Litva: investiční runway, digitalizace a regionální růst

Ve svůj první celý pracovní den ve funkci se nově jmenovaný litevský ministr hospodářství a inovací, Edvinas Grikšas, zúčastnil živé Fireside Chat na Foreign Investors Annual Summit 2025 ve Vilniusu. V upřímném a budoucnostně orientovaném rozhovoru, který moderovala Ludvika Stepienė, hlavní manažerka politiky pro Pobaltí, ministr představil svou strategickou vizi ekonomické budoucnosti Litvy — založenou na vyváženém regionálním rozvoji, vládě s myšlením startupu a digitálně posílených veřejných službách. Diskuse se dotkla konkrétních kroků i dlouhodobých cílů, včetně role zahraničních investic a digitalizace státní správy.

S humorem i jasnými prioritami popsal Grikšas cestu litevských investic jako přechod z „Green Corridor“ k „Investment Runway“ — platformě připravené k vzletu směrem k růstu s vyšší přidanou hodnotou, inovacím a globální konkurenceschopnosti. Tato metafora zahrnuje nejen infrastrukturu a pobídky, ale i systémové reformy, které umožní udržitelný růst.

Z „Green Corridor“ k „Runway Economy“

Na dotaz, aby rozvedl svou metaforu „runwaye“, Grikšas se zamyslel nad vývojem Litvy v posledních letech a shrnul hlavní milníky, které zemi přiblížily k nové fázi ekonomického růstu:

„Začali jsme s Green Corridor a Investment Highway. Teď je čas na Runway. Příští vláda možná začne mluvit o investment teleportation,“ žertoval.

Za humorem se skrývá solidní bilance:

• Více než 20 rozsáhlých projektů FDI

• Více než 1,6 miliardy € investic

• Přibližně 5 000 nových kvalitních pracovních míst

Zdůraznil, že Litva už není destinace s nízkými náklady, ale země směřující k Industry 5.0, kde se do popředí dostávají inovace, kvalifikované talenty a udržitelné vytváření hodnoty. To znamená větší důraz na kvalitu pracovních míst, automatizaci s lidským faktorem a ekologicky uvědomělá řešení.

„FDI dnes znamenají lepší pracovní podmínky, globální nejlepší praktiky a příležitosti pro osobní rozvoj. Nyní se musíme zaměřit nejen na objem přitahovaných investic, ale na to, jak široce jsou rozloženy po celé zemi.“

Vize pro regionální začlenění

Grikšas, původem z jiholitevského města Biržai, zdůraznil nutnost snižování regionálních rozdílů mezi Vilniusem a zbytkem země. Poukázal na to, že rovnoměrné rozložení investic zlepšuje sociální kohezi i ekonomickou odolnost regionů.

„Do roku 2030 by mělo směřovat alespoň 30 % všech zahraničních investic do litevských regionů. Skutečný rozvoj znamená, že žádná část země nezůstane pozadu.“

Aby toho dosáhlo, ministerstvo plánuje následující kroky:

• Zřídit Regionální ekonomickou radu složenou z více ministerstev (hospodářství, životní prostředí, doprava) pro koordinovanou podporu projektů

• Spustit Regional Specialization 2.0, která podpoří, aby si každý region vybudoval vlastní ekonomickou specializaci

„Cílem je kooperativní ekosystém — vláda, místní samosprávy a firmy pracující ruku v ruce.“

Životní vědy: stále živá priorita

Když byl dotázán, proč se oblast životních věd jevila méně výrazně v programu nové vlády, Grikšas ujišťoval, že cíl dosáhnout 5 % HDP do roku 2030 zůstává platný. Připomněl současnou pozici sektoru i kroky vedoucí ke komerčnímu rozvoji a lépe placeným pracovním místům.

„Biotechnologie zůstávají hlavní prioritou naší Smart Specialization Strategy. Aktuálně jsme na 2,2 % HDP, ale zrychlujeme růst a škálování.“

Oznámil tři hlavní iniciativy, které mají podpořit růst sektoru:

1. BioCity Vilnius – projekt vedený soukromým sektorem, který má fungovat jako kotva pro rozvoj biotechnologií a přilákat investory i talenty

2. Data Pilot 2.0 – společný program s ministerstvem zdravotnictví, který využije velká data a umělou inteligenci pro inovativní zdravotnická řešení a klinické studie

3. Biotech Sandbox v Kaunasu – chystaný akcelerátor pro biotechnologické startupy a malé a střední podniky, nabízející laboratoře, mentoring a přístup na trhy

„Tyto iniciativy ukazují, že životní vědy jsou živé a prosperují v litevském inovačním programu.“

Startupové myšlení ve veřejné správě

Jedním z nejvýraznějších poselství Grikšas byla výzva k přijetí startupového myšlení ve veřejné administrativě: rychlost, agilita a orientace na řešení problémů, nikoli na byrokratické procesy samotné.

