10 Minuty
Na konferenci Startup Fair 2025 ve Vilniusu se jeden z nejočekávanějších panelů věnoval globálním trendům v investování a roli umělé inteligence. Diskuse pod názvem „Money Talks: Global Trends You Can’t Ignore“ spojila přední investory z Velké Británie, severských zemí, Asie i Evropy a nabídla praktické i strategické vhledy pro zakladatele a lokální ekosystémy v pobaltských státech.
Účastníci na scéně: kdo mluvil a proč to má váhu
Moderátor: Donatas Keras (Founding Partner, Practica Capital)
Panelisté: Jaewoong Choi (Executive Vice President, Woori Technology Investment), Rebecka Lothman Ryda (General Manager, Norrsken Evolve), Guy Ward Thomas (Partner, DN Capital), Mehmet Atici (Managing Partner, Bek Ventures).
Nastavení tématu: dvě roviny diskuse
Donatas Keras otevřel seanci výzvou: panel má dvě logické vrstvy. První se zaměří na AI startupy — jejich růst, monetizaci a metriky hodnocení ze strany investorů. Druhá vrstva bude strategická: jak AI mění globální ekonomiku a jaké kroky musejí investoři (a zakladatelé) podniknout, aby adaptovali své investiční teze.
Krátké představení panelistů: odkud přicházejí a co hledají
Rebecka Lothman Ryda přiblížila, že Norrsken Evolve právě uzavřel nový fond zaměřený na pre-seed investice v oblastech udržitelnosti a resilience. „Litva má obrovskou dynamiku — možná dokonce dohání Estonsko v deal flow,“ usmála se. Jejich strategie je hands-on: budovat silné základy startupů v raných fázích.
Guy Ward Thomas z DN Capital zdůraznil, že jde o fond zaměřený především na Series A a enterprise/consumer software. Připomněl nedávný exit Cognigy do NICE Systems za jednu miliardu dolarů — moment, který podle něj ukazuje, že v Evropě se stále rodí světové příběhy. „Jsem tady, abych našel další Cognigy,“ dodal s nadsázkou.
Jaewoong Choi za Woori Technology Investment podtrhl korejský přístup: rodinné i institucionální fondy v Koreji dlouhodobě podporují globálně orientované startupy. Jeho cílem ve Vilniusu bylo objevit „globální standard“ startupů, do kterých může jeho firma investovat.
Mehmet Atici z Bek Ventures popsal svůj fond jako globální early-stage investor do pre-seed/seed a zejména do AI. S pokorou zmínil, že jejich portfolio obsahuje několik průlomových společností a že věří v nové emerging hubs — Vilnius podle něj má potenciál stát se centrem deep tech a next-generation průmyslů.
Je AI jen nástroj, nebo kompletní přepsání pravidel?
Moderátor položil jádro debaty: „Je AI umožňující technologií, nebo kompletně mění pravidla hry v průmyslu?“ Odpovědi se lišily, ale společným základem bylo uznání, že něco se mění — jen se různí názory na rychlost a rozsah změny.
Rebecka označila AI za „platformní posun“, ale varovala před hype bublinou. Uvedla tvrdá čísla: biliony investované do infrastrukturních aktiv pro AI, přičemž reálné tržby jsou podle ní zatím daleko za tím, co trh odhadl. Podle Rebecky mnoho firem vygenerovaných hodnotu nepřináší — spousta projektů není v produkci a marže jsou tenké. Přesto dodala, že dlouhodobě věří v transformativní potenciál AI v sektorech jako life sciences, zdravotnictví, energetika či materiály.
Guy Ward Thomas shrnul situaci tak, že jde o „přepsání“, otázkou je čas. V některých odvětvích (s vysokými CAPEX nebo silnou lidskou složkou) transformace potrvá déle, zatímco v jiných se svolí rychle a kompletně přeskupí hodnotové řetězce.
Jaewoong Choi viděl AI jako revoluci, která je již tady a šíří se do všech průmyslových odvětví. Z jeho pohledu je klíčová kombinace AI s dalšími technologiemi — například robotikou — která může urychlit skutečnou změnu chování a provozních modelů.
Mehmet naopak nabídl zdrženlivý postoj: „Platformní posun zatím podle mě nenastal.“ Připomněl podobu evoluce databázových technologií před patnácti lety: velké nadšení, robustní marketing, ale fundamentální způsob obsluhy zákazníků se často nezměnil, AI se pak stala jen dalším nutným nástrojem. Poukázal na to, že většina společností dnes AI využívá, ale nemění svůj byznys model natolik, aby vznikl skutečný konkurenční náskok.
Diskuse ukázala rozpor mezi nadšením a pragmatismem: všichni vidí potenciál, ale liší se v tom, kdy a jak se projeví v konkrétních výsledcích.
Růst, metriky a co investoři opravdu hledají
Otázka pro zakladatele zněla jasně: „Potřebujete nutně rychlý růst, abyste získali financování?“ Guy odpověděl, že benchmarky se změnily a investoři nyní očekávají rychlejší adopci, ale klíčová je kvalita růstu. Představil tři klíčové signály, které by měl mít každý AI startup:
- Retence — jak dobře zákazníci zůstávají a jaká je skutečná hodnota (gross a net retention).
- Hrubá marže — prodáváte něco, co zákazníci skutečně oceňují, nebo jen cenu bez hodnoty?
- Zapojení uživatelů — na raných fázích je ukazatel engagementu často nejsilnějším důkazem užitečnosti produktu.
