10 Minuty
Výroční summit pro zahraniční investory 2025, který uspořádala Americká obchodní komora v Litvě, se sešel za účasti některých z nejvlivnějších politických a obchodních lídrů země, aby řešil jednu z nejdůležitějších otázek pro budoucnost litevské ekonomiky:
Jak mohou tvůrci politik a soukromý sektor spolupracovat na zajištění předvídatelného, konkurenceschopného a prosperujícího prostředí pro investice a růst?
Vysoké úrovňě diskutující panel s názvem „Jak mohou podniky a politici spolupracovat" moderoval Vilius Bernatonis, managing partner ve firmě TGS Baltic. Panel shromáždil čtyři významné řečníky zastupující politiku, národní bezpečnost a byznysovou sféru:
Viktorija Čmilytė-Nielsen, místopředsedkyně Litevského parlamentu
Giedrimas Jeglinskas, předseda Výboru pro národní bezpečnost a obranu a bývalý náměstek generálního tajemníka NATO
Lina Šiumetė, generální ředitelka Coherent Solutions
Yigit Dizdarer, generální ředitel Philip Morris International pro Litvu
Původně se měl zúčastnit i ministr energetiky Dainius Kreivys, avšak kvůli jiným závazkům chyběl. I přes jeho absenci nabídnul panel jednu z nejobsáhlejších a nejhlubších debat summitu, včetně kritických reflexí a konkrétních doporučení do budoucna.
Nastavení rámce: kontinuita nad stranickými spory
Na úvod zasedání Vilius Bernatonis připomněl, že úspěch investičního prostředí nezávisí jen na jedné vládě, ale na kontinuitě politiky a zralosti politického dialogu.
Vyzyval panelisty, aby se vyhnuli stranickým hádkám a zaměřili se místo toho na systémové otázky — konzistenci, předvídatelnost a dlouhodobou spolupráci mezi státními institucemi a podniky.
„Nejde o jednu vládu nebo druhou. Jde o to, jak zajistit kontinuitu. Investoři oceňují stabilitu více než politické cykly.“
Toto východisko vedlo debatu, která spojovala ekonomickou strategii, bezpečnostní otázky, regulační praktiky a rozvoj talentů do komplexní vize pro příští desetiletí Litvy.
Důkaz odolnosti: Viktorie Čmilytė-Nielsen o předvídatelnosti a důvěře
Viktorija Čmilytė-Nielsen zdůraznila, že Litva již prokázala svou odolnost v řadě krizí — od migračních tlaků a pandemie přes energetické šoky až po válku na Ukrajině.
„Litva se dokázala přizpůsobit a po každé výzvě vyjít silnější. To je síla, na které musíme nyní stavět s důrazem na strategickou předvídatelnost.“
Za klíčový faktor pro investory a ekonomické plánování označila právě předvídatelnost. I když připustila nedávnou politickou nestabilitu, tvrdila, že napříč stranami dosažený konsenzus je nezbytný pro udržení podnikatelské důvěry.
„Složitost se dá zvládnout. Nejistota ne. Naším úkolem je zajistit jasná a stabilní pravidla hry.“
Čmilytė-Nielsen poukázala na to, že malá velikost Litvy může být výhodou — rozhodovací představitelé a podnikatelé jsou často blízko jednoho druhému a mohou rychleji nalézat řešení, pokud jsou zachovány transparentnost a dialog.
Budování škály a strategické kapacity: vize Giedrimase Jeglinskase
Giedrimas Jeglinskas, vycházející ze zkušeností v obraně, NATO a ekonomické politice, tvrdil, že hlavní výzvou Litvy je její velikost. Varoval, že bez rozvoje národních šampionů a prohlubování průmyslové základny hrozí stagnace jako malé ekonomiky orientované převážně na služby.
