10 Minuty
Podnikatelské prostředí v Česku prošlo v posledních letech významnou modernizací. Hlavními pilíři byl růst tržní kapitalizace na pražské burze a zmenšující se mezera ve výběru DPH. Přesto zůstáváme s podprůměrnou 19. příčkou v rámci Evropské unie. Tento fenomén je složitý mix: na jedné straně jde o posun směrem k sofistikovanějším a inovativnějším podnikům, na straně druhé o strukturalní výzvy, které brzdí rychlé dohnání vyspělejších ekonomik EU. V textu se podíváme na klíčové indikátory i to, co to znamená pro české firmy, startupy a spotřebitele, a doplníme srovnání s regionem Baltických států, včetně Litvy (Lietuva) a jejich trhů (Lietuvos rinka).
Stav českého podnikatelského prostředí v EU kontextu
Podmínky pro podnikatele se v Česku od loňského ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví mírně zlepšily. V EU jsme se posunuli z 22. příčky na 19. pozici, a to hlavně díky zkrouhnutí mezer ve výběru DPH. I když se počet startupů na obyvatele zvýšil, Česko zaostává za většinou unijních partnerů v rizikovém kapitálu a robustnosti startupového trhu. Tento problém znamená, že jen malá část nadějných firem z ČR zůstává v domácím ekosystému a velká část putuje do vyspělejších center jako Amsterdam, Londýn či USA.
Podnikatelské prostředí v Česku se dává do pořádku zejména díky dvěma hlavním fenoménům: vývoji tržní kapitalizace pražské burzy a posunu v oblasti duševního vlastnictví. Podíl pražské burzy na HDP se meziročně zvýšil z 16,5 % na 25,8 % HDP, a v EU pořadí se posunul z 20. na 15. příčku. To je důležitý signál pro investory i podnikatele, že ČR posiluje ve schopnosti přitahovat a kumulovat kapitál. Z pohledu investic do duševního vlastnictví pak roste i podíl hrubého fixního kapitálu.
Na druhou stranu zůstává řada indikátorů v rámci EU na horší úrovni. Investice firem do duševního vlastnictví a relativní počet firem na 1 milion obyvatel neutěšeně stagnují či dokonce klesají v EU srovnání. Tyto ukazatele odrážejí hlavně menší velikost trhu a slabší infrastrukturní podporu pro rychlý scale-up českých podniků.
Mezera ve výběru DPH: trend zlepšení a co to znamená pro podnikatele
Postupné zmenšování daňové mezery
Jedním z nejcitovanějších faktorů zlepšení českého podnikatelského prostředí je zmenšování mezery ve výběru DPH. Z relativně vysoké hodnoty 6,7 % v roce 2021 se mezera snížila na 4,2 % v roce 2022 a Evropská komise předpokládá pokračující pokles i v následujících letech. Tento pokrok je spojen s efektivnějším dohledem Finanční správy, lepší spoluprací s policií a celní správou a s kontrolemi, které pomáhají potírat karuselové podvody. Důležitým nástrojem je také větší podpora bezhotovostních plateb.
Co stojí za pokrokem?
Podle ekonomky Markéty Malé z Centra veřejných financí stojí za zlepšením analytičké a kontrolní kapacity státní správy a účinné nástroje; pozitivně se hodnotí i dopady pandemie covidu na posun k bezhotovostním platbám. Nicméně systém má i nadále strukturální mezery, jako absence evidenčního systému pro tržby po zrušení EET a problematika dělení obratu mezi více firmami s ručením omezeným, které mohou mířit na limity pro plátcovství DPH. Řešením by podle Malé mohlo být zavedení skupin pro platbu DPH a další moderní mechanismy, které ztíží obcházení daní.
Etické dopady na podnikatele a spotřebitele
Vyšší důvěra v daňový systém zvyšuje ochotu platit daně a snižuje prostor pro úniky. Z hlediska firmy to znamená transparentnost, férové soutěžní prostředí a lepší sociální zabezpečení. Přehledný daňový systém a jednoduché sazby DPH mohou omezit manipulace a zlepšit vnímání podnikatelského prostředí mezi tuzemskými i zahraničními investory.
Startupy v Česku: růst, ale odliv talentů a nedostatek rizikového kapitálu
Růst počtu startupů a domácí ekosystém
Počet startupů na 1 milion obyvatel se v ČR zvedl z 166 na 281. Přesto zůstáváme pod průměrem EU a zhoršili jsme se oproti dřívějším úrovním v absolutním počtu. Hlavní problém spočívá v nízkém počtu nově vznikajících a rostoucích firem s mezinárodním dosahem. Tuto situaci zhoršuje i nízká dostupnost rizikového kapitálu, která omezuje schopnost českého ekosystému scaleovat a držet si talenty doma.
Odliv nadějných startupů a regionální srovnání
Podle Czechia Dealroom odchází z ČR téměř polovina startupů s tržní hodnotou nad 50 milionů USD do zahraničních ekosystémů (Amsterdam, Londýn, USA). Je to výrazný ukazatel, že pro české inovace je klíčové vybudovat silnější lokální kapitálovou základnu, která dokáže podporovat rychlý růst. Přitom existují i pozitiva: široká báze ICT odborníků a technických specialistů, což vytváří potenciál pro vznik a škálování B2B softwarových řešení a dalších pokročilých technologií, včetně AI.
Postoje k neúspěchu a kulturní kontext
V ČR se neúspěch tradičně vnímá jako slabost, zatímco v USA je častěji spojován s příležitostí a dalším pokusem. Rozdíl ve velikosti trhu a počtu investorů hraje roli – americký trh je několikanásobně větší a láká širší okruh vizionářů a investorů. V českém prostředí se nejvíce uplatní startupy vyvíjející podnikový software a řešení s využitím AI. Vidíme i silné zázemí v oblastech fintech, gastronomie, marketingu a robotiky.