„Vláda musí myslet jako startup — agilně, rychle a zaměřeně na řešení.“

Nastínil konkrétní plány, které mají modernizovat fungování ministerstva i veřejného sektoru obecně:

• Digitalizovat pracovní toky v rámci Ministerstva hospodářství a inovací, zjednodušit procesy a zkrátit lhůty

Jádrem reformy je vytvoření One-Stop Digital Window — jednotného AI-poháněného systému, který umožní podnikům podat dokumentaci jednou, zatímco státní instituce budou zodpovědné za obnovy a další kroky. Cílem je zlepšit transparentnost, zrychlit komunikaci a snížit administrativní náklady pro podniky.

Cíl:

• 35% snížení administrativní zátěže

• 2× zlepšení efektivity veřejného sektoru do roku 2027

„Stavební povolení by neměla trvat roky. Díky AI a digitalizaci můžeme zefektivnit vládu tak, aby držela krok s podnikateli.“

Postavení Litvy v evropském inovačním prostoru

Pohled přes hranice ukázal, že Litva musí přejít od role sledovatele politik k roli tvůrce politik v evropském inovačním ekosystému. To zahrnuje aktivní úsilí o ovlivňování evropských pravidel a iniciativ v oblasti obrany, technologií a výzkumu.

„Musíme vést příkladem — ukázat, jak malé agilní ekonomiky mohou integrovat obranu, technologii a inovace do růstu.“

Mezi nadcházejícími kroky uvedl několik konkrétních opatření:

• Provést průběžné zhodnocení Smart Specialization Strategy, aby byla strategie lépe cílená na nové příležitosti

• Prohloubit vazby mezi obrannými inovacemi a civilními odvětvími pro přenos technologií

• Zdvojnásobit výdaje na VaV z 1 % na 2 % HDP do roku 2030

Posunout veřejné zakázky směrem k inovativním a komerčně orientovaným přístupům

„Máme v Litvě vynikající výzkum, ale chybí komercializace. Poučíme se z osvědčených praktik v USA, Irsku a Německu.“

Lidský rozměr: vyvážené vedení

V závěrečné části Stepienė vyzvala ministra, aby se zamyslel nad svou osobní proměnou z vedoucího oddělení na ministra — změnu, kterou popsal s pokorou a nadhledem. Uvedl, že i když se role změnila, každodenní výzvy zůstávají podobné, jen odpovědnost je širší.

„Moc se toho nezměnilo — stejné schůzky, témata, jen jiná úroveň. Stále si zvykám.“

Podělil se také s lehkými postřehy ze soukromí, které odlehčily diskusi a ukázaly lidskou stránku vedení:

• Sport: karate, běhání (běžné i extrémní), basketbal, tréninky v posilovně

• Disciplína: „Naprostý základ úspěchu.“

• Rodina: „Vždy priorita — a přesto budou nadcházející měsíce náročné!“

„Vyměnil jsem telefon, auto a kancelář — z pátého patra do druhého. To je hlavní rozdíl!“ vtipkoval.

Rozhovor skončil optimistickou a odlehčenou notou, zobrazující lídra, který kombinuje strategickou jasnost s přístupností a osobním zapojením do reformních procesů.

Klíčové poznatky

30 % FDI do regionů do roku 2030
Digitální vláda řízená AI pro snížení byrokracie
Životní vědy, FinTech a obranné technologie jako hlavní pilíře růstu
Startupové myšlení při reformě veřejného sektoru
Závazek k VaV, inovacím a regionální inkluzi

Závěr

Fireside Chat nabídl ojedinělý, první denní pohled do vedení ministra Edvina Grikšas:
vizionářský, ale pragmatický přístup soustředěný na posílení regionů, modernizaci správy a využití technologií k uvolnění plného potenciálu Litvy. Diskuze přinesla konkrétní opatření i širší rámec, jak transformovat ekonomiku směrem k vyšší přidané hodnotě a udržitelnosti.

Jeho poselství bylo jasné:

„Dráha Litvy je připravená — teď je čas vzlétnout.“