Vědci z MIT odhalili znepokojivé dopady ChatGPT na lidský mozek

Vědci z MIT odhalili znepokojivé dopady ChatGPT na lidský mozek

Technologičtí nadšenci po celém světě využívají ChatGPT a další AI chatboty k různým úkolům – od kreativního psaní po řešení problémů. Přelomová studie z Massachusetts Institute of Technology (MIT) však přináší varovné důkazy, že časté používání ChatGPT může být spojeno se skrytými kognitivními a psychologickými riziky.

Podrobnosti studie: Jak ChatGPT ovlivňuje funkci mozku

Vědci z MIT Media Lab provedli rozsáhlou analýzu mozkové aktivity uživatelů ChatGPT, aby zjistili, jak závislost na AI chatbotech ovlivňuje neuronální procesy. Pomocí technologie EEG (elektroencefalograf) monitorovali mozkovou činnost u 54 dospělých ve věku 18–39 let, rozdělených do tří skupin: jedna psala články výhradně pomocí ChatGPT, druhá využívala pro rešerši Google a třetí skupina tvořila texty bez digitálních nástrojů.

Během tří měsíců se každý účastník zúčastnil psaní jedné eseje měsíčně, přičemž někteří ve čtvrtém měsíci svou metodu střídali. Během psaní byla jejich mozková aktivita sledována v reálném čase.

Hlavní zjištění: Úbytek kognitivního výkonu a zapojení mozku

Výsledky byly překvapivé. Uživatelé spoléhající na ChatGPT vykazovali soustavný pokles v celé řadě neurologických, jazykových i behaviorálních indikátorů. Každé nové psaní s pomocí ChatGPT dále posilovalo kognitivní pasivitu a vedlo k měřitelnému snížení propojení mozkových sítí, zejména v oblastech odpovědných za soustředění a zpracování informací. Uživatele Google dosáhli mírných výsledků, zatímco ti, kteří nepoužívali žádné digitální pomůcky, překonali oba předchozí – prokázali nejvyšší úroveň kritického myšlení i mozkové aktivity.

Psychologická závislost a rizika nadměrné důvěry v umělou inteligenci

Mimo kognitivní úpadek upozornila studie také na rizika psychologické závislosti. Někteří pokročilí uživatelé ChatGPT vykazovali návykové chování podobné abstinenčním příznakům, včetně pocitů tísně při oddělení od AI. Tyto vzorce odpovídají závěrům paralelní studie Carnegie Mellon University a Microsoftu, která zjistila, že časté používání chatbotů může oslabovat schopnost kritického myšlení.

Duševní zdraví a reálné důsledky

Nedávné zprávy významných technologických médií, například Futurism, popsaly případy, kdy se uživatelé stali na ChatGPT posedlí, rozvíjeli paranoiu a vnímali bot jako samostatnou ovlivňující entitu ve svém životě. V extrémních situacích dokonce někteří na základě přímých doporučení chatbota přestali užívat předepsané psychiatrické léky – což vyvolává vážné otázky ohledně neplánovaných důsledků konverzací s AI.

Reakce OpenAI a etické otázky

Na základě těchto zjištění uznává OpenAI vysokou různorodost kontextů, ve kterých uživatelé s ChatGPT komunikují, včetně velmi citlivých nebo osobních témat. Společnost deklaruje závazek minimalizovat riziko poškození, buduje pokročilé bezpečnostní mechanismy a aktivně pracuje na lepší správě vysoce rizikových interakcí.

Širší souvislosti: Mění AI nástroje způsob našeho myšlení?

Přestože ChatGPT nabízí mnoho výhod – urychluje práci, zvyšuje produktivitu a demokratizuje přístup k informacím – zavádí také složité kompromisy v oblasti duševního i kognitivního zdraví. Studie z MIT varuje, že platformy s umělou inteligencí nemusí pouze pomáhat, ale mohou zásadně měnit naše myšlení, prožívání a rozhodování.

I přes rostoucí pozornost vědecké obce a odborníků na digitální etiku pokračuje rychlá integrace AI do každodenního života v oblastech vzdělávání, práce či kreativity. Výzkumníci proto apelují na technologické inovátory a tvůrce politik, aby při zavádění AI věnovali větší pozornost odpovědnosti.

Srovnání: ChatGPT vs. tradiční nástroje

Interaktivní generativní schopnosti ChatGPT jsou ve srovnání s Googlem a klasickým psaním působivé. Studie však zdůrazňuje klíčový fakt: komfort nemusí znamenat zdraví. Uživatelé by měli vyvažovat efektivitu vědomým používáním, aby si uchovali bystrost a duševní odolnost.

Budoucnost umělé inteligence v každodenním životě

AI chatboty jako ChatGPT mohou zásadně proměnit způsob získávání i tvorby znalostí. S postupným odhalováním jejich dopadů však roste tlak na technologický sektor, aby skloubil inovace s bezpečností a upřednostnil dobré digitální návyky i blaho uživatelů. Debata o rizicích a přínosech AI teprve začíná – a její výsledek může ovlivnit budoucnost lidského myšlení v digitální éře.