„Musíme uvažovat dál než o dílčích reformách. Další fáze růstu si vyžádá škálu — v průmyslu, v inovacích i v ambicích.“
Jeglinskas představil tři strukturální pilíře národní strategie:
1. Bezpečnost jako ekonomický rámec
Litva musí integrovat priority národní bezpečnosti do svého průmyslového a ekonomického plánování. Připravenost obrany, energetická nezávislost a technologická suverenita by měly být vodítky pro investiční rozhodnutí.
„Bezpečnost už nelze oddělovat od ekonomiky. Je to základ udržitelného blahobytu.“
2. Návrat průmyslové politiky
Sledující globální trendy vedené Spojenými státy a Evropskou unií, Jeglinskas poukázal, že průmyslová politika — kdysi napsaná za zastaralou — se vrací do centra zájmu.
„Vlády po celém světě hrají aktivnější roli při řízení strategických odvětví. Litva musí udělat totéž — od umělé inteligence a zelené energie po obranu a špičkovou výrobu.“
Navrhoval státem podporované investiční nástroje, které by spolufinancovaly inovace a urychlily vznik nových odvětví.
3. Kompetentní a vizionářské vládnutí
Jeglinskas zdůraznil, že politické vedení určuje ekonomiku, nikoli obráceně.
„Globální konkurence žádá lídry, kteří rozumějí megatrendům a jednat strategicky. Bez kompetentního vládnutí hrozí, že propásneme příležitosti formující budoucnost.“
Argumentoval potřebou investic do kapacit pro tvorbu politiky, rozhodování založeného na datech a dlouhodobého plánování, které přesahuje volební cykly.
Chytrá regulace a konkurenceschopnost: postřehy Liny Šiumetė
Z pohledu byznysového vedení vyzvala Lina Šiumetė politiky, aby našli rovnováhu mezi shodou s regulacemi a ekonomickou konkurenceschopností.
„Litva se často snaží být nejlepší žák v třídě EU — přijímá nové směrnice rychleji než ostatní. Bez lokálních dopadových analýz může tento přístup oslabit naši konkurenceschopnost.“
Volala po umírněnějším přístupu:
Prozkoumat ekonomické dopady směrnic EU před jejich přijetím
Fázovat zavádění tak, aby se podniky mohly přizpůsobit
Udržovat kontinuální dialog mezi vládou a průmyslem
Šiumetė varovala, že rychlé regulační změny, rostoucí náklady na práci a nekonzistentní politika mohou odradit investory, i když se reputace Litvy v zahraničí lepší.
Navrhla strategii, jak přeměnit Litvu v „magnet na mozky“ — sandbox pro globální talenty a inovace:
„Musíme přitahovat nejen kapitál, ale i znalosti. Nabídkou jasných pobídek — od zrychlených víz po konkurenční daňové podmínky — se můžeme stát centrem inovátorů.“
Pohled investora: Yigit Dizdarer o předvídatelnosti, dialogu a dovednostech
Jako generální ředitel nadnárodní společnosti shrnul Yigit Dizdarer priority investorů do tří klíčových očekávání:
1. Předvídatelnost
Investoři hledají stabilitu a transparentnost více než krátkodobé pobídky. Nepředvídatelné regulační změny a nekonzistentní komunikace podkopávají důvěru.
2. Otevřený dialog
Dizdarer zdůraznil důležitost včasné a transparentní komunikace mezi vládou a podniky:
„Procedurální tření se dá zvládnout, pokud existuje dialog. Co si investoři nemohou dovolit, je mlčení.“
3. Kapacity a dovednosti
Upozornil na rostoucí obavy ohledně připravenosti pracovních sil vzhledem k požadavkům umělé inteligence, automatizace a pokročilé výroby.
