Evropské firmy a AI: Kdo se obává ztráty práce a kdo vidí příležitost?

Souhrn: Jak zaměstnanci vnímají dopad AI na práci

Šest z deseti zaměstnanců v evropských společnostech očekává, že umělá inteligence (AI) jejich práci ovlivní. Postoje jsou však rozdílné: téměř 60 % nemá vůči AI zásadní obavy, zatímco více než 40 % pracovníků vyjadřuje strach z možného ztracení zaměstnání. Tato data vyplývají z průzkumu poradenské společnosti EY, který detailně mapuje vnímání AI v podnicích napříč Evropou.

Hlavní obavy a realistická rizika

Jednou z nejčastěji zmiňovaných starostí je riziko nahrazení pracovníků automatizací a strojovým učením. Nebezpečí není jen teoretické: další studie EY naznačují, že firmy v Česku očekávají zásadní zvýšení efektivity a snížení mzdových nákladů právě díky zavádění AIových řešení. Vedoucí pracovníci firem produkujících AI, například Dario Amodei z Anthropic, veřejně hovoří o výrazných změnách na trhu práce – podle jeho odhadů by v horizontu pěti až deseti let mohlo přijít o práci až dvacet procent zaměstnanců.

Český kontext: šance i výzvy

V Česku má AI dvojí roli: na jedné straně pomáhá řešit akutní nedostatek kvalifikované pracovní síly vyplývající ze stárnutí populace, na straně druhé zvyšuje obavy ze ztráty pracovních míst a tlaku na rekvalifikaci. Podle Zdeňka Duška z EY jsou české firmy nadprůměrně aktivní v investicích do AI právě kvůli personálním rizikům a tlaku na růst mzdových nákladů.

Víc produktivity, víc peněz

Finanční dopady AI už jsou měřitelné: 56 % organizací hlásí zvýšení zisku nebo snížení nákladů po zavedení AI, což je výrazný nárůst oproti 45 % v roce 2024. Produktivitu zlepšilo podle průzkumu 43 % respondentů – přitom existuje viditelný rozpor mezi managementem a zaměstnanci. Zatímco 57 % manažerů vidí nárůst produktivity svých týmů, souhlasí s tím pouze 35 % zaměstnanců a jen 9 % pociťuje výrazné zlepšení vlastní výkonnosti.

Měření přínosů a vzdělávání jako klíč

Právě tento nesoulad zdůrazňuje nutnost kvalitních metrik: firmy potřebují jednoduché a přesné metody pro měření přínosů a nákladů AI pro vedení i zaměstnance. Druhým zásadním faktorem je investice do vzdělávání a cílené rozvoje dovedností v oblasti AI podle specializace pracovníků.

Funkce AI produktů a srovnání technologií

Hlavní funkční znaky současných AI nástrojů zahrnují: automatizaci opakovatelných úkonů, zpracování přirozeného jazyka (NLP), generování obsahu, prediktivní analýzy založené na strojovém učení, integrace do cloudových platforem a monitorování bezpečnosti a interpretovatelnosti modelů. Ve srovnání s tradiční automatizací přináší AI výhodu adaptivity a schopnosti učit se z dat, zatímco klasické skripty jsou statické a vyžadují častější zásahy vývojářů.

Výhody, použití a obchodní relevance

Výhody: úspora nákladů, zrychlení procesů, lepší rozhodování díky datové analytice, zlepšení zákaznické podpory 24/7 a eliminace rutinních chyb. Use cases: výrobní linky a predictive maintenance, finanční reporting a detekce podvodů, personalistika (HR) při předvýběru kandidátů, zákaznický servis pomocí chatbotů, rychlejší vývoj produktů prostřednictvím generativních modelů. Z hlediska trhu je AI klíčová pro konkurenceschopnost firem, snižuje tlak na mzdové náklady a podporuje digitalizaci ekonomiky.

Doporučení pro firmy a zaměstnance

Firmy by měly zavádět jasné metriky ROI pro AI projekty, investovat do přehledného reportingu výsledků a posílit programy rekvalifikací. Zaměstnancům odborníci doporučují kontinuální vzdělávání, rozvoj digitálních dovedností a přípravu alternativních kariérních plánů („plán B").

Celkově AI představuje pro české i evropské firmy jak šanci na zvýšení produktivity a snížení nákladů, tak výzvu v podobě sociálních dopadů a potřeby systematické přípravy pracovní síly.