6 Minuty
První výsledky výkonu nového čipu Apple M5 Max se potichu objevily — a už přitahují pozornost odborné veřejnosti. 16palcový MacBook Pro vybavený tímto čipem se objevil ve výpisu Geekbench, čímž poskytl technologické komunitě jeden z prvních reálných pohledů na to, jak si Apple nová silikonová řešení vedou pod zátěží. Tento typ benchmarků slouží jako rychlá indikace výkonnostního posunu mezi generacemi a často ovlivňuje očekávání profesionálních uživatelů a kupců zaměřených na „power“ notebooky.
Překvapení? Vícevláknový výkon 18jádrového procesoru nyní překonává to, co dříve vyžadovalo výrazně větší konfiguraci. Takovýto skok ukazuje nejen nárůst IPC (instrukcí za cyklus) a efektivity na jádro, ale i pokrok v energetické optimalizaci, chlazení a celkovém návrhu SoC (system-on-chip). V praxi to znamená, že uživatelé, kteří potřebují vysoký výpočetní výkon na cestách — vývojáři, video editoři a 3D umělci — mohou znovu přehodnocovat, kdy je pro ně vhodné vsadit na výkonný notebook místo desktopové pracovní stanice.
Podle benchmarkových dat, která zaznamenal server MacRumors, testovaná konfigurace MacBooku Pro obsahuje 18jádrový CPU. V multi‑core testu Geekbench dosáhl systém impozantního skóre 29 233 bodů. Toto číslo překonává Apple M3 Ultra, který se v multi‑core testu pohybuje kolem 27 726 bodů, a to i navzdory tomu, že M3 Ultra využívá výrazně větší fyzickou konfiguraci se 32 jádry CPU. Výsledky naznačují, že architektura M5 přináší významné zlepšení efektivity a škálování výkonu při zachování rozumných tepelných a energetických parametrů notebookového formátu.
Jinými slovy, jeden čip M5 Max zasazený do notebooku nyní překonává předchozí generaci Apple čipů určených pro pracovní stanice. To má dopad nejen na marketing a segmentaci produktů, ale i na rozhodování firem při vybavování zaměstnanců: investice do mobilních strojů může být čím dál častěji preferovanou volbou díky kombinaci výkonu, mobility a efektivity. Z pohledu vývojářů softwaru či specialistů na multimédia je důležité vzít v úvahu, jak se tyto výsledky projeví v konkrétních reálných úlohách, nikoli pouze v syntetických testech.
Čip pro notebook, který soupeří s desktopovým silikonem
Porovnání nabírá na zajímavosti při pohledu na další nedávné Apple čipy. M3 Ultra používaný v Mac Studio se v multi‑core testech Geekbench obvykle pohybuje kolem 27 726 bodů. M4 Max ve stejném zařízení dosahuje zhruba 26 166 bodů, zatímco konfigurace 16palcového MacBooku Pro s M4 Max vykazuje skóre přibližně 25 702 bodů. Tyto hodnoty vytvářejí kontext pro porovnání, ukazují trend zlepšování výkonu mezi generacemi a naznačují, kde se M5 Max umisťuje v celém portfoliu Apple Silicon.
Nové skóre M5 Max tak naznačuje, že je přibližně o 5 % rychlejší než M3 Ultra a zhruba o 14–15 % rychlejší než M4 Max v multi‑core úlohách. Pro profesionály, kteří pravidelně zatěžují více jader procesoru — kompilace rozsáhlých projektů, dávkové renderování videa, simulace a náročné výpočty — může takovýto mezera znamenat měřitelný rozdíl v produktivitě. Důležité je také chápat, že procentuální nárůsty se v reálných pracovních pracovních postupech mění v závislosti na I/O, využití paměti, GPU akceleraci a optimalizaci softwaru pro více vláken.
