Evropské univerzity a průmysl: strategie pro Deep Tech éru

<p data-path-to-node=\"4\">VILNIUS, LITHUANIA — V chrámových prostorách FTMC (Centrum fyzikálních věd a technologií) se rytmus života měří semestry, grantovými cykly a recenzovanými publikacemi. Mimo univerzitní brány se však globální ekonomika pohybuje rychlostí světla, poháněná neúprosným technologickým závodem mezi Spojenými státy a Čínou.

<p data-path-to-node=\"5\">Tento střet časových horizontů — pomalé, metodické tempo vědeckého výzkumu versus hektická nutnost trhu — byl ústředním napětím nedávné panelové diskuse na vysoké úrovni, kterou pořádala LithuaniaBIO. Setkání s názvem „Jak můžeme posílit vazby mezi akademií a průmyslem přes hranice?“ mělo původně působit jako standardní diplomatická výměna názorů o spolupráci. Nakonec se však proměnilo v surové, nezkreslené a naléhavé varování o stavu evropských inovací.

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1012;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-40.avif\" width=\"1800\" height=\"1012\"><p data-path-to-node=\"6\">Moderoval Mindaugas Bulota, šéf Národního centra pro inovace a podnikání na Technologické univerzitě v Kaunasu. Panel přivedl dohromady klíčové postavy stojící na styku mezi laboratorním stolem a jednacím sálem:

<ul data-path-to-node=\"7\">

<p data-path-to-node=\"7,0,0\">Jakub Jasiczak, předseda Polské asociace společností pro transfer znalostí z univerzit.

<p data-path-to-node=\"7,1,0\">Kristina Babelytė-Labanauskė, vedoucí Inovační kanceláře Univerzity ve Vilniusu.

<p data-path-to-node=\"7,2,0\">Viktorija Vaštakaitė-Kairienė, náměstkyně ředitele v Bioekonomickém výzkumném ústavu, Univerzita Vytautase Magna.

<p data-path-to-node=\"8\">Vyšlo najevo portrét regionu bohatého na talenty, ale paralyzovaného „muzejní“ infrastrukturou, společnostmi vyhýbajícími se riziku a zásadním nepochopením toho, co je potřeba k vítězství v éře Deep Tech. Diskuse odhalila nejen problémy, ale navrhla i praktické kroky k jejich řešení.

Část I: Diagnóza – „Jsme ve válce“

<p data-path-to-node=\"11\">Tón debaty nastavil hned na začátku Jakub Jasiczak, sám označující se za „disruptora“ v polském ekosystému. Odmítl laskavou nejasnost, která bývá na podobných summitech běžná, a současnou situaci neklasifikoval jako „výzvu“, ale jako ozbrojený konflikt o technologickou suverenitu.

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1013;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-30.avif\" width=\"1800\" height=\"1013\"><p data-path-to-node=\"12\">„Rok 2025 a my jsme ve válce,“ prohlásil Jasiczak a místnost ztichla. „Čína a USA nerespektují žádná pravidla. Prohráváme bitvu.“

<p data-path-to-node=\"13\">Jeho argument zasáhl jádro evropské malátnosti: pohodlnost. Zatímco evropské země debatují o regulacích a zakládají komise, globální konkurenti agresivně komercializují technologie, které budou určovat budoucnost — umělou inteligenci, biotechnologie a kvantové výpočty.

Problém „zóny komfortu"

<p data-path-to-node=\"15\">Panelisté identifikovali zásadní kulturní poškození v akademické komunitě: nevyrovnané pobídky. „Jsem tady, abych štval mnoho polských ministerstev a vyváděl vědce z jejich komfortní zóny,“ uvedl Jasiczak. Tvrdil, že tradiční model transferu technologií — kde vynálezce něco vytvoří, hodí to ‚přes zeď‘ na byznys a čeká na šek — je mrtvý.

