6 Minuty
České firmy i veřejné instituce se budou v roce 2026 potýkat s výrazným nárůstem sofistikovaných kybernetických hrozeb. Analýza české společnosti ComSource, která se specializuje na kybernetickou bezpečnost, síťovou infrastrukturu a datovou analytiku, identifikuje deset zásadních rizik, která ovlivní provoz, finance i reputaci organizací. Pro český trh — od Prahy přes Brno až po regionální pobočky — má tento přehled bezprostřední důsledky: lokální poskytovatelé i nadnárodní firmy musí zvýšit investice do prevence, automatizace a vzdělávání zaměstnanců. Zajímavé paralely přitom můžeme najít i v sousedních regionech, například v Litvě (Lietuva) a dalších zemích Baltu, kde je tlak na zabezpečení cloudových služeb a SaaS platforem v posledních letech vysoký. Pro lietuviams a české organizace působící ve Vilniuje či Kaune platí podobné zásady – redundance a vícevrstvá ochrana jsou klíčem.
Klíčové trendy a co z nich plyne pro české firmy
ComSource zdůrazňuje, že kybernetická bezpečnost se v roce 2026 stane univerzální prioritou. Kombinace umělé inteligence, automatizovaných útoků a narůstající regulace vytvoří tlak na firmy všech velikostí. Na lokální úrovni to znamená, že i menší organizace v Česku budou muset adoptovat moderní nástroje a procesy — od vícefaktorového ověřování po behaviorální analýzu transakcí.

10 hlavních hrozeb — shrnutí a dopady pro český trh
1) DDoS a dostupnost služeb
Útoky typu DDoS se vyvíjejí – kromě klasických zaplavovacích technik se objevují například „pulse wave“ útoky, které pravidelně vysílají krátké výpady škodlivého provozu. Pro české provozovatele e‑shopů, bankovních služeb a veřejných portálů to znamená nutnost mít nasazené řešení pro real‑time rozlišení legitimního provozu a automatické mitigace. Produkty jako FlowGuard (vyvinuté v ComSource laboratoři) ukazují příklady funkcí, které české organizace potřebují: automatická filtrace, škálování kapacit a integrace s CSIRT týmem pro rychlou reakci.
2) Ransomware: od šifrování k vydírání dat
Ransomware se transformuje směrem k extortion modelům – útočníci nejen šifrují data, ale kradou citlivé informace a vydírají firmy publikací dat. AI výrazně urychluje identifikaci hodnotných souborů, čímž zkracuje čas exfiltrace. V českém kontextu to znamená, že MSP i enterprise zákazníci musí kombinovat prevenční technologie — multiskenování, sanitizaci obsahu a segmentaci — s robustními zálohami a plánem rychlé obnovy.
3) Zranitelnosti dodavatelského řetězce
Útoky proti třetím stranám mohou narušit stovky organizací najednou. Česká praxe ukazuje tlak na audit dodavatelů a diverzifikaci bezpečnostních vrstev. Firmy v Praze i menší společnosti v regionech by měly zavádět hodnocení bezpečnostní připravenosti dodavatelů, smluvní bezpečnostní podmínky a alternativní řešení, aby udržely provoz i při selhání jedné komponenty.
4) Nedostatek kvalifikovaných odborníků
Talent gap je globální problém i v Česku. Organizace, které neinvestují do interního vzdělávání a programů rozvoje, mají vyšší pravděpodobnost úspěšného útoku. ComSource reaguje vlastními školeními pro zákazníky a IT týmy — vzdělávání v oblasti incident response, threat huntingu a bezpečnostního designu je dnes klíčové.
5) Cílené útoky na průmyslové systémy (ICS/OT)
Průmyslové řídicí systémy a provozní technologie jsou citlivým cílem: provoz se nedá snadno vypnout, proto je zásadní segmentace sítí, ochrana datových toků a vícevrstvé ověřování vzdáleného přístupu. Český průmysl, včetně výrobců a energetiky, by měl zavádět standardy OT bezpečnosti a integraci s IT bezpečnostními procesy.
