10 Minuty
Jak umělá inteligence přetváří průmysl i společnost po celém světě, jedna vlastnost zůstává nenahraditelná: lidské vůdcovství. Na každoročním summitu zahraničních investorů 2025, který uspořádala Americká obchodní komora v Litvě (AmCham), se Arminta Saladžienė, viceprezidentka Nasdaq pro Evropu, spolu s moderátorem Vilijusem Bernatonisem pustila do otevřené debaty o měnící se roli vedení, megatrendech, které formují naši dobu, a o strategických křižovatkách, před nimiž stojí Litva. Diskuse nabídla jak konkrétní doporučení, tak širší rámec pro strategické rozhodování.
Vůdcovství jako lidská opora v technologické éře
Když byla dotazována, zda v éře ovládané AI ztrácí „lidský dotek“ v řízení na důležitosti, byla Saladžienė jednoznačná:
„Vůdcovství je lidské. Je to jedna z mála vlastností, které nás jako lidi definují. Emoční inteligence, empatie, představivost a schopnost spojit lidi a inspirovat je — to jsou dovednosti, které žádný stroj nedokáže plně napodobit.“
Vysvětlila, že s urychlující automatizací nabývají jedinečné lidské schopnosti — kritické myšlení, kreativní řešení problémů a vizionářské vedení — na ceně. V praxi to znamená, že lídři budou čím dál častěji muset kombinovat technologické nástroje s nuancemi lidského úsudku.
„Vůdcovství znamená spojovat lidi kolem společného cíle a směřovat jedním směrem. Technologie nám může pomáhat, ale nedokáže toto spojení nahradit.“
Svět provozního prostředí: složitost a nejistota
Manažerka z Nasdaq popsala, že dnešní lídři čelí stále proměnlivějšímu a mnohovrstevnému prostředí. Od globální politiky a ekonomických posunů po technologické narušení a demografické změny — moderní vedení musí umět orientovat v bezprecedentní složitosti a rychle se přizpůsobovat novým rizikům i příležitostem.
Na základě globálního výzkumu prezentovaného na nedávném summitu Nasdaq Saladžienė vyzdvihla pět megatrendů, které přetvářejí svět:
Kolaps důvěry – globální eroze důvěry v instituce i mezi jednotlivci, která podkopává veřejné i obchodní dohody a ztěžuje koordinaci.
Pokles porodnosti – stárnutí populace a zmenšující se pracovní síla v rozvinutých ekonomikách, což vyžaduje změnu modelů produktivity a sociálních politik.
AI a automatizace – přetvářejí odvětví, zvyšují produktivitu, ale mění i povahu práce a požadované dovednosti.
Paradox zaměstnanosti – současně nedostatek kvalifikovaných lidí a strukturální nezaměstnanost způsobená nesouladem mezi potřebami trhu a dovednostmi pracovní síly.
Sociální polarizace a osamělost – fragmentace společnosti poháněná dezinformacemi a izolací, která oslabuje kolektivní rozhodování i sociální kapitál.
„Tyto trendy jsou propojené. Když se důvěra rozpadá, roste polarizace. Lidé se izolují, jsou zranitelnější vůči dezinformacím a méně důvěřují institucím. Pro lídry je takové prostředí mimořádně náročné.“
Saladžienė varovala, že důvěra — a to jak vertikální (v instituce), tak horizontální (mezi lidmi) — je dnes v mnoha zemích na historických minimech. Nižší úroveň důvěry zvyšuje transakční náklady a snižuje schopnost společností kolektivně reagovat na šoky.
„V USA už každý čtvrtý občan vyjadřuje nulovou důvěru alespoň ve tři hlavní instituce — vládu, média, firmy nebo online platformy. Vedení v době nedůvěry vyžaduje integritu a pevný morální kompas.“
🇱🇹 Litva u křižovatky: zázrak nebo past středních příjmů?
Přesunuvši rozhovor na Litvu, moderátor Vilius Bernatonis se zeptal, zda může národní ekonomická transformace — často popisovaná jako „baltský zázrak“ — pokračovat stejné rychlosti a udržitelně se rozvíjet dál.
Saladžienė vyzdvihla litovské úspěchy a označila růstovou trajektorii země za „nic menšího než zázrak“, zároveň ale varovala před nebezpečím sebezpokoje a pasivity v politice i byznysu:
„Vítr, který nás nesl včera, nás nemusí nést zítra.“
Upozornila, že ačkoliv produktivita Litvy dosahuje přibližně 70–80 % průměru EU, nedávná data ukazují zpomalující růst — klasický signál možné pasti středních příjmů, kdy tradiční motory růstu ztrácejí hybnost dříve, než nastoupí inovacemi řízené fáze ekonomiky. Z dlouhodobého hlediska je proto zásadní přeorientovat hospodářskou strategii.
Aby se Litva vyhnula stagnaci, doporučila následující kroky:
Zintenzivnit investice do kapitálu, lidských dovedností a výzkumu a vývoje — cíleně a systematicky.
Urychlit přechod od pracovně náročných odvětví k těm, která jsou poháněná technologiemi a vysokou přidanou hodnotou.
Podporovat probyznys politiku, která odměňuje podnikavost a přijímání rozumného rizika.