<p data-path-to-node=\"16\">Problém je podle něj také v tom, že vědci „zapomněli, proč zůstali ve vědě.“ „Mělo by to být kvůli dopadu,“ poznamenal Jasiczak. „Místo toho sbírají body, publikace a granty... vykonávají administrativní práce. Opravdu ztratili strategické myšlení: ‚Jakou hodnotu má práce, kterou dělám?‘"

<p data-path-to-node=\"17\">Kristina Babelytė-Labanauskė z Univerzity ve Vilniusu nabídla protinázor z institucionální strany. Uznala odpojení, ale poukázala na strukturální povahu problému. „Mise univerzity není jen produkovat výsledky pro firmy,“ připomněla publiku. „Musí také produkovat znalosti... základní výzkum si zaslouží pozornost.“

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1012;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-47.avif\" width=\"1800\" height=\"1012\"><p data-path-to-node=\"18\">Přiznala však, že „vyhýbání se riziku“ korporací vytváří obrovskou propast. „Firmy obvykle očekávají vyspělejší řešení,“ vysvětlovala Babelytė-Labanauskė. „Investování je stále problém... Je velmi snadné jen prodávat a přeprodávat s nízkou marží, ale neinvestovat do skutečného rozvoje.“

<p data-path-to-node=\"19\">To vytváří klasické „údolí smrti“: vědci mají pobídky publikovat, zatímco firmy chtějí kupovat hotové produkty. Žádná strana není ochotná ani schopná financovat neuspořádané, nákladné mezistupně technologické validace.

Část II: Řešení – „Customer Discovery" a disruptivní transfer technologií

<p data-path-to-node=\"22\">Zatímco diagnóza byla tvrdá, navrhovaná řešení byla radikální a praktická. Panel šel dál než vágní výzvy k lepší komunikaci a nastínil konkrétní, akční metodiky pro překlenutí propasti mezi akademií a průmyslem.

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1012;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-25.avif\" width=\"1800\" height=\"1012\">

Přístup „zákazník na prvním místě"

<p data-path-to-node=\"24\">Jasiczak popsal strategii, kterou zavedl v Ústavu lidské genetiky v Polsku, a která převrací tradiční výzkumný model naruby. Místo čekání, až vědci něco vynaleznou a až potom hledat kupce, proces začíná u trhu a zákaznické zpětné vazby.

<p data-path-to-node=\"25\">„Rok jsem budoval mosty s velkými farmaceutickými firmami a společnostmi,“ vzpomínal Jasiczak. „Proč? Protože chci mít možnost prostě jim zavolat a konzultovat nápady mých vědců předtím, než napíšou grantovou návrhku a přeberou miliony z veřejných prostředků.“

<p data-path-to-node=\"26\">Popsal proces „Customer Discovery“ (poznání zákazníka) následovně:

<ol start=\"1\" data-path-to-node=\"27\">

<p data-path-to-node=\"27,0,0\">Vědec má nápad.

<p data-path-to-node=\"27,1,0\">Kancelář pro transfer technologií zavolá kontaktu u velkého hráče, například Roche nebo Novo Nordisk.

<p data-path-to-node=\"27,2,0\">Ptají se: „Jdeme doleva nebo doprava? Je to hloupé? Už to máte vyřešené?“

<p data-path-to-node=\"27,3,0\">Zpětná vazba formuje výzkum ještě před jeho zahájením.

<p data-path-to-node=\"28\">„Když jim mohu nabídnout tento hovor... vaše nápady budou lepší a šance — více než teď 2 % — že je komercializujeme, se výrazně zvýší,“ argumentoval Jasiczak. Tato praxe vyžaduje aktivní obchodní vztahy a kultivaci důvěry mezi univerzitami a korporátními partnery.