„Dovednosti, které nás sem přivedly, nás dál neposunou. Musíme investovat do zvyšování kvalifikace a celoživotního učení.“
Dizdarer také upozornil na problém šedé ekonomiky, která odčerpává prostředky, jež by jinak mohly podpořit inovace a investice do obrany:
„Omezování nelegálního obchodu není jen fiskální otázka — je to otázka národní bezpečnosti.“
Od souladu s EU k strategické autonomii
Několik panelistů se shodlo, že závazek Litvy k evropské integraci je silnou stránkou, nicméně by se měl vyvíjet směrem ke strategičtějšímu postoji.
Jeglinskas varoval před nadměrným podřízením se pravidlům:
„Neměli bychom slepě následovat Brusel. Cílem není poslušnost, ale prosperita.“
Šiumetė volala po adopci pravidel založené na dopadech, zatímco Čmilytė-Nielsen zdůraznila důvěryhodnost Litvy jako proaktivního a konstruktivního člena evropské komunity:
„Náš hlas v Evropě je nejsilnější, když iniciujeme opatření, ne pouze je implementujeme.“
Obranný průmysl: od povinnosti k příležitosti
Jedním z hlavních témat panelu byla vzrůstající role obranného sektoru jako bezpečnostní nutnosti a zároveň hospodářského motoru růstu.
Jeglinskas upozornil, že evropské výdaje na obranu se očekávají přesáhnout 800 miliard eur, což otevírá bezprecedentní příležitosti pro inovace, výrobu a export.
Navrhl vytvoření národního investičního fondu na podporu litevských firem vyvíjejících duální technologie.
Čmilytė-Nielsen doplnila, že úzké partnerství Litvy s Ukrajinou by mohlo vytvořit nové možnosti pro spolupráci a regionální vedení v oblasti obranných inovací.
Dizdarer spojil diskusi s širší fiškální kapacitou a argumentoval, že omezení šedé ekonomiky uvolní významné prostředky pro strategická odvětví.
Talenty, pobídky a riziko průměrnosti
Šiumetė jasně varovala: Litva si nemůže dovolit podporovat průměrnost.
„Musíme odměňovat excelenci. Prosperita závisí na rozlišení výkonu a podpoře ambicí.“
Prosazovala cílené pobídky pro vysoce výkonné odborníky a firmy spolu s reformami vzdělávání, které by byly více sladěné s nově vznikajícími odvětvími.
Dizdarer zopakoval naléhavost adaptace:
„Umělá inteligence a automatizace přetvoří odvětví rychleji, než čekáme. Naše pracovní síla se musí vyvíjet ještě rychleji.“
Závěrečný okruh: co očekává každá strana
Moderátor Bernatonis uzavřel přímou otázkou:
Kdyby mohla vláda jednat už zítra, o co byste ji požádali?
Lina Šiumetė: Konzistence. „Dobré nápady mají malou hodnotu bez jejich realizace."
Viktorija Čmilytė-Nielsen: Předvídatelnost. „Stabilita je nejlepší hospodářská politika."
Yigit Dizdarer: Odvaha k dialogu. „Zapojit se včas, jednat společně."
Giedrimas Jeglinskas: Ambice a hlad. „Musíme myslet většími pojmy — a jednat rychleji."
Závěr: ke strategickému partnerství
Panel dospěl k závěru, že další etapa rozvoje Litvy nebude záviset na izolovaných reformách, ale na strategickém partnerství mezi vládou a byznysem založeném na:
Předvídatelnosti politik
Chytré regulaci a adopci pravidel EU založené na dopadech
Investicích do talentů a inovací
Proaktivní průmyslové a obranné strategii
Dlouhodobé kontinuitě přesahující politické cykly
Jak diskuse ukázala, malá velikost Litvy není handicap, ale potenciální výhoda — umožňuje rychlejší adaptaci, bližší dialog a agilnější tvorbu politik.
Pokud se tyto prvky sladí, může se Litva profilovat nejen jako odolná ekonomika, ale i jako strategický lídr mezi rozvíjejícími se evropskými státy.
Zdroj: smarti
Zanechte komentář