4 Minuty
Rostoucí inovační výkonnost v celé Evropě
Evropská unie dosahuje v oblasti technologických inovací dlouhodobého růstu, který je poháněn sílícím důrazem na digitální transformaci, průmysl 4.0 a vyspělý výzkum a vývoj. Nejnovější evropský přehled výsledků v inovacích (EIS) potvrzuje, že od roku 2018 se inovační výkonnost Unie zvýšila o 12,6 procentuálního bodu. Tento trend naznačuje, že navzdory krátkodobým výkyvům si Evropa udržuje postavení globálního centra pro digitální inovace, cloud computing a další moderní technologie.
Mírné změny v letech 2024 a 2025
Podle zmíněné zprávy došlo v období 2024 až 2025 k drobnému poklesu inovačního skóre, a to o 0,4 bodu. Přesto se celkem třináct členských států dokázalo nadále zlepšovat. Zvláště dynamické výsledky ukázaly Malta (nárůst o 7,6 bodu) a Lucembursko (+5 bodů). V dlouhodobém srovnání od roku 2018 přidala každá země Evropské unie alespoň část na inovační stupnici – od 0,9 bodu v Lucembursku až po 30 bodů v Estonsku.
Slovensko ve skupině rozvíjejících se inovátorů
Evropská komise zařadila členské státy do čtyř kategorií inovační výkonnosti: lídři (nad 125 % průměru EU), silní inovátoři (100–125 %), mírní inovátoři (70–100 %) a rozvíjející se inovátoři (pod 70 %). Slovensko nadále patří mezi rozvíjející se inovátory, letos dosahuje 62,6 % průměru EU. V porovnání se slabším průměrem ostatních rozvíjejících se států (56,4 %) si vede mírně lépe, avšak v kontextu celého bloku je na 24. pozici z 27 členských zemí. Jeho celkový růst od roku 2018 se bohužel drží spíše při dolní hranici, konkrétně +8,3 procentních bodů oproti průměrnému unijnímu růstu +12,6 bodu.
Silné a slabé stránky Slovenska
Významnou předností Slovenska je export středně a vysoce technologických produktů, prodej nových inovací na trhu nebo zapojení velké části populace do celoživotního vzdělávání. Naopak mezi jeho slabiny patří omezené investice do rizikového kapitálu a nedostatečně flexibilní mobilita zaměstnanců. Pro technologický sektor je přitom klíčové, aby se talenty rychle přesouvaly do nejpromising vývojových projektů a efektivně tak umocňovaly tržní dopad inovací.
Evropští lídři v inovačním žebříčku
Podle EIS se na čelo EU opět vrací Švédsko se svým 12,9bodovým zlepšením. Klíčem k tomuto úspěchu je vyšší úroveň investic do výzkumu a vývoje v soukromém sektoru, pokračující podpora celoživotního vzdělávání a rozmach cloud computingu. Silným inovátorem je v současnosti také Irsko, zatímco Chorvatsko se nečekaně posunulo mezi mírné inovátory poté, co od roku 2018 zaznamenalo vzestup o 19,4 bodu.
Regionální rozdíly a snižování propasti
Z regionálního hlediska lze pozorovat nerovnoměrné výsledky v různých částech Evropy, avšak dlouhodobý trend je pozitivní. Například 233 z 241 evropských regionů si ve srovnání s rokem 2018 do roku 2025 polepšilo o téměř 12 procentuálních bodů. Severské a západoevropské regiony si drží náskok, zatímco střední, východní a jižní Evropa se snaží tuto ztrátu vyrovnat. Část států však vyčnívá nad průměrem – například Praha v České republice nebo regiony Katalánsko, Baskicko a Madridské společenství ve Španělsku.
Aplikace inovací v praxi
Úspěšné přijetí pokročilých technologií se promítá do mnoha sektorů: od automobilového průmyslu, přes zdravotnictví, až po systémové cloudové služby. Firmy, které se nebojí investovat do výzkumu a vývoje, dokáží rychle uvádět na trh nové produkty a digitální řešení. V praxi to zvyšuje jejich globální konkurenceschopnost a otevírá prostor pro další expanzi. Srovnání inovační výkonnosti tak slouží i jako ukazatel, které trhy jsou pro technologické společnosti obzvláště atraktivní.
Klíčový nástroj pro překonání inovační propasti
Hodnoticí tabulky, jež vytváří Evropská komise, jsou součástí nového evropského inovačního programu. Ten si klade za cíl minimalizovat rozdíly mezi regiony, podporovat zavádění špičkových technologií a více propojit výzkumné týmy se soukromým sektorem. Výsledkem by měla být jak rychlejší digitalizace průmyslu, tak efektivnější využití dostupných inovačních zdrojů.
Z těchto kroků je zřejmé, že Evropská unie chce i v budoucnu vést globální soutěž o nejlepší nápady a patenty. Přesto se ne každému členskému státu daří držet stejnou rychlost – Slovensko toho může dosáhnout posílením financování rizikového kapitálu, rozvojem digitální gramotnosti a lepší mobilitou pracovních sil. Díky těmto opatřením bude možné stáhnout současné manko a plně rozvinout potenciál veškerých inovací.
Zdroj: trend
Komentáře