Srážka KPI

<p data-path-to-node=\"30\">Viktorija Vaštakaitė-Kairienė zdůraznila, že taková spolupráce potřebuje „překladatele“. „Existují dvě odlišné strany s dvěma odlišnými pracovními kulturami... a s rozdílnými KPI,“ poznamenala. „Vědci v akademii se soustředí na to, čeho musí dosáhnout (publikace), a průmysl potřebuje produkt, který se dá prodat.“

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1014;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-49.avif\" width=\"1800\" height=\"1014\"><p data-path-to-node=\"31\">Poukázala na to, že v zemědělském sektoru je nesoulad časových horizontů ještě výraznější. Zemědělství se řídí biologickými cykly, které nelze uspíšit, zatímco průmysl požaduje čtvrtletní výsledky. „Průmysl nemůže čekat... a nemůže investovat tolik času a peněz a čekat na profesory,“ řekla. Zde musí centra pro transfer technologií fungovat nejen jako zprostředkovatelé, ale jako tlumiče očekávání, které překládají vědecké milníky do obchodních výsledků.

Část III: Právní minové pole – duševní vlastnictví, tajemství a „TEMO právníci"

<p data-path-to-node=\"34\">Významná část diskuse byla věnována nelákavému, ale zásadnímu aspektu inovací: duševnímu vlastnictví (IP) a smlouvám.

<p data-path-to-node=\"35\">Moderátor Mindaugas Bulota tlačil panel na otázku, kdy by se mělo o IP jednat. Konsenzus? Okamžitě. V praxi je však často realizace chybová.

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1013;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-44.avif\" width=\"1800\" height=\"1013\">

Problém „laciných" právníků

<p data-path-to-node=\"37\">Jasiczak varoval před spoléháním se na nezkušené právní týmy, které pejorativně označil jako „TEMO právníky" (právníci pro transfer technologií bez reálných zkušeností s jednáními). „Nemůžeme mít... právníky, kteří vám jen zajistí velmi špatnou dohodu,“ varoval. „Potřebujete TRL [úroveň připravenosti technologie] testovanou na průmyslové linii... všechno v dohodě."

<p data-path-to-node=\"38\">Prosazoval sdružování zdrojů. Pokud jeden institut nemůže dovolit špičkového IP právníka, který rozumí deep tech, instituty by měly vytvořit konsorcium a najmout ho společně. „Velké firmy jsou připravené mít dobré dohody. Musíme být na stejné stránce s nimi,“ dodal.

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1012;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-29.avif\" width=\"1800\" height=\"1012\">

Patenty versus obchodní tajemství

<p data-path-to-node=\"40\">Kristina Babelytė-Labanauskė upozornila na nuanci v posedlosti patenty. V softwaru a IT sektoru, a stále častěji i v biotechnologiích, patentování není vždy tou nejlepší cestou. „Když firmy přicházejí a říkají: ‚Chceme tyto znalosti... protože to bude obchodní tajemství‘... je to také forma spolupráce,“ vysvětlovala.

<p data-path-to-node=\"41\">Přenos znalostí jako „důvěrné informace“ nebo „obchodní tajemství“ může být rychlejší a levnější než zdlouhavý proces patentování. To však naráží na potřebu vědců publikovat. Viktorija Vaštakaitė-Kairienė sdílela kreativní řešení z projektu EURECA s polskými a litevskými partnery: „Museli jsme patenty rozdělit... a zařídit, jak publikovat a jak rozdělit přihlášky,“ uvedla. Vyžadovalo to „kreativitu“, aby byly uspokojeny jak potřeby citací výzkumníků, tak požadavky firem na exkluzivitu.

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1012;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-38.avif\" width=\"1800\" height=\"1012\">

Část IV: Investiční prostředí – více než „aplikace pro majitele koček"

<p data-path-to-node=\"44\">Panel kriticky zhodnotil roli venture kapitálu (VC) v ekosystému. Verdikt byl smíšený: situace se sice zlepšuje, přesto region sužuje „netrpělivý kapitál" hledající rychlé výnosy.

