5 Minuty
Mastercard zveřejnil výsledky svého Indexu kybernetické bezpečnosti pro Českou republiku a Slovensko. Studie, založená na dotaznících mezi 209 firmami a 2 000 spotřebiteli v regionu, mapuje čtyři klíčové oblasti od odhodlání k bezpečnosti přes preventivní opatření až po vzdělávání a správu hesel. Celkově index ukázal, že organizace včetně velkých firem a veřejné správy jsou na lepší úrovni připravenosti – firmy získaly 63 bodů ze 100 (úroveň „bezpečná“). Občané však dosáhli průměru pouze 45 bodů, což je v pásmu „riziková“. Žádná z analyzovaných skupin nedosáhla úrovně „vysoká“ (76–100 bodů).
Proč to zajímá český trh
Pro české firmy a uživatele má výzkum přímý dopad: rostoucí digitalizace plateb, služeb i státní správy znamená, že slabší kyberbezpečnost občanů se může rychle promítnout do podvodů, finančních ztrát a ztráty důvěry. Přestože společnosti jako Mastercard investují masivně do ochrany platební infrastruktury, mezera mezi firemními bezpečnostními postupy a chováním běžných uživatelů zůstává klíčovým rizikem pro Českou republiku i sousední trhy jako Lietuva a Lietuvos rinka.
Co konkrétně index měří
Index hodnotí čtyři oblasti: význam a přístup ke kybernetické bezpečnosti, preventivní opatření (zálohování, krizové plány), vzdělávání zaměstnanců a veřejnosti a standardy pro správu hesel. Firmy a instituce vykazují silnější výsledky ve formálních opatřeních: více než 90 % organizací pravidelně zálohuje data, 87 % má připravený krizový plán a 77 % uvádí adekvátní investice do kybernetické bezpečnosti. Zásadní změna je i v počtu organizací, které zřizují specializované role na kyberbezpečnost – dnes je to téměř 6 z 10, přičemž před dvěma lety to byla pouze třetina.
Občané jako nejslabší článek řetězu
Naopak chování občanů zůstává problematické: 35 % přiznalo, že kliklo na potenciálně nebezpečný odkaz či přílohu, 15 % vyplnilo osobní údaje na podezřelém webu a 11 % informace sdělilo podvodníkovi po telefonu. Jen polovina respondentů věří, že by dokázala rozpoznat a ubránit se kyberútoku; 14 % jasně uvedlo, že by to neuměli. Mezi hlavní bariéry k lepším návykům patří pohodlnost a lenost (36 %), podceňování rizik (cca 24 %) a nedostatek informací (17 %).
Role umělé inteligence a nové hrozby
Respondenti také upozorňují na rostoucí vliv umělé inteligence na kyberkriminalitu. Až 94 % zástupců firem si myslí, že AI výrazně pomáhá útočníkům, zatímco pouze 63 % vidí AI jako pomoc při obraně. Rychlý rozvoj IoT, 5G sítí a propojování dodavatelských řetězců navíc rozšiřuje útokový povrch. To platí nejen v Praze nebo Brně, ale i v regionálním kontextu – srovnatelně se situací v Litvě (Lietuva) a na Lietuvos rinka, například v centrech jako Vilniuje nebo Kaune, kde se digitalizace a automatizace také zrychlují.
Jaké produkty a technologie pomáhají
Mastercard zdůrazňuje, že klíčem k ochraně platebních služeb jsou kombinace pokročilých autentizačních mechanismů (2FA, biometrie), systémů pro detekci podvodů založených na strojovém učení a šifrování dat během přenosu i uložení. Společnost investovala od roku 2018 více než 10,7 miliardy USD do inovací v kyberbezpečnosti a vyvinula portfolio nástrojů pro banky a obchodníky, které pomáhají s detekcí anomálií a prevencí útoků v reálném čase.
Porovnání: firmy vs. e-shopy vs. veřejná správa
Ve výsledcích se liší i jednotlivé segmenty: velké firmy dosáhly 69 bodů, veřejná správa 66 bodů, což jsou obě úrovně „bezpečná“. E-shopy ovšem dosahují nižšího skóre (53 bodů), což je pouze „nízká“ úroveň. To má význam pro české podnikatele i zákazníky – obchodníci v Česku musí zintenzivnit ochranu e-commerce rozhraní, aby předešli falešným transakcím a únikům dat.
Funkce, které by měl nasadit každý e-shop
- Silná zákaznická autentizace (2FA, biometrie)
- Tokenizace platebních údajů
- Systémy pro detekci podvodů s využitím AI
- Pravidelné bezpečnostní audity a zálohování
Praktické doporučení pro české firmy a uživatele
Firmám doporučujeme pokračovat v investicích do specialistů, školení zaměstnanců a do nástrojů pro prevenci podvodů. Menší podniky by měly využívat sdílené bezpečnostní služby a outsourcing, kde chybí interní kapacity. Občanům radíme aktivně využívat dvoufaktorové ověřování, používat správce hesel, pravidelně aktualizovat zařízení a absolvovat krátká online školení o rozpoznání phishingu.
Regionální kontext a budoucí trendy
Situace v Česku odráží širší evropský trend: digitalizace představuje obrovské příležitosti, ale i nové riziko. Srovnání s trhy jako Lietuva ukazuje, že středoevropské a pobaltské země čelí podobným výzvám – rychlá adopce technologií v Vilniuje nebo Kaune zvyšuje potřebu robustních bezpečnostních opatření. Firmy, které kombinují moderní technologie, training a lokální povědomí uživatelů, budou mít konkurenční výhodu.
Závěr
Mastercard Index kybernetické bezpečnosti jasně potvrzuje, že technologická infrastruktura může být často silnější než lidský faktor. Aby Česká republika zvýšila svou digitální odolnost, je nutné kombinovat investice do technologií s důsledným školením veřejnosti a podporou bezpečných návyků. Pro české firmy i spotřebitele jde o výzvu, ale i příležitost budovat bezpečnější digitální prostředí.
Zdroj: pressmob
Zanechte komentář