Proč české firmy zaostávají v adopci AI oproti Slovensku

Proč české firmy zaostávají v adopci AI oproti Slovensku

Komentáře

6 Minuty

Nový průzkum společnosti SAP z září 2025 potvrzuje, že firmy v Česku přistupují k umělé inteligenci opatrněji než jejich sousedé na Slovensku. Z 350 dotázaných top manažerů z obou zemí uvedla téměř polovina slovenských společností, že už nasadila podnikové řešení s prvky AI. V Česku tuto odpověď potvrdilo zhruba 41 % účastníků průzkumu. Hlavní překážky rychlejšího zavádění jsou podobné v obou zemích: obavy o bezpečnost dat, riziko provozních výpadků a nejistota kolem kvality výstupů.

Co čísla skutečně říkají

Rozdíl není jen v nasazení technologií, ale i v přístupu k plánování. Pouze každá jedenáctá česká firma označila AI za klíčovou součást své strategie, zatímco více českých organizací s AI experimentuje (42 %). Na Slovensku je testování o něco častější (46 %) a AI strategicky vnímá více firem. Pozitivní signál ale je, že v obou zemích více než polovina respondentů počítá s AI v dlouhodobém strategickém plánu.

Hlavní bariéry: data, důvěra a provozní rizika

Největší obavou, kterou sdílí české i slovenské firmy, je riziko úniku nebo zneužití dat — tento bod uvedla přibližně polovina respondentů. Manažeři se obávají, že citlivé podnikové informace, které AI zpracovává, by mohly skončit u konkurence nebo být využity poskytovateli řešení. Další výrazný problém je spolehlivost: každá třetí česká firma má strach, že by nasazení AI mohlo způsobit technický výpadek, který by na čas paralyzoval klíčové procesy.

Důsledky pro rozhodování a delegaci

Strach z chyb v rozhodování se promítá i do ochoty delegovat právo rozhodovat na AI systémy. Dva ze tří českých manažerů se k tomu staví zdrženlivě. Pouze 19 % by svěřilo běžná operativní rozhodnutí a přibližně 10 % dotázaných by AI svěřilo i rozhodování na úrovni top managementu. To ukazuje, že i když víra v potenciál AI roste, stále chybí důvěra a ověřené výsledky.

Mindset a vedení: AI-first leadership

Radka Dohnalová, zakladatelka ATAIRU, upozorňuje, že manažeři očekávají zásadní dopad AI, ale chybí jim konkrétní metriky a best practices pro transformaci víry v reálné přínosy. Proto je podle ní klíčové rozvíjet nový typ vedení — tzv. AI-first leadership — tedy kombinaci strategického myšlení, dovedností v práci s daty a schopnosti řídit změnu v organizaci.

Vnímání AI u manažerů: zvědavost i frustrace

Průzkum také zmapoval emoce manažerů: 84 % cítí zvědavost, téměř polovina vnímá AI jako prostředek ke snížení stresu nebo úlevě v práci. Současně ale 55 % uvádí obavy a téměř 70 % cítí nejistotu. Každý třetí respondent uvádí, že ho složitost AI frustruje. Psychologové připomínají, že jde o běžnou učební křivku — zvědavost kombinovaná s obavami z neznámého. Najít důvěryhodné zdroje informací a relevantní mentory je proto kritické pro rychlou a bezpečnou adopci.

Jaké přínosy manažeři očekávají?

Čeští manažeři vidí hlavně úsporu nákladů: 72 % uvádí schopnost AI snížit výdaje jako hlavní benefit. Silnější vnímání je i v oblasti úspory času (82 %). Dva ze tří respondentů věří, že AI pomáhá vytvářet kvalitnější výstupy — tedy vyšší efektivitu i lepší rozhodování. Méně, ale stále polovina, očekává přímé zvýšení tržeb díky AI.

Praktické případy použití a produktové funkce

Pro české firmy mají klíčový význam konkrétní use-cases:

  • Automatizace rutinních administrativních úkonů (RPA + NLP) — úspora času a snížení chybovosti.
  • Prediktivní analýzy v logistice a dodavatelském řetězci — lepší plánování skladů a minimalizace výpadků.
  • AI-asistent pro zákaznickou podporu v češtině — rychlé řešení požadavků zákazníků a lepší CSAT.
  • Personalizace marketingu a výrobků díky analýze dat z CRM a e‑commerce.

Klíčové funkce u podnikových řešení zahrnují integraci datových zdrojů, end‑to‑end zabezpečení, možnost nasazení on‑premises i v cloudu a lokalizaci rozhraní do češtiny. Pro mnohé SMB i korporace je zásadní, aby řešení nabízelo jednoduché rozhraní, auditovatelné rozhodovací procesy a kontrolu nad modelem (model governance).

Porovnání s ostatními trhy: co dělají Litva a globál?

V širším kontextu Evropy jsou příklady z Pobaltí či střední Evropy užitečné. Například v Litvě (Lietuva) a na Lietuvos rinka vidíme silný zájem o startupové AI produkty s rychlou lokalizací do češtiny a dalších jazyků. Velká města jako Vilniuje nebo Kaune se stávají centry inovací, odkud často vycházejí řešení snadno adaptovatelná i pro české firmy. Globální trend směřuje k větší regulaci, posílení ochrany dat a transparentnosti AI modelů — to jsou faktory, které české podniky musí zohlednit při implementaci.

Jak by měly české firmy postupovat?

Praktický plán pro české organizace může vypadat takto:

  • Začněte piloty s jasně definovanými cíli a KPI, které se dají měřit.
  • Prioritizujte bezpečnost dat a governance: šifrování, přístupová práva, audit.
  • Investujte do rozvoje dovedností (AI-first leadership, datová gramotnost) a najděte mentora s mezinárodní zkušeností.
  • Vyberte řešení s možností lokalizace a podporou češtiny, pokud cílem jsou zákaznické služby nebo interní asistenti.

Závěr: příležitost pro ty, kteří začnou teď

Rozdíl mezi českými a slovenskými firmami ukazuje, že adopce AI není jen technologická volba, ale strategické rozhodnutí. Organizace, které investují do bezpečnosti dat, leadershipu a ověřených pilotů, získají konkurenční výhodu. V čase, kdy trhy napříč Evropou — včetně Lietuva a dalších regionů — zrychlují, platí pro české firmy jednoduché pravidlo: rychlé, bezpečné a promyšlené nasazení přináší náskok, který se bude obtížně dohánět.

O průzkumu: Průzkum SAP proběhl v září 2025 mezi 350 zástupci vrcholového managementu v Česku (200 respondentů) a na Slovensku (150 respondentů). Data sbírala agentura Ipsos prostřednictvím aplikace Instant Research.

Zdroj: pressmob

Zanechte komentář

Komentáře