Bez těchto tří signálů podle něj vysoké násobky ocenění nemají oporu. Rebecka doplnila kritiku praktik, kdy se investuje do startupů s mizernými maržemi s očekáváním, že modely budou s časem efektivnější. Varovala, že zlepšení efektivity pravděpodobně povede k větším a komplexnějším produktům a větší konkurenci — otázka, zda se marže skutečně zlepší, je otevřená.
Mehmet poukázal na to, že retence může být zavádějící: může být vysoká proto, že startup nemá konkurenci. Skutečná otázka je: dokáže někdo rychle vybudovat konkurenční produkt? Tady hraje roli vertikální specializace — „vertical AI“ — která podle něj nabízí nejslibnější cestu k udržitelnému moatu (ochraně trhu).
Přepočítání velikosti trhu: jak hodnotit TAM v éře AI
Tradiční metody vypočtu Total Addressable Market (TAM) přestávají stačit. Guy doporučil přejít na úvahu založenou na úkolech (task-based): jakou hodnotu má každý úkol, kolik efektivity přidá AI, jak často může být úkol prováděn AI a jak vysoká může být míra penetrace. Tento přístup kombinuje software i náklady na práci, protože AI často nahrazuje lidské úkony a tím mění reálný adresovatelný trh.
Rebecka rozšířila, že investoři by měli hledat „market maker“ startupy — firmy, které vytvoří zcela nový trh. Příklad, který uvedla: společnost vyvíjející AI vrstvu pro optimalizaci baterií ve středně velkých průmyslových areálech v Německu. Ten trh zatím prakticky neexistuje, ale potenciální úspory energie mohou být dramatické — to je základ pro vznik nového segmentu.
Globální konkurenční hra: kde stojí Evropa a Baltikum?
Diskuse se dotkla i geopolitiky. Jaewoong poukázal na koncept „sovereign AI“ s třemi rozměry: datová suverenita, infrastrukturní suverenita a výrobní suverenita. USA vedou, Čína je těsně za nimi, Evropa zatím hledá svou pozici. Korea se podle něj snaží rozvíjet vlastní modely prostřednictvím firem jako Naver nebo Kakao. Bez národních modelů a infrastruktury riskují země ztrátu kontroly nad daty, governance a etickými pravidly.
Mehmet byl pragmatičtější: Evropa je pozadu a není jisté, zda chce nebo dokáže vést politickou debatu o národní strategii. Místo plošných plánů raději doporučil praktický přístup: soustředit se na to, co funguje, podporovat outlier týmy a stavět globálně, i když to znamená, že prvním cílem bude trh mimo EU (například USA).
Guy dodal, že Evropa může excelovat v aplikační vrstvě, tedy v tom, jak AI nasadit bezpečně, s důrazem na compliance a správné řízení. To může být konkurenční výhoda, záleží na tom, kde startupy nasadí svůj primární trh a jakou důvěru vybudují u zákazníků a regulátorů.
Energie a AI: limit nebo nová příležitost?
Jedna z nejvíce konkrétních obav se týkala energetické náročnosti. S rostoucí poptávkou po výpočetním výkonu hrozí přetížení distribuce v některých regionech. Rebecka to vidí jako obrovskou příležitost: menší, specializované modely, efektivnější datová centra a silnější AI infrastruktura mohou snížit náročnost a zvýšit suverenitu. Také zmínila Jevonsův paradox — technologická efektivita často vede k vyšší celkové spotřebě — což situaci komplikuje a klade důraz na nutnost inovací i v řízení poptávky.
Mehmet doplnil, že energetická otázka otevírá prostor pro nové startupy v oblasti AI-for-energy: prediktivní řízení sítí, lokální optimalizace zátěže, hybridní modely běžící na edge/centru. To jsou oblasti, kde startupy z malých hubů mohou získat konkurenční výhodu a přinést reálné řešení globálního problému.
Rady pro zakladatele: co si odnést z panelu
Panelisté shrnuli několik praktických doporučení pro zakladatele v Baltiku a širé Evropě:
- Soustřeďte se na kvalitu růstu — retence, marže a engagement rozhodují o hodnotě více než surové tempo růstu.
- Hledejte vertikální specializaci — hluboké znalosti odvětví a vertikální AI často přinášejí udržitelný moat.
- Myslete globálně od začátku — vybudujte produkt, který zvládne americký nebo asijský trh, i když začínáte lokálně.
- Řešte energetickou efektivitu a suverenitu dat — to jsou faktory, které budou stále více určovat konkurenceschopnost.
- Nezapomeňte na governance a compliance — Evropa může na tom stavět konkurenční výhodu aplikací AI.
Závěrečné poznámky a atmosféra po debatě
Donatas Keras uzavřel panel s poznámkou, že ačkoliv možná ještě nejsme na konci platformního posunu, změna je dobře rozjetá a příští dekáda přinese jiný seznam světových lídrů. Publikum reagovalo silným potleskem, panelisté si podali ruce a bylo jasné, že Baltikum si vybudovalo pozici v globálním dialogu o technologii a investicích.
Pro místní zakladatele to znamená příležitost i výzvu: skloubit lokální výhody — flexibilitu, nízké náklady, talent — s ambicí myslet globálně a stavět produkty, které přežijí porovnání s konkurencí z USA a Asie. Pro investory to znamená, že pečlivé hodnocení metrik a schopnost identifikovat skutečné moaty bude důležitější než kdy jindy.
Panel na Startup Fair 2025 tak nabídl směs optimismu, realismu a konkrétních taktických tipů — přesně to, co potřebují tvůrci a investoři, kteří chtějí v příštích letech uspět v éře AI.
Zdroj: smarti
Zanechte komentář