Tržní kapitalizace Pražské burzy a její dopad na českou ekonomiku
Současný stav a srovnání s EU
Podle dat České spořitelny činí aktuální tržní kapitalizace pražské burzy 25,8 % HDP, zatímco loni to bylo 16,5 %. ČR tak dohnala a v některých aspektech překonala země jako Maďarsko, Rumunsko, Malta, Irsko či Chorvatsko. Hlavním hybatelem růstu byla akciová rally v posledním roce, zejména akcie ČEZ; investice do tohoto podnikového sektoru byly posíleny očekáváním státního zásahu ohledně budoucí státní roli v energetice. Uvedení nových firem na burzu, jako Doosan Škoda Power a M2C, rovněž přispělo k oživení kapitálově financovaných projektů.
Budoucí rizika spojená s případným stažením ČEZ z burzy
Klíčové je, že pokud by ČEZ byl stažen z pražské burzy, kapitalizace a likvidita by se rapídně propadly. To by ovlivnilo přístup menších firem k nedluhovému kapitálu, jenž je důležitý pro jejich růst. Porovnání s Polskem ukazuje, že polské trhy těží z širšího zapojení hlavních vitrín ekonomiky na burzu – energetika, bankovnictví, telekomunikace a další sektorové koláže zajišťují větší atraktivitu pro investory.
Meziroční srovnání: regionální inspirace a české odpovědi
Baltické inspirace a regionální kontext
Severní Evropa i pobaltské státy jako Finsko a Švédsko v EU vedou vranking, nicméně Estonsko v minulém ročníku udělalo posun díky lepšímu modelu výběru DPH a podnikatelské prostředí. Inspiraci lze čerpat i ze severských zemí z hlediska digitálních platb a efektivní finanční správy. Pro ČR je důležité hledat rovnováhu mezi fiskálními nástroji a jednoduchostí daňového systému, která snižuje prostor pro daňové úniky a posiluje důvěru firem v státní instituty.
Lietuva, Lietuvos rinka, Vilnius a Kaunas jako regionální kontrast
V kontextu regionu by ČR mohla hledat inspiraci v Litvě a jejím rozvíjejícím se fintech prostředí. Lietuvos rinka ukazuje, že menší, ale rychle digitalizující se trh dokáže generovat inovace a mezinárodní spolupráci, zejména v hlavních městech jako Vilnius a Kaunas. V Litvě se často prosazuje zjednodušená byrokracie pro startupy, podporované programy a granty, a to ve spojení s rychlou adopcí digitálních plateb a efektivní regulací. Pro české firmy to může znamenat vzor pro větší otevřenost vůči zahraničnímu kapitálu, lepší rámce pro podnikání a snazší export technologií do regionu. Nálada mezi lietuviams a podnikateli v rámci Baltických států ukazuje, že regionální spolupráce a sdílení know-how může přinést vzájemné prospěchy.
Praktické dopady pro české firmy a spotřebitele
Co to znamená pro podniky a jejich zákazníky?
Pro české podniky znamená zlepšené prostředí větší jistotu v investicích, lepší prostředí pro vývoj AI produktů a rychlejší přístup k rizikovému kapitálu. To by mělo podpořit vznik a růst B2B softwarových řešení na českém trhu, včetně oblastí fintech, e-commerce a průmyslového software. Pro spotřebitele to znamená širší nabídku inovativních služeb a pravděpodobně lepší ceny díky silnějšímu konkurenčnímu tlaku. Mezinárodní srovnání ukazuje, že ČR má potenciál zlepšit se zejména v oblastech, kde regionální spolupráce a sdílení know-how mohou fungovat jako katalyzátor růstu.
Jaké kroky mohou posílit růst?
Mezi konkrétní kroky patří: posílení rizikového kapitálu a podporovaných programů pro startupy, zjednodušení a zlepšení legislativy pro DPH a fakturační systémy, zlepšení komunikace a transparency mezi firmami a veřejnou správou, a větší otevřenost vůči mezinárodním investorům. Důležité bude i kontinuální rozvoj infrastruktury pro výzkum a vývoj, spolupráce mezi univerzitami a byznysem a posílení regionální spolupráce s Baltickými státy, což by podpořilo sdílení nejlepších postupů a-inovačního ducha.
Závěr: co dál pro ČR a jak to ovlivní české spotřebitele i firmy
České podnikatelské prostředí ukazuje celkový pokrok díky robustnějšímu chodícímu mechanismu výběru DPH a rostoucí tržní kapitalizaci pražské burzy. Přesto zůstávají výzvy, zejména co se týče rizikového kapitálu, podpory startupů a lokálního prostředí pro scale-up. Regionální inspirace z Litvy a dalších pobaltí může nabídnout cenné poznatky v digitalizaci, jednoduchosti byrokracie a efektivních regulacích. Pro české firmy a spotřebitele to znamená, že investiční a regulační prostředí se vyvíjí směrem k větší transparentnosti, konkurenceschopnosti a mezinárodní spolupráci. Z dlouhodobého hlediska můžeme očekávat, že posílení důvěry v daňový systém a lepší podpora inovací povedou k rychlejšímu růstu startupů, solidnějšímu finansování a vyšší ekonomické odolnosti České republiky. V tomto kontextu zůstává důležité sledovat evropské trendy, především v DPH a kapitálových tocích, a zároveň hledat konkrétní kroky, které posílí domácí inovační ekosystém – včetně operativních