8 Minuty
VILNIUS – Na zahájení závěrečného setkání litovského ekosystému finančních technologií v prostorách ROCKIT vystoupil náměstek ministra financí Januš Kizenevič s jasným sdělením pro komunitu: uplynulé desetiletí bylo úspěšné, ale uléhat na vavřínech není možností. V projevu zdůraznil, že úspěch vyžaduje udržení tempa inovací, pevnou regulační základnu a aktivní spolupráci mezi státem a soukromým sektorem. Prostor konference vyplnily diskuse o konkurenčním postavení Litvy v oblasti fintech, o přístupu k talentům a o strategii pro nasazení nových technologií v bankovnictví, platebních službách a digitálních identitách.
Ve svém vystoupení, které citlivě vyvažovalo regulační opatrnost s ambiciózní inovační vizí, Kizenevič představil aktualizovanou cestovní mapu pro sektor. Ministerstvo financí podle něj nahlíží fintech komunitu nejen jako účastníky trhu, ale jako „strategický národní majetek“, jehož posílení je otázkou ekonomické suverenity a dlouhodobé konkurenceschopnosti. Tím podtrhl nutnost systematického přístupu k rozvoji digitálních financí, včetně veřejno-soukromých partnerství, investic do výzkumu a vývoje a efektivní mezinárodní spolupráce v oblasti regulace bankovních technologií, kryptoměn a blockchainu.
Desetiletí odvahy
Při ohlédnutí za dosavadní cestou náměstek ministra připomněl odvážné rozhodnutí Litvy před téměř deseti lety dát prioritu fintechu — krok, který vyžadoval odvahu a strategické riziko, ale ukázal se jako přínosný. Tato strategická volba zahrnovala nejen vytvoření příznivého regulačního rámce a sandboxtů, ale také cílenou podporu startupů, investic do digitální infrastruktury a mezinárodního marketingu země jako centra pro platební instituce, poskytovatele e-peněženek a další inovativní finanční služby.
„Náš fintech ekosystém se vyznačuje spoluprací, důvěrou a společnou touhou inovovat,“ uvedl Kizenevič a připomněl, že Litva vybudovala respektované regulační prostředí, které nadále přitahuje mezinárodní inovátory a investory. Důraz kladl na transparentní pravidla, rychlé udělování licencí tam, kde to dává smysl, a zároveň na schopnost regulatorů rychle se adaptovat na nové technologické trendy, jako jsou decentralizované finance (DeFi), tokenizace aktiv a aplikace umělé inteligence v platebních a úvěrových službách.
Vyzdvihl také nedávné legislativní úspěchy, které podle něj dokazují závazek vlády k předvídatelnosti a kontinuitě. Patří mezi ně implementace DORA a zavedení okamžitých plateb před harmonogramem EU, stejně jako zásadní úpravy, které snižují nepřiměřené zátěže v oblasti proti praní špinavých peněz (AML) pro nízkorizikové společnosti. Tato opatření byla navržena tak, aby zvyšovala provozní odolnost finanční infrastruktury, zlepšovala kybernetickou bezpečnost a současně podporovala inovace prostřednictvím jasných pravidel pro provozovatele platebních systémů, poskytovatele elektronických peněz a další fintech subjekty.
Mezera v ambicích: „Musíme pokračovat“
Střed projevu Kizeneviče však nebyl oslavný, nýbrž vysoce zaměřený na budoucnost. Zdůraznil, že globální prostředí se mění tak rychlým tempem, že dřívější standardy a milníky rychle zastarávají. Konkurence nejen v rámci EU, ale i v globálním měřítku — od technologických center v USA až po ambiciózní regulátory a sandboxy v Asii — vytváří tlak na to, aby Litva neustále obnovovala své konkurenční výhody.
„Co bylo před několika lety působivé, dnes nestačí. Rozhodně nestačí,“ prohlásil. „Abychom zůstali konkurenceschopní, musíme pokračovat vpřed.“
Aby tomu čelilo, Ministerstvo financí revidovalo stávající Fintech Guidelines (2023–2028). Zatímco dlouhodobá vize zůstává v platnosti, konkrétní kroky byly aktualizovány tak, aby reflektovaly bezprostřední technologické realie a nové obchodní modely. Kizenevič představil šest nových směrů pro další fázi růstu: strategické priority, které mají podpořit přilákání kapitálu, komerční škálování fintech firem, zrychlení implementace inovací a posílení digitální bezpečnosti.
