13 Minuty
Na zahájení prvního dne Startup Fair 2025 ve Vilniusu se jedna z nejdiskutovanějších diskusí věnovala otázce, která už léta visí nad evropským inovačním ekosystémem: může Evropa vážně soupeřit se Silicon Valley, nebo jen opakuje optimistická klišé?
Hlasové hlavy debaty: kdo stál na pódiu
Panel na pódiu spojil několik z nejvlivnějších hlasů regionu z oblasti politiky, podnikání a technologií. Debatu moderoval Peter Vesterbacka, General Partner ve FinestLove VC a zakladatel konference Slush, společně s Gintarė Verbickaitė, CEO Unicorns Lithuania; Katerynou Kruk, Regional Public Policy Lead v Meta pro střední a východní Evropu; a Michaelem McGrathem, evropským komisařem pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitele.
Hlavní sál LITEXPO byl narvaný, atmosféra energická a očekávání vysoké. Rozhovor začal lehce, ale brzy přerostl v jedno z nejpodstatnějších a nejostrých debatního bloku dne o konkurenceschopnosti Evropy, regulaci a nastavení mysli.
Nastavení scény: kde Evropa stojí
Moderátor Peter Vesterbacka zahájil krátkou reflexí, jak daleko se evropská startupová scéna posunula. Vzpomínal na léta se Slushem v Helsinkách a na globální úspěch společností jako Rovio a Angry Birds, které bývaly považovány za lokální příběhy. Ptal se publika, zda může evropské ekosystém obstát proti Silicon Valley nebo Číně na rovnocenné úrovni.
„Jsem v tomhle trochu kontrarián,“ přiznal. „Myslím, že Evropa už v mnoha ohledech vyhrála. Podívejte se na to, co jsme vytvořili v severní Evropě a Pobaltí. Pokud porovnáte počet unicornů na obyvatele, jsme před většinou regionů světa.“
Upozornil, že kdyby Německo vytvářelo unicorna stejným počtem na hlavu jako Estonsko, mělo by jich nyní přes šest set. Publikum se zasmálo, ale pointa byla jasná: úspěch v Evropě není rovnoměrně rozložen. Malé ekosystémy jako Estonsko, Finsko a Litva překonávají mnohem větší trhy.
Vesterbacka výzvu rámoval jako problém šíření: „Problém není v tom, že Evropa nedokáže vytvořit skvělé firmy. Problém je, že excelence je koncentrovaná v několika regionech. Otázka zní, jak ten úspěch rozšířit napříč kontinentem.“
Gintarė Verbickaitė: Malé může být supervýhodou
Vesterbacka vyzval panelisty ke krátkému představení a začala Gintarė Verbickaitė z Unicorns Lithuania. Usmívajíc se řekla: „Řeknu to jasně — mějte rádi Litvu. Jsme malí, ale ambiciózní. A právě malá velikost ekosystému je to, co nás dělá silnými.“
Vysvětlila, že kompaktní startupové komunity přirozeně podporují spolupráci. Zakladatelé se znají, sdílejí zkušenosti a skrze otevřenost si budují odolnost. „Když víte, že nejste sami, je snazší riskovat,“ dodala. „Vidíte jiné, jak selžou, zotaví se a zkusí to znovu. To buduje důvěru a hybnou sílu.“
Verbickaitė zdůraznila tři charakteristiky, které Pobaltí vyzdvihují: globální orientace, zvyk úzce spolupracovat přes hranice a vysoká koncentrace technických talentů. Silné STEM vzdělávání, plynulá angličtina a digitální infrastruktura umožňují i malým trhům soutěžit globálně.
„Litva a naši sousedé ukázali, že nemusíte mít obrovský domácí trh, abyste byli globální. Myslíme mezinárodně od prvního dne a to mění všechno,“ uzavřela.
Michael McGrath: Evropa musí odemknout svůj trh
Příspěvek následoval od komisaře Michaela McGratha. Pocházející z Irska uvedl, že rozumí silným i frustrujícím stránkám malých trhů — před vstupem do Evropské komise působil v několika ekonomických portfoliích a viděl příležitosti i překážky, jimž evropské startupy čelí.
„Evropská unie je trh 450 milionů lidí a dvaceti sedmi států,“ začal. „Ale pokud máme být upřímní, ještě to není pravý jednotný trh. Příliš často národní legislativa a roztříštěné systémy stojí v cestě růstu.“
Vysvětlil, že jedním z prioritních projektů Komise v tomto volebním období je snížit tu fragmentaci prostřednictvím tzv. ‚dvacátého osmého režimu‘ — volitelného korporátního rámce, který by měl fungovat vedle národních systémů. Cílem je umožnit zakládání a expanzi firem v EU s digitálními postupy a vzájemným uznáváním přes hranice.