„Musíme zajistit, aby další motor růstu byl připraven dříve, než ten současný dojde páry. Agilní, probyznysové řízení je teď důležitější než kdy dřív.“
Litvy výhody — a její rizika
Na otázku, co je pro Litvu největší předností a jaké je její největší riziko, Saladžienė poukázala na lidi jako nejcennější aktivum země:
„Stále zde trvá hlad po tvorbě — nová generace tvůrců vyvíjí produkty pro globální trh. Jsou ambiciózní, orientovaní globálně a pevně zakotvení v Litvě. Ten duch je naším největším plusem.“
Naopak největší riziko podle ní spočívá v politických rozhodnutích, která mohou oslabit růstové motory:
„Pokud budeme přehnaně zdanňovat úspěch nebo příliš agresivně přerozdělovat, podnikavost vyschne. Investice zpomalí. Past středních příjmů se stane reálnou hrozbou.“
Budoucnost práce: lidé a digitální agenti
Když se mluvilo o dopadu AI na pracovní trh, Saladžienė nastínila blízkou budoucnost, v níž bude každý profesionál podporován desítkami digitálních agentů:
„Za pár let může každý z nás řídit padesát asistentů založených na AI, kteří pomáhají s úkoly a rozhodováním. Když k tomu dojde, získáme právo na čtyřdenní pracovní týden — protože naše produktivita se znásobí.“
Tato vize podpořila její přesvědčení, že AI má lidem rozšiřovat schopnosti, nikoli je nahrazovat. Klíčové bude řízení změny, zvyšování kvalifikace a redesign pracovních rolí tak, aby člověk a stroj spolupracovali efektivně.
Zahraniční investice jako katalyzátor, ne konkurence
S ohledem na zaměření summitu se rozhovor stočil k přímým zahraničním investicím (FDI). Saladžienė zdůraznila, že FDI byly základním kamenem úspěchu Litvy a zůstanou klíčové i pro další skok v produktivitě:
„Zahraniční investoři přinášejí víc než kapitál — přinášejí globální know‑how, manažerské standardy a široké sítě kontaktů. Díky nim se Litva dostává na mapu světa.“
Odmítla falešnou dichotomii mezi domácími a zahraničními investicemi:
„Není to buď‑anebo. Je to a. Domácí i zahraniční kapitál společně vytvářejí násobný efekt růstu.“
Saladžienė uvedla příklad iniciativ Nasdaq v oblasti AI:
„Naše proprietární platforma generativní AI školí více než 600 zaměstnanců v Litvě. Tato znalost proniká do místního startupového ekosystému a posiluje celou ekonomiku.“
Přirovnala přitom FDI k živému městskému ekosystému:
„Jako u ulice plné kaváren — čím více sousedů, tím více návštěvníků. Zahraniční investoři nejsou konkurenti; jsou katalyzátory.“
Kapitálové trhy: nevyužitý potenciál Evropy
Jako viceprezidentka Nasdaq hovořila Saladžienė i o roli kapitálových trhů ve financování růstu:
„Evropa nejvíce spoří, ale nejméně investuje. 10 bilionů eur domácích úspor sedí převážně v depozitech — 70 % v bankách, pouze 30 % na trzích. V USA je situace opačná.“
Pouze v Litvě samotné leží v depozitech kolem 26 miliard eur — zhruba třetina HDP. Tento kapitál by mohl být částečně přesměrován do akciového financování, což by podpořilo dlouhodobý růst.
„Musíme i jen zlomek z těchto prostředků dostat do funkčního akciového financování. Firmy nemohou růst jen na dluh.“
Zmínila jako inspiraci Švédsko:
„Pouze 12 % švédských úspor je v depozitech; 46 % občanů drží akcie. Díky tomu více než 500 společností získalo kapitál přes trhy — více než Německo, Francie a Španělsko dohromady. Kapitálové trhy pohánějí inovace, důvěru i životní spokojenost.“
Saladžienė argumentovala, že více nebo kótovaných státních podniků by demokratizovalo zisky z růstu:
„Když mohou občané investovat do národních šampionů, podílí se na úspěchu. To zvyšuje standardy řízení a transparentnost.“
Jako konkrétní případ uvedla Ignitis Group: její IPO v roce 2020 podle ní umožnilo miliardové investice do energetiky a modernizovalo společnost:
„Je to důkaz, že trhy v dlouhém horizontu slouží spotřebitelům — prostřednictvím silnějších a inovativnějších firem.“
Budoucnost připraveného vedení: morální kompas ve fragmentovaném světě
Závěrem Saladžienė přemýšlela o tom, co definuje lídra připraveného na budoucnost:
„Neexistuje jeden univerzální model. Ale ve světě, kde je důvěra křehká a dezinformace se šíří rychle, musí vedení být vedeno morálním kompasem.“
Její poselství pro vznikající lídry bylo jasné a praktické:
Zůstaňte zaměření na člověka
Rozvíjejte empatii a integritu
Přijímejte technologie, aniž byste ztratili smysl a účel
Vedejte s odvahou a jasností uprostřed nejistoty
„Vůdcovství v éře AI znamená skloubit inovaci s lidskostí — a řídit s etikou v jádru.“
Závěr
Rozhovor u krbu mezi Armintou Saladžienė a Viliusem Bernatonisem na summitu Foreign Investors Annual Summit 2025 nabídl mistrovskou lekci strategického rozhledu.
Její postřehy nastínily mapu cesty pro Litvu — a další rozvíjející se ekonomiky — jak prosperovat v době definované AI, demografickými posuny a krizí důvěry. Diskuse byla zároveň praktickým i koncepčním vodítkem pro politiky, podnikatele a investory.
Investicemi do lidí, kapitálu a cíleného veřejného účelu může Litva proměnit svůj „ekonomický zázrak" v trvale udržitelný příběh úspěchu, který bude odolný vůči budoucím šokům i transformacím.
Zdroj: smarti
Komentáře