Výkon v single‑core testu je rovněž silný. M5 Max zaznamenal v Geekbench single‑core skóre 4 268 bodů, což ho řadí přibližně na úroveň základního čipu M5 z 14palcového MacBooku Pro. V této disciplíně M5 Max také překonává vlajkový desktopový procesor AMD Ryzen 9 9950X3D, který se ve stejném benchmarku pohybuje okolo 3 395 bodů. Lepší single‑core výsledky jsou důležité pro aplikace a úlohy, které nejsou plně paralelizovatelné — například některé části kódu, responzivitu systémů, některé prvky herního motoru a specifické nástroje pro editaci médií.
Grafická složka výkonu přidává další úroveň interpretace. Testovaný systém je vybaven 40‑jádrovým GPU a benchmark Metal od Geekbench vykázal skóre v rozmezí 218 772 až 232 718 bodů. To znamená přibližně 20% nárůst oproti M4 Max, což je v oblasti grafického výkonu výrazný posun. Vyšší počet GPU jader v kombinaci s optimalizacemi pro Metal API umožňuje rychlejší renderování, lepší výkon ve hrách na macOS a nárůst výkonu v GPU‑akcelerovaných pracovních postupech, včetně strojového učení a komplexních vizualizací.
Nevýhodou v této oblasti je, že přesto všechny změřené hodnoty stále lehce zaostávají za M3 Ultra v surovém grafickém výkonu — pohybují se přibližně o 5 % až 10 % níže. Tento rozdíl není překvapivý: M3 Ultra v principu kombinuje dva Max‑třídy čipů do jednoho pouzdra, čímž dramaticky zvyšuje dostupné GPU jádra a propustnost paměti. Vysoká šířka pásma unifikované paměti a mnohem větší počet grafických výpočetních jednotek dávají M3 Ultra výhodu v extrémně náročných GPU‑intenzivních úlohách.
První benchmarky naznačují, že Apple M5 Max přináší zhruba 15% zlepšení CPU výkonu a téměř 20% nárůst výkonu GPU oproti M4 Max. Tato čísla dávají silný signál o směru, kterým Apple pokračuje: zvyšování výkonu na jádro a zároveň zlepšování efektivity a tepelné správy, což umožňuje umístit velmi schopné čipy do tenčího a mobilnějšího notebookového těla bez zásadních kompromisů v profesionálních pracovních scénářích.
Pokud se tyto výsledky potvrdí v reálném používání, nejnovější MacBook Pro od Applu může ještě více rozostřit hranici mezi výkonnými notebooky a desktopovými pracovními stanicemi. Trend Apple Silicon ukazuje, že s každou generací dochází k dalšímu sbližování mobilního a desktopového výkonu, přičemž hlavními tahouny jsou vylepšená architektura CPU, škálování GPU a efektivní systém správy napájení. Nicméně je důležité zdůraznit několik praktických aspektů: výsledky v syntetických testech nemusí zcela korespondovat s výkonem v konkrétních aplikacích, záleží na chlazení konkrétní konfigurace, správě frekvencí (boost behavior), velikosti a rychlosti unifikované paměti, a také na softwarové podpoře a optimalizacích pro Metal či jiné API.
Další faktory, které by měli zájemci zvážit, zahrnují reálnou stabilitu výkonu při dlouhodobé zátěži (throttling), energetickou náročnost při napájení z baterie versus síťového adaptéru, a dostupnost specifických konfigurací (počet GPU jader, velikost unifikované paměti). U profesionálních uživatelů bude dále důležité sledovat výsledky v konkrétních pracovních postupech: čas exportu videa v Adobe Premiere Pro nebo Final Cut Pro, rychlost kompilace u velkých kódových základen, průběh renderování v Blenderu či výkon v rámci datově náročných ML tréninků. Jakmile se objeví rozsáhlejší nezávislé testy a recenze, bude možné přesněji odhadnout, v kterých scénářích M5 Max skutečně nahrazuje nebo doplňuje desktopové stanice, a kde naopak Ultra‑řízené konfigurace stále dominují.
Zanechte komentář