5 Minuty
Mastercard publikovala lokální verzi svého Indexu kybernetické bezpečnosti pro Českou republiku. Studie přináší podrobný pohled na digitální odolnost – hodnotila 209 firem a 2 000 spotřebitelů v Česku a na Slovensku a analyzovala čtyři pilíře bezpečnosti: postoj k bezpečnosti, preventivní opatření, vzdělávání a správu hesel. Výsledkem je výrazná nerovnost: firmy a organizace dosahují celkově lepší úrovně, zatímco občané zůstávají nejzranitelnějším článkem.
Co ukázal Index
Index rozlišuje čtyři úrovně: riziková (0–50), nízká (51–60), bezpečná (61–75) a vysoká (76–100). Firemní sektor získal 63 bodů (bezpečná úroveň), zatímco občané jen 45 bodů, tedy do rizikové zóny. Žádná z testovaných skupin nedosáhla „vysoké“ úrovně. Mezi segmenty jsou rozdíly: velké firmy dosáhly 69 bodů, veřejná správa 66 bodů a e‑shopy jen 53 bodů.
Hlavní čísla a zjištění
- 209 firem s 200+ zaměstnanci a 2 000 respondentů v Česku a na Slovensku.
- Firmy: 63 bodů (bezpečná), velké firmy 69 bodů, veřejná správa 66 bodů, e‑shopy 53 bodů (nízká).
- Občané: 45 bodů (riziková), generace Z 48 bodů, baby boomers 45 bodů.
- 87 % organizací má krizový plán, přes 90 % denně zálohuje data, 77 % uvádí dostatečné investice do kyberbezpečnosti.
- U občanů: 35 % kliklo na potenciálně nebezpečný odkaz, 15 % vyplnilo údaje na podezřelé stránce, 11 % poskytlo data po telefonu.
Proč jsou Češi zranitelní a co to znamená pro trh
Index potvrzuje, že technologické řešení není jediná odpověď – zásadní je lidské chování. Podle slov generální ředitelky Mastercard pro ČR a Slovensko, Jany Lvové, „nejslabším článkem jsou jednotlivci – ať už v soukromém, či pracovním životě“. To platí i pro český trh, kde rostoucí digitalizace služeb, e‑commerce a mobilních plateb zvyšuje dopad chyby uživatele. Pro firmy i veřejnou správu v Česku to znamená, že investice do technologií musí jít ruku v ruce s osvětou a školením.
Většina firem bere kyberbezpečnost vážně — co funguje
Firmy v Česku začínají implementovat základní opatření efektivněji než občané. Devět z deseti organizací pravidelně zálohuje data, 87 % má připravený krizový plán a 60 % má pozici výhradně odpovědnou za kybernetickou bezpečnost (vzrůst z jedné třetiny před dvěma lety). To zlepšuje odolnost proti ransomwaru a útokům na platební infrastrukturu, které ohrožují e‑shopy i poskytovatele platebních služeb.
Bariéry: pohodlnost, nedostatek informací a falešný pocit bezpečí
U spotřebitelů dominují psychologické bariéry: 36 % respondentů uvedlo, že je nejvíce brzdí lenost; dalších 24 % podceňuje rizika a 17 % trpí nedostatkem informací. Pouze 30 % respondentů zná základní pravidla osobní kybernetické bezpečnosti. To vytváří riziko, že jednoduchý phishing nebo sociální inženýrství dokáže obejít i technická opatření nasazená firmami.
Role umělé inteligence a moderních technologií
AI má dvojí tvář: 94 % zástupců firem se obává, že umělá inteligence usnadňuje práce útočníkům, zatímco jen 63 % vnímá AI jako podporu obrany. Paralelně s růstem IoT, 5G sítí a propojováním dodavatelských řetězců se rozšiřuje i povrch útoku. Mastercard zdůrazňuje využití pokročilých nástrojů — machine learningu, real‑time detekce anomálií a tokenizace plateb — které chrání platební infrastrukturu a pomáhají odhalovat podvody.
Praktická doporučení pro české firmy a uživatele
Pro firmy
- Nasadit vícevrstvou ochranu: MFA, SIEM, EDR a pravidelné zálohy.
- Investovat do školení zaměstnanců a testování odolnosti (phishingové kampaně, tabletop cvičení).
- Využívat AI‑driven nástroje pro detekci anomálií v platebním provozu.
Pro spotřebitele
- Používat správce hesel a vícefaktorovou autentizaci, nedávat svoje údaje přes telefon ani e‑mail.
- Vzdělávat se — mnoho nástrojů a materiálů je dostupných i v češtině.
- Pravidelně aktualizovat zařízení a zálohovat důležitá data.
Porovnání s regionem: co může Česko čerpat z Lietuva
V baltském regionu, včetně Lietuva a jejích center ve Vilniuje a Kaune, existuje silná fintech komunita a rychlé nasazování moderních platebních řešení. České firmy, které expandují na Lietuvos rinka nebo spolupracují s lietuviams, by měly vzít v potaz rozdílné regulační přístupy i vysoké tempo adopce inovací v těchto městech. To může být příležitost i riziko — vyšší digitalizace znamená větší potřebu robustních bezpečnostních opatření.
Závěr: investice do lidí je klíčová
Mastercard Index ukazuje, že technologická řešení samotná nestačí. Českému trhu prospěje další důraz na školení, snadno dostupné lokální materiály v češtině, a lepší komunikace mezi poskytovateli platebních služeb, veřejnou správou a koncovými uživateli. Investice, které Mastercard realizovala (více než 10,7 miliardy USD od roku 2018), ilustrují, že ochrana digitální ekonomiky vyžaduje kombinaci inovací, partnerství a cíleného vzdělávání. Pro Česko to znamená směřovat zdroje nejen do technologií, ale i do lidí — jedině tak se zvýší skutečná digitální odolnost.
Zdroj: ceske-novinky
Zanechte komentář