„Jde o odstranění zbytečného tření,“ zdůraznil McGrath. „Když budujete firmu ve Vilniusu, Dublinu nebo Paříži, měli byste se moct rozrůstat po Evropě, aniž byste museli pokaždé předefinovávat právní strukturu.“
Také poukázal na nedostatek hlubokých kapitálových trhů v Evropě. Problém podle něj není nedostatek peněz, ale jejich nijaká mobilizace: „Máme kolem jedenácti bilionů eur v úsporách domácností, které leží ladem. Musíme tyto prostředky nasměrovat do startupů a scale-upů.“
Představil iniciativy jako celoevropské spořicí a investiční účty, které mají soukromý kapitál kanálovat do produktivních aktiv. „Znám výzvy,“ uzavřel. „Už nestačí psát další zprávy. Potřebujeme akci, zjednodušení a implementaci.“
Vesterbacka vyzývá politický přístup
Vesterbacka, nakloněn dopředu, mírně oponoval. Souhlasil, že reformy regulace jsou důležité, ale argumentoval, že kultura a ambice mohou hrát ještě větší roli. „Někdy Evropané používají byrokracii jako výmluvu,“ řekl. „Lidé říkají: ‚Kdybychom byli v USA, bylo by to snazší.‘ Ale globální firmy můžeme stavět tady. Zakladatelé Rovio nečekali na perfektní pravidla a přesto uspěli.“
Dodal, že zatímco Evropa potřebuje lepší integraci kapitálových trhů, měla by přestat vnímat sama sebe jako podceňovaného hráče. „Máme tady více startupů na obyvatele než v USA nebo Číně. Výzva není v potenciálu, ale v nastavení mysli.“
Kateryna Kruk: Naléhavost a východoevropské tempo
Kateryna Kruk z Meta, původem z Ukrajiny, přinesla ostrý kontrast mezi přístupy západní a východní Evropy k inovacím. Právě se vrátila ze startupové konference v Baku a použila ji jako měřítko.
„Ve velké části západní Evropy, když lidé mluví o nové technologii, první reakce je analyzovat riziko,“ řekla. „Jak ji regulovat? Jak ji kontrolovat? To je racionální přístup, ale často brzdí inovaci. Ve východní Evropě, a zejména v Pobaltí, se první otázka zní: ‚Co s tím můžeme udělat?‘ Jsme naléhaví a vidíme příležitost.“
Kruk argumentovala, že tento rozdíl v mentalitě vysvětluje, proč se pobaltský region pohybuje rychleji. „Zatímco jedni přemýšlejí o právním rámci, my vidíme technologii jako způsob, jak zacelit mezery, řešit společenské výzvy a vytvářet obchodní příležitosti. To žene vlády i startupy kupředu.“
Vyzdvihla, aby zbytek Evropy přijal podobnou naléhavost: „Někdy nemáte roky na návrh dalšího programu nebo strategické bílé knihy. Je čas jednat. A tenhle postoj je cítit tady na Startup Fair — energii přímo cítíte.“
Vesterbackova odpověď: Přestaňme používat Evropu jako výmluvu
Navázal Vesterbacka a přiznal, že v regionu také vidí stejnou naléhavost. „Máme více unicornů na obyvatele než USA nebo Čína,“ poznamenal. „Už v mnoha ohledech vyhráváme. Ale stále slyším: ‚Kdybychom byli jen v USA.‘ Musíme přestat takto uvažovat. Být Evropanem není výmluva.“
Přirovnal apatii, kterou pozoruje v některých částech Evropy, k rozhodnosti zakladatelů v menších trzích. „Když je prostředí náročné, lidé zde konají. Nečekají na perfektní politiku. Stavějí.“
Verbickaitė: Startupy reagují rychleji než zavedené odvětví
Verbickaitė s tím souhlasila a uvedla, že startupy ukázaly, jak rychle se dokážou přizpůsobit v krizi. „Válka na Ukrajině ukázala, že startupy se dokážou pivotovat a reagovat rychleji než tradiční obranné firmy,“ řekla. „Můžou otestovat nápad za dva týdny, iterovat a dodat výsledky.“
Navrhla, že tradiční průmysly a dokonce i vlády by se mohly učit od tohoto startupového nastavení mysli. „Flexibilita a rychlost by neměly patřit jen startupům. Měly by být součástí našeho přístupu ke každé výzvě v Evropě.“
Odpověď komisaře: naléhavost, akce a mysl
McGrath souhlasil: „Je pravda, že se z tohoto regionu dá hodně naučit. Na obyvatele máme vyšší míru úspěchu než většina částí světa. Ten postoj ‚can-do‘ je důležitý.“
Znovu se ale vrátil k politickým prioritám. „Musíme řešit strukturální bariéry na úrovni EU. Fragmentace ve finančních službách, telekomunikacích a energetice je reálná. To jsou politické otázky, které omezují, co podnikatelé dokážou.“
Zároveň zopakoval kulturní poselství: „Evropa se musí naučit risk přijímat. Selhání není fatální. Je to krok k úspěchu.“
Debata o regulaci: složitost vs. příležitost
Jak se diskuse posouvala, Kruk a Vesterbacka si vyměňovali lehčí narážky ohledně regulace. Moderátor si dělá legraci, že přísná právní kultura Evropy alespoň zaručuje, že lidé „nebudou probuzeni v Alcatrazu“. Sál se zasmál.
Kruk ale přistoupila vážně: „Nikdo netvrdí, že regulace není potřeba. Ale někdy přeregulování uškodí všem, i velkým firmám. Náklady na compliance kvůli AI Act jsou odhadovány na dvacet až třicet procent rozpočtu startupu. To je obrovské.“
.avif)
Upřesnila, že nevolá po deregulaci, nýbrž po lepším návrhu pravidel: „Potřebujeme to udělat jednodušší, předvídatelnější a férové pro velké i malé hráče.“
McGrath souhlasil, že rovnováha je klíčová. „Můžeme chránit občany a soukromí a zároveň udělat pravidla snazší na pochopení. Jde o proporcionalitu.“
Lekce z Ukrajiny a dalších trhů
Kruk přinesla další perspektivu z transformační zkušenosti Ukrajiny. Připomněla panel, kde estonský host řekl ukrajinským úředníkům, že mají jedinečnou šanci poučit se z evropských úspěchů i chyb, než plně harmonizují své zákony s EU.
„Evropa udělala mnoho věcí správně,“ řekla, „ale je tu i prostor dělat věci chytřeji. A je povzbudivé slyšet, že Brusel si tohoto vědomí nese a chce vytvářet rámce, které skutečně fungují pro startupy.“
Dodala, že dialog mezi novějšími a staršími trhy je přesně to, co Evropa potřebuje: „Sdílíme nejen nejlepší praktiky v regulaci, ale i v nastavení mysli.“
Interakce s publikem a závěrečná otázka
Jak se panel blížil ke konci, na obrazovce se začaly objevovat otázky z publika. Jeden účastník položil přímo: „Měla by se Evropa vůbec snažit soupeřit se Silicon Valley, nebo by měla jít vlastní cestou?“
Verbickaitė odpověděla první: „Evropa může vyhrát, pokud bude dost ambiciózní a pokud bude jednat rychle. Máme hluboké talenty, silný výzkum a širší smysl pro účel, který zahrnuje dopad, ne jen zisk.“
Vesterbacka doplnil, že byrokracie by nikoho neměla brzdit. „Náš největší problém je pružnost. Mnohé naše úspěšné příběhy se staly navzdory systému, ne díky němu. Představte si, co bychom mohli dokázat, kdyby systém skutečně pomáhal.“
McGrath odpověděl z pohledu politiky: „Nejde o kopírování Silicon Valley. Měli bychom to dělat evropským způsobem. Evropa je nejlepší místo k životu a musí se stát nejlepším místem k zakládání a rozvoji firem. Můžeme najít rovnováhu mezi inovacemi a našimi základními hodnotami demokracie, rovnosti, právního státu a lidské důstojnosti.“
Kruk souhlasila: „Kopírovat model Silicon Valley nedává smysl. Síla Evropy je v lidech a nápadech. Naši inženýři a výzkumníci jsou světové úrovně. Na tom můžeme stavět a vytvořit vlastní přístup.“
Hlavní témata, která v debatě rezonovala
Během devadesáti minut rozhovoru se opakovaně objevovalo několik témat.
- Naléhavost: Kruk i Vesterbacka zdůraznili, že Evropa si nemůže dovolit nekonečné konzultace — tempo technologické změny to neumožňuje.
- Integrace: McGrathovo představení 28. režimu a iniciativ pro tok kapitálu naznačují, že další velký inovační skok Evropy závisí na odstranění vnitřních hranic, které stále dělí ekonomiku.
- Mentalita: Verbickaitė a další tvrdili, že malé státy dokázaly proměnit velikost v přednost; šíření této mentality by Evropě umožnilo soutěžit globálně bez napodobování druhých.
- Kultura selhání: Panel se shodl, že strach z neúspěchu Evropě stále brzdí — normalizace iterace a testování je zásadní pro udržitelnou inovaci.
- Hodnoty a konkurenceschopnost: Společná přesvědčení, že hodnoty jako ochrana soukromí a právní jistota mohou spolustát s konkurencí — regulace by měla být upravena tak, aby podporovala inovaci i důvěru.
Jak konkurovat po evropsku
Sezení skončilo potleskem a pragmatickým optimismem. Panelisté nezůstali jen u popisu toho, co Evropě chybí — zdůraznili také to, co už má: špičkové talenty, silné vzdělávací systémy, pokročilou infrastrukturu a rostoucí komunitu zakladatelů, kteří myslí globálně od prvního dne.
Vesterbacka to shrnul výstižně: „Nemusíme se stát dalším Silicon Valley. Už tu máme něco jedinečného. Co teď potřebujeme, je rychlost a víra.“
McGrathova poslední slova tento sentiment potvrdila: „Můžeme chránit naše občany, hájit naše hodnoty a zároveň být odvážní. Nejsou to protiklady. Evropa může vést, pokud se rozhodne jednat.“
Když se dav přesunul do networkingové zóny, vznášelo se ve vzduchu jedno trvalé pocítění: evropský startupový ekosystém možná ještě nedosáhl úrovně Silicon Valley, ale přestal se ptát na dovolení zkusit to.
Zdroj: smarti
Zanechte komentář