5 Minuty
Nové studie naznačují, že lidé, kteří tráví s ChatGPT nejvíce času a zapojují se s ním emocionálně, častěji pociťují osamělost a větší závislost na nástroji. Otázka zní: jde o důsledek používání chatbotu, nebo spíše o to, že osamělí lidé hledají nové emocionální vazby online?
Co výzkum zkoumal a jak
Ve dvojici průzkumů provedených týmem z OpenAI a MIT Media Lab vědci sledovali reálné interakce s ChatGPT a zároveň zjišťovali subjektivní pocity uživatelů. První studie analyzovala téměř 40 milionů interakcí a dotazovala 4 076 uživatelů, kteří s chatbotem komunikovali. Druhá studie byla experimentální: téměř 1 000 dobrovolníků se zavázalo komunikovat s ChatGPT minimálně pět minut denně po dobu čtyř týdnů a následně vyplnili dotazník o osamělosti, sociálním zapojení a emocionální závislosti na botovi.
Hlavní nálezy: kdo je nejvíce ohrožen?
Výsledky ukázaly, že jen malá část uživatelů se emocionálně „sblíží“ s ChatGPT, avšak právě tito uživatelé patří k těm nejtěžším — typicky do horních 10 % podle času stráveného s nástrojem. Tito lidé vykazovali vyšší skóre osamělosti a větší míru spoléhání se na chatbot jako na emocionální podporu.
Detaily jsou ale složitější. Hlasové verze chatbotů zprvu snižovaly pocity osamělosti více než textové rozhraní — pravděpodobně díky přirozenějšímu pocitu konverzace. Tento efekt se však časem vytrácel: čím déle lidé hlasové chatboti používali, tím menší byl jejich pozitivní dopad. Dále studie poukázala na rozdíly podle pohlaví: po čtyřech týdnech experimentu ženy o něco méně vyhledávaly osobní setkání než muži. Zvlášť nápadné bylo zjištění, že uživatelé, kteří si nastavili hlas chatbota na pohlaví opačné než své vlastní, hlásili na konci vyšší úroveň osamělosti a emocionální závislosti.
Význam a dilemata
Tento typ výzkumu otevírá řadu důležitých otázek o sociálním dopadu AI chatbotů. Na jedné straně mohou systémy založené na umělé inteligenci nabídnout okamžitou interakci a citlivou odezvu — užitečné zejména pro lidi žijící v izolaci nebo s omezeným sociálním kontaktem. Na straně druhé ale existuje riziko, že pohodlná digitální náhrada lidského kontaktu může dlouhodobě oslabit reálné sociální vazby a posílit emocionální závislost na strojích.
Vědci upozorňují, že zatím jde o předběžné výsledky, které budou podrobeny recenznímu řízení. Přesto studie vyvolává varovné signály: jakmile se miliony uživatelů — podle OpenAI stovky milionů týdně — obrací k AI jako součásti svého sociálního života, je nutné pochopit, jaké mají tyto interakce dlouhodobé psychologické a společenské následky.
Metodologické poznámky
První studie kombinovala objektivní data o chování (počet interakcí, délka sezení) s dotazníky o pocitu osamělosti a emocionálním poutu. Druhá studie využila kontrolovaný čtyřtýdenní protokol s pravidelným denním používáním — to umožnilo sledovat změny v čase. Ani jedno z šetření však nedokázalo jednoznačně prokázat kauzální vztah: zda chatbot přímo způsobuje osamělost, nebo zda osamělí lidé vyhledávají právě komunikaci s chatboty.
Odborné reakce
Dr Andrew Rogoyski ze Surrey Institute for People-Centred AI varoval, že lidé mají tendenci vnímat lidsky chovající se stroje jako skutečné lidi, což může být „nebezpečné“ a vyžaduje hlubší výzkum dlouhodobých emocionálních dopadů. Dr Theodore Cosco z Oxfordu naopak připomíná potenciál: AI může poskytnout smysluplnou podporu těm, kteří jsou izolovaní — ale integrace musí být uvážená a odpovědná. Dr Doris Dippold z University of Surrey poukázala na důležitou otázku příčiny: odráží závislost to, že chatování s botem odnímá čas pro skutečné sociální interakce, nebo naopak že samotná interakce s digitálním společníkem vytváří tuto touhu?
.avif)
Expert Insight
MUDr. Jana Novotná, klinická psycholožka se specializací na digitální chování, dodává: „AI může nabídnout okamžitou empatickou odezvu, ale nemůže nahradit komplexitu lidských vztahů — vzájemné porozumění, neverbální signály a dlouhodobé sociální závazky. Doporučuji uživatelům sledovat, zda interakce s chatbotem nenahrazují reálné kontakty, a tvůrcům navrhovat limity či varování pro dlouhodobé, intenzivní používání.“
Závěr
Studie z OpenAI a MIT Media Lab potvrzují, že těžké a emocionálně intenzivní používání ChatGPT souvisí s vyšší mírou osamělosti a závislosti. Významný je přitom nejasný směr kauzality. Další dlouhodobý a interdisciplinární výzkum je nezbytný, aby vývojáři, tvůrci politik i uživatelé mohli minimalizovat rizika a maximalizovat přínosy AI chatbotů v každodenním životě.
Zanechte komentář