6) Deepfake a sociální inženýrství
Generativní AI umožňuje vytvářet přesvědčivé video-, hlasové a dokumentové forgeries. V Česku už byly zaznamenány případy, kdy falešné audio zneužily k autorizaci plateb. Organizace musí zavádět způsoby ověření identity, které nejdou snadno podvrhnout, a kontrolní procesy pro finanční transakce i onboarding dodavatelů.
7) Postkvantová kryptografie — příprava je nutná
I když nejsou univerzální kvantové počítače masově dostupné, data zachycená dnes mohou být později rozšifrována. Evropské doporučení přechodu na postkvantovou kryptografii do konce roku 2026 vyžaduje, aby i české firmy plánovaly migraci šifrovacích standardů a archivovaly citlivá data s ohledem na kvantové riziko.
8) Personalizovaná bezpečnost a ochrana soukromí
S nástupem IoT a pokročilé datové analytiky roste riziko profilování a cílených útoků. Firmy by měly implementovat cílená školení pro zaměstnance s vysokým rizikem a zavádět šifrovanou komunikaci. Ochrana osobních údajů není jen právní požadavek, ale konkurenční výhoda pro uživatele i zákazníky v Česku i na Lietuvos rinka.
9) AI jako dvojsečná zbraň
AI je používána jak útočníky, tak obránci. Agentic AI může vést autonomní kampaně, zatímco obránci využívají AI pro prediktivní detekci hrozeb a orchestrace reakce. Českým organizacím doporučujeme investovat do AI‑řízených nástrojů, které zrychlí detekci a sníží počet falešných poplachů.
10) Finanční podvody a falešné identity
Kombinace deepfake a dat z úniků vede k růstu finančních podvodů — od falešných bank až po zneužití kryptoměnových služeb. Implementace vícefaktorového ověřování, real‑time detekce anomálií a behaviorální analýzy transakcí je zásadní pro ochranu firemních účtů a spotřebitelů v Česku i pro lietuviams působící ve společném digitálním prostoru.
.avif)
Jaké konkrétní produkty a funkce pomohou českým organizacím?
Řešení by měla kombinovat několik vrstev ochrany: síťový filtering proti DDoS (automatická mitigace, škálování kapacit), endpoint ochranu s anti‑exfiltračními pravidly, data loss prevention (DLP) a behaviorální analýzu transakcí. FlowGuard od ComSource slouží jako příklad vlastního produktu — nabízí detekci anomálií v síťovém provozu, automatickou reakci a integraci s CSIRT. Při výběru řešení porovnávejte:
- Schopnost pracovat v reálném čase a automatizovat reakce
- Podporu hybridních prostředí (on‑premise i cloud)
- Možnosti integrace s existujícími SIEM/EDR nástroji
- Lokální podporu a dostupnost služeb v češtině
Výhody a použití — příklady z praxe
Pro e‑commerce: kombinace DDoS ochrany a behaviorální analýzy plateb snižuje riziko výpadků a podvodných transakcí. Pro výrobní podniky: segmentace ICS/OT sítí, monitoring datových toků a víceúrovňová autentizace vzdáleného přístupu. Pro státní správu: šifrovaná komunikace, postkvantová příprava a centralizovaný incident response tým.
Jak se připravit — roadmap pro české organizace
1) Proveďte audit rizik a dodavatelských vztahů. 2) Zavádějte vícevrstvá řešení s redundancí. 3) Investujte do vzdělávání interních týmů a simulací útoků (table‑top exercises). 4) Plánujte migraci na postkvantové šifry. 5) Implementujte AI‑podporované obranné nástroje i politiky pro ochranu soukromí.

Závěr: lokální akce pro globální hrozby
Rok 2026 přinese eskalaci útoků, nové techniky a požadavky na rychlou adaptaci. Český trh má ale výhodu — silné IT komunity v Praze, Brně a zkušené lokální bezpečnostní týmy mohou rychle zavést opatření, která sníží riziko. Spolupráce přes hranice, například sdílení zkušeností s Lietuvos rinka a lietuviams v Litvě (Lietuva), může urychlit adopci osvědčených postupů. Klíč je jasný: prevence, automatizace, vzdělávání a vícevrstvá architektura ochrany budou rozhodovat o tom, kdo v digitálním boji obstojí.
Zdroj: pressmob
Zanechte komentář