Rozpoznávání obličejů na Letišti Václava Havla: Konflikt s evropskou legislativou

Kontext vypnutí systému

V nedávné době došlo k dočasnému vypnutí systému rozpoznávání obličejů na pražském Letišti Václava Havla. Důvodem byla přísnější pravidla vycházející z takzvaného AI Actu, tedy evropské legislativy, která zavádí omezení pro využívání umělé inteligence v oblasti sběru biometrických dat. Podle odborníků zákonné předpisy v České republice nejsou s touto novou legislativou v souladu, což vedlo až k výraznému rozporu mezi současnou praxí a striktními požadavky AI Actu.

Samotné automatické rozpoznávání obličejů slouží především k zajištění bezpečnosti a identifikaci hledaných či pohřešovaných osob. V praxi se očekává, že systémy tohoto druhu budou schopny zrychlit odbavení, zvýšit bezpečnost a usnadnit policejní práci. Otázka však zní, jak sladit tuto technologickou inovaci s ochranou soukromí a s národními i unijními předpisy.

AI Act a jeho význam

Co legislativa vyžaduje

AI Act vstoupil v platnost ve vybraných částech již 2. února letošního roku a zásadně vymezuje rámec, v němž je možné používat systémy umělé inteligence ke zpracování biometrických údajů. Jedním z klíčových požadavků tohoto nařízení je existence národní legislativy, která by definovala přesné podmínky využívání kamerových systémů s automatickým rozpoznáváním obličejů. Součástí tohoto mechanismu je i nezbytnost individuálního soudního povolení pro každé zařazení konkrétní osoby do databáze.

Kritika a současný stav

Podle expertů v oblasti digitálních práv a neziskových organizací zabývajících se ochranou soukromí policie nevyhověla povinnostem, jež AI Act vyžaduje. Dosud se na letišti operovalo s tzv. plošným sběrem dat bez přímého soudního svolení ke každému jednotlivému případu. Ačkoli česká legislativa nedávno prošla novelizací, právě tato rozsáhlá praxe společného schvalování větší množiny osob naráží na požadavek AI Actu týkající se pokaždé zvlášť posuzovaného povolení.

Srovnání s dalšími evropskými letišti

Přístup v jiných metropolích

V řadě evropských zemí se podobné kamerové systémy taktéž používají, avšak v jednotlivých destinacích panují odlišné zákony a odlišné úrovně implementace AI Actu. Některé státy se již snaží uzpůsobit domácí legislativu požadavkům Evropské unie, zatímco jiné stále zvažují, jak konkrétní omezení zavádět do praxe.

Možné výhody a rizika

Automatické rozpoznávání obličejů si získává pozornost aerolinek, policie i provozovatelů letišť zejména díky efektivní identifikaci možných hrozeb a zvýšení bezpečnosti cestujících. Na druhou stranu nezanedbatelné obavy vyvolává narušení ochrany osobních údajů a potenciální riziko zneužití biometrických dat. Technologické firmy se proto snaží vyvíjet produkty, které nabízejí přesnost a rychlost, ale současně kladou důraz na zachování základních práv a svobod.

Pokročilé biometrické technologie a tržní relevance

Vývoj těchto systémů je z hlediska trhu značně atraktivní. Stále více bezpečnostních složek, leteckých společností i jiných sektorů (banky, zdravotnictví, e-commerce) se zajímá o automatizované způsoby ověřování identity. Hlavním argumentem je jejich potenciál zrychlit procesy a zvýšit úroveň zabezpečení. Určité výhody se týkají nejen vyhledávání pachatelů, ale také schopnosti rychle nalézt ztracené osoby nebo zamezit vstupu rizikovým jedincům do chráněných prostor. To vše se ovšem neobejde bez důsledného zajištění souladu s právními a etickými normami.

Co bude dál?

Podle vyjádření policie existuje zájem obnovit systém automatické detekce obličejů ještě v letošním roce, a to na základě případné výjimky, která by byla schválena soudem. Aktuální česká legislativa ovšem zatím umožňuje i tzv. „blokové souhlasy“ pro větší skupiny osob. Ty však nejsou zcela slučitelné s AI Actem, který striktně požaduje individuální přezkoumání každého případu. Otázkou zůstává, jak se soudy k možným žádostem postaví a do jaké míry budou ochotny české zákony vykládat ve světle nadřazených evropských předpisů.

Ve hře je tedy nejen budoucnost samotného systému rozpoznávání obličejů jakožto technické inovace, ale i směřování evropské regulace umělé inteligence. Pokud se podaří nastavit férové a transparentní podmínky, může tato technologie výrazně přispět k bezpečnosti letecké dopravy. Bez legislativního souladu však hrozí stagnace provozu moderních kamerových systémů se všemi důsledky pro policejní a bezpečnostní složky, stejně jako pro běžné cestující.