1. Přijetí Web3 a jasná pravidla pro blockchain Pro technologicky orientované publikum bylo nejvýznamnějším oznámením slíbení přehlednějších pravidel pro řešení založená na blockchainu. Náměstek explicitně zmínil Smart Contracts, Decentralizované autonomní organizace (DAO) a tokenizaci reálných aktiv (RWA). Uvedl, že právní jasnost podporuje inovace a investice a že vláda bude spolupracovat s průmyslem na standardizaci právních rámců, daňového zacházení a mechanismů pro ochranu investorů v kontextu tokenizovaných aktiv a digitálních cenných papírů. To zahrnuje i práci na infrastruktuře pro interoperabilitu mezi různými blockchainy a návrhy postupů pro auditovatelnou správu smart kontraktů a řízení DAO.
2. Aktivace AI Sandboxu S tím, jak umělá inteligence mění podoby finančních služeb — od kreditního scoringu přes detekci podvodů až po automatizované poradenství — ministerstvo vyzývá fintechy, aby aktivně využívaly AI Sandbox. Cíl je dvojí: umožnit společnostem bezpečně testovat řešení v kontrolovaném prostředí a současně pomoci regulátorům vybudovat národní expertní kapacity v oblasti správy AI. Sandbox bude podporovat pilotní projekty využívající strojové učení, zpracování přirozeného jazyka a modely pro rozhodování, přičemž klíčová pozornost bude věnována otázkám explainability, biasu, datové ochraně a souladu s budoucími pravidly EU pro AI, které budou mít dopad na finanční sektor.
3. Jednotná instituce pro fintech inovace V kroku směřujícím ke zjednodušení administrativy vláda zvažuje vytvoření „jednotné instituce pro fintech inovace“. Tento subjekt by měl za cíl zjednodušit procesy, urychlit experimentování a zlepšit podporu pro vstup nových hráčů na trh. V koncepci se počítá s centralizovaným kontaktním místem, které by koordinovalo licenční procesy, poskytovalo mentoring, technickou asistenci a přístup k pilotním projektům s veřejným sektorem. Taková instituce by měla také usnadnit mezinárodní expanzi místních fintech firem tím, že nabídne poradenství ohledně přeshraničních pravidel a standardů.
4. Řešení nedostatku talentů Kizenevič připustil specifický nedostatek odborníků v oblasti boje proti praní špinavých peněz (AML) i dalších technických rolí v sektoru. Oznámil plány na úzkou spolupráci s úřady práce a vzdělávacími institucemi za účelem propagace kariér v fintechu, rozvoje přizpůsobených školení a posílení národních kompetencí. Mezi navrhovanými kroky jsou stipendijní programy, spolupráce s univerzitami na kurikulu zaměřeném na kyberbezpečnost, AML compliance a datovou analytiku, a podporované rekvalifikační programy pro pracovníky z jiných sektorů, kteří mohou rychle přejít do fintechu.
5. Globální konkurenceschopnost a vzdělávání veřejného sektoru Závěrečné body se zaměřily na cílené mezinárodní benchmarkování, které má včas odhalovat mezery a trendy, a na iniciativu, aby fintech společnosti přímo prezentovaly své obchodní modely veřejným institucím za účelem zlepšení rozhodování. To zahrnuje programy pro zvyšování digitální gramotnosti úředníků, sdílení případových studií úspěšných pilotů a vytváření struktur pro systematické testování veřejných služeb s využitím fintech řešení. Takové vzájemné propojení by mohlo urychlit digitalizaci státních služeb, zavedení digitálních identit a integraci řešení pro okamžité platby do veřejných platebních procesů.
Cesta vpřed
Závěrem svého projevu Kizenevič zopakoval hlavní cíl: udržet Litvu na „čele“ finančních inovací v oblastech jako AI, blockchain, digitální identity a okamžité platby. Důraz kladl na kontinuální dialog mezi regulátorem a průmyslem, adaptivní regulaci a na potřebu vyvažovat rychlost inovací s ochranou spotřebitele a finanční stability. Uvedl, že ministerstvo bude nadále sledovat mezinárodní vývoj v oblasti DORA, regulací týkajících se AI a digitálních aktiv, a že hodlá aktivně participovat na tvorbě standardů na úrovni EU i v bilaterálních vztazích s klíčovými partnery.
„Ministerstvo financí zůstává otevřené dialogu a novým nápadům,“ slíbil, čímž vytvořil spolupracovní tón pro následující panely konference. „Jsem přesvědčený, že příští rok přinese konstruktivní diskuse, tvrdou práci a silné výsledky.“ Tyto závěrečné věty podtrhují strategii, která kombinuje regulační stabilitu, technologickou adaptabilitu a proaktivní politiku talentů — faktory, které jsou klíčové pro dlouhodobou prosperitu fintech sektoru a pro udržení konkurenční pozice Litvy v oblasti digitálních financí. V kontextu širšího evropského trhu tak Litva usiluje o to, aby se její regulační a inovační praktiky staly příkladem pro ostatní státy, a zároveň aby místní firmy měly dostatek prostoru pro expanzi, testování nových produktů a získávání mezinárodního kapitálu.
Zdroj: smarti
Zanechte komentář