Selhání generalistických VC

<p data-path-to-node=\"46\">Jasiczak nebral servítky, když mluvil o historii veřejného venture kapitálu v Polsku. „Udělali jsme všechny chyby,“ přiznal. „Pro ně to bylo jen pálení peněz a rychlé výhry, třeba, víte, mobilní aplikace pro majitele koček."

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1013;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-42.avif\" width=\"1800\" height=\"1013\"><p data-path-to-node=\"47\">Argumentoval, že generalistické VC nejsou schopny adekvátně hodnotit nebo podporovat Deep Tech. Aby tomu čelily, polské rozvojové fondy nyní uplatňují přísná kritéria pro VC žádající o veřejné prostředky pro Deep Tech:

<ol start=\"1\" data-path-to-node=\"48\">

<p data-path-to-node=\"48,0,0\">Celosvětové průmyslové kontakty: Lokální sítě nestačí.

<p data-path-to-node=\"48,1,0\">STEAM odborníci v týmu: Ne pouze „kamarád, který je vědec“, ale odborníci na plný úvazek.

<p data-path-to-node=\"48,2,0\">Prokazatelná historie: Zkušenosti s uváděním vědy na trh.

Bludný mýtus „bílého koně"

<p data-path-to-node=\"50\">Opakovaně zaznívalo varování před spoléháním se na americké investory nebo zahraniční „spasitele“, kteří mají „zachránit" lokální ekosystém. „Chtěl bych vás přesvědčit, abyste v otázce USA nebyli naivní,“ varoval Jasiczak. „Vezmou veřejné peníze, způsobí odliv mozků a odliv IP do USA. Nic ve vaší zemi nezůstane."

<p data-path-to-node=\"51\">Prosazoval model „patriotického kapitálu" — přesvědčit místní penzijní fondy, bohaté jednotlivce a státní firmy, aby investovaly do Deep Tech. „V Evropě peníze jsou. Chybí jen pochopení, proč investovat do deep tech,“ zdůraznil.

<p data-path-to-node=\"52\">Kristina Babelytė-Labanauskė souhlasila, že najít investory zaměřené na Life Sciences lokálně je obtížné („Jsou vzácní“), ale zmínila pozitivní trend: VC začínají plnit roli vzdělavatelů a provozují akcelerační programy pro studenty. To pomáhá zmenšit „mezeru ambicí" již v rané fázi.

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1013;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-27.avif\" width=\"1800\" height=\"1013\">

Část V: Infrastruktura – „zaprášená muzea" nebo inovační centra?

<p data-path-to-node=\"55\">Debata o otevřené infrastruktuře — myšlence, že drahé laboratorní vybavení by mělo být sdílené — odhalila prudký kontrast mezi teorií a realitou praxe.

Polská realita: „muzea profesora"

<p data-path-to-node=\"57\">Jasiczak vykreslil strohý obraz managementu infrastruktury v Polsku. „Stavíme stadiony za miliony eur... a jsou zaprášené, jako muzeum profesora, a on nikomu nechce dát klíče, protože je to jeho muzeum,“ řekl.

<p data-path-to-node=\"58\">Kritizoval absenci „kodexu chování“ pro AI fabriky a laboratoře, což nechává přístup na libovůli jednotlivých správců. Jeho řešení? AI agenti. „Přestaňte přemýšlet o budování [webových] platforem ke spolupráci,“ nabádal. „Potřebujeme AI agenta s totálním přístupem k infrastruktuře... který vám jednoduše zajistí snadný přístup k vybavení, podmínkám, financím, všemu.“

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1013;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-41.avif\" width=\"1800\" height=\"1013\">

Litevský optimismus: měnící se kultura

<p data-path-to-node=\"60\">Viktorija Vaštakaitė-Kairienė nesdílela pesimistický pohled a poukázala na vznikající Agro-Biotech Park na Litvě. „Vytváříme místo pro průmysl, kde by mohli přijít... velmi blízko akademii,“ uvedla. „Věřím, že společně můžeme vytvořit něco velkého.“

<p data-path-to-node=\"61\">Kristina Babelytė-Labanauskė rovněž hájila dosažený pokrok. „Nepřeháněla bych, že profesoři zamykají své laboratoře,“ odvětila. „Jsou určití jednotlivci, kteří to dělají... ale mojí misí je měnit kulturu na univerzitě.“ Zvýraznila úspěšné spolupráce s Jagellonskou univerzitou v Krakově jako důkaz, že „muzejní“ mentalita s odcházející generací mizí.

