizovaným generováním. Důležitým aspektem je také prokazatelnost, že návrhy AI byly relevantní pro vznik vynálezu a jakým způsobem k němu přispěly.
USPTO dále upozorňuje, že při posuzování patentovatelnosti může hrát roli i transparentnost ohledně tréninkových dat a použitých algoritmů. Ačkoliv detaily modelů nejsou vždy nutné k získání patentu, popis použitých metod a případných experimentů zvyšuje přesvědčivost přihlášky z hlediska popisu a uskutečnitelnosti (enablement).
Právní i technické týmy proto musejí zvážit, jakým způsobem formulovat nároky a popis, aby byly v souladu s požadavky na úplnost a srozumitelnost. To může zahrnovat segmenty věnované: experimentálním protokolům, parametrům modelů, definicím vstupních dat a popisu, jak bylo lidské rozhodování aplikováno na výsledky generované AI.
Představme si výzkumný tým, který používá generativní model k návrhu molekulárních struktur. Podle nových pokynů může výstup modelu ovlivnit směr práce, avšak přihláška by měla identifikovat lidské přispěvatele, kteří koncipovali invenční aspekty. Stručně řečeno: AI může urychlit objevování, avšak právní uznání patří lidem.
V tomto kontextu je důležité zdůraznit rozdíl mezi automatickým generováním kandidátů a lidskou volbou těchto kandidátů za účelem dalšího ověřování, testování či integrace do funkčního řešení. Patentové úřady tradičně vyžadují, aby vynález nebyl pouze výsledkem mechanického zpracování dat, ale aby obsahoval prvek lidské kreativity — právě toho se USPTO drží i při posuzování případů s generativní AI.
Další úvahy se týkají vlastnictví výsledku. I když AI nemůže být vynálezcem, vlastnictví patentu může náležet subjektu, který má právo na duševní vlastnictví (např. zaměstnavatel podle pracovněprávních ujednání, nebo smluvní partner), pokud lze jasně identifikovat lidské tvůrce a převod práv. Právní smlouvy a politiky pro využití AI v podniku tedy musí být nastaveny tak, aby zajistily řádné převody práv a ochranu obchodního zájmu firmy.
Praktické kroky, které by měli podniknout inovátoři
- Dokumentujte lidské příspěvky podrobně — zaznamenávejte, kdo koncipoval vynálezecké myšlenky a kdy k tomu došlo.
- Logujte AI promptů, verze modelů a použité datové sady, aby bylo zřejmé, jakou roli systém sehrál.
- Popište roli AI v patentových přihláškách: vnímejte ji jako povzbuzující či umožňující nástroj, nikoli jako vynálezce.
- Poradťe se s patentovým právníkem včas, pokud AI zásadně ovlivňuje vynálezecké kroky nebo nároky.
- Zavádějte interní zásady pro audit stop (audit trail) včetně verzí kódu, sestavení modelů a konfigurací experimentů.
- Zajistěte, aby politiky zaměstnavatele upravovaly vlastnictví IP vzniklé s použitím AI a aby byly tyto politiky transparentní pro výzkumné pracovníky.
- Sledujte změny v právní praxi a rozhodnutích soudů i mezinárodních patentových úřadů (např. EPO, JPO), protože pravidla se mohou lišit a rychle vyvíjet.
Tyto kroky mají pomoci výzkumným týmům a firmám vytvořit konzistentní praxi, která snižuje riziko sporů a usnadňuje prokazování lidského přínosu v případě přezkumu patentu nebo soudního sporu. Vzhledem k tomu, že generativní AI se stává součástí designových workflowů a laboratorních postupů, je průkaznost (traceability) klíčovým faktorem pro udržení konzistence s patentovými standardy, jako jsou novost a vynálezecký krok.
USPTO v dokumentu rovněž poznamenává, že budoucí technologické nebo právní posuny mohou vést k dalším aktualizacím pokynů. Prozatím firmy a výzkumníci mohou nadále využívat generativní AI k posílení kreativity a urychlení vývoje produktů, ale musejí pečlivě uchovávat a dokumentovat lidské autorství za jakýmkoli nárokovaným vynálezem.
Kromě toho je vhodné zvážit širší etické a regulační otázky: transparentnost modelů, odpovědné používání dat, ochrana osobních údajů v tréninkových datových sadách a dodržování licenčních podmínek použitých softwarových nástrojů. Tato opatření nejen posilují právní pozici žadatele o patent, ale také zvyšují důvěryhodnost a kvalitu výsledného vědeckého či komerčního produktu.
Nezanedbatelnou oblastí je rovněž mezinárodní dopad. Různé jurisdikce mohou k otázce „může být AI vynálezcem“ přistupovat odlišně; proto je důležité sledovat rozhodnutí a směrnice v Evropské unii, Japonsku či Číně. Pro globální patentovou strategii to znamená koordinaci právních postupů a jednotné interní politiky, které zabezpečí konzistentní přístup k dokumentaci lidských příspěvků a k prokazování původu invenčních nápadů napříč zeměmi.
Technické týmy by měly navíc promyslet, jak implementovat opakovatelné workflowy, které umožní nezávislé ověření experimentálních výsledků získaných s pomocí AI. To zahrnuje standardizaci protokolů, uchovávání surových dat, zpětné sledování parametrů modelu a záznamy o validaci napříč experimentálními iteracemi. Tyto postupy zvyšují šanci na úspěšné patentování a zároveň snižují riziko právních nároků týkajících se autorství nebo vlastnictví.
V souhrnu: USPTO stanoví jasnou hranici — generativní AI může sloužit jako nástroj inovace, ale lidská role v koncepci a rozhodování je tím, co definuje právní status vynálezce. Organizace, které generativní AI využívají, by měly přijmout robustní systémy dokumentace, právní kontroly a interních politik, aby zajistily, že lidské autorství a vlastnická práva budou dobře podloženy a jasně definovány při podávání patentů.
Zdroj: smarti
Zanechte komentář