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1013;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-36.avif\" width=\"1800\" height=\"1013\">

Část VI: Budoucí horizonty – kvantová technologie a kultivované maso

<p data-path-to-node=\"64\">Na závěr byli řečníci požádáni, aby odhadli „další velkou věc" pro region. Odpovědi osvětlily, kde by Litva a Polsko mohly najít svou specializaci v globálním „boji" o technologie.

<ol start=\"1\" data-path-to-node=\"65\">

<p data-path-to-node=\"65,0,0\">Kvantové technologie: Jasiczak připustil, že „v bitvě o AI jsme již prohráli. Je to hotové.“ Nicméně poukázal na kvantové výpočty jako oblast, kde má Evropa stále šanci stát se lídrem, pokud nyní začne jednat strategicky a koordinovaně.

<p data-path-to-node=\"65,1,0\">Interdisciplinarita: Babelytė-Labanauskė obhajovala, že budoucnost neleží v jediné technologii, ale v průniku oborů — fyzika se setkává s biologií, IT s medicínou. Taková konvergence může přinést průlomové aplikace s vysokou přidanou hodnotou.

<p data-path-to-node=\"65,2,0\">Vysoce hodnotné zemědělství: Vaštakaitė-Kairienė poukazovala na genetiku a kultivované maso. Sdílela anekdotu z Wageningenu, kde se kultivované maso již vyváží do USA. „Přeji si, abychom vyváželi mnohem více vysoce hodnotných produktů ze zemědělství, ne jen obilí,“ zakončila.

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1013;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-48.avif\" width=\"1800\" height=\"1013\">

Závěr: Výzva k jednotné strategii

<p data-path-to-node=\"67\">Panel na summitu Litvy a Polska nebyl jen diskusí; byl strategickou mapou. Hlavní sdělení bylo jasné: éra „naivní" spolupráce a „snadných" softwarových startupů skončila.

<p data-path-to-node=\"68\">Aby region přežil globální konkurenci, musí:

<ul data-path-to-node=\"69\">

<p data-path-to-node=\"69,0,0\">Stanovit priority: Přestat financovat vše. Vybrat klíčové boje (např. kvantové technologie nebo biotechnologie) a investovat do nich naplno.

<p data-path-to-node=\"69,1,0\">Profesionalizovat transfer: Nahradit „zakázkový výzkum“ hlubokými, strategickými partnerstvími založenými na customer discovery.

<p data-path-to-node=\"69,2,0\">Chránit aktiva: Uchovávat IP a talenty v regionu místo jejich rychlého odprodeje zahraničním subjektům za okamžitý zisk.

<p data-path-to-node=\"69,3,0\">Odemknout infrastrukturu: Využít digitální nástroje k otevření „profesorových muzeí“ a zpřístupnit vybavení startupům.

<p data-path-to-node=\"70\">Když se panelisté rozcházeli, sdělení pro publikum — a pro ministerstva, která sledují vývoj — bylo jednoznačné: Spolupracujte, nebo zaniknete.

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1013;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-45.avif\" width=\"1800\" height=\"1013\"><figure class=\"table\">

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1012;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-34.avif\" width=\"1800\" height=\"1012\">

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1013;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-46.avif\" width=\"1800\" height=\"1013\">

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1012;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-43.avif\" width=\"1800\" height=\"1012\">

<figure class=\"image\"><img style=\"aspect-ratio:1800/1014;\" src=\"https://cdn.mobin.cz/files/post/content/2025/11/life-science-50.avif\" width=\"1800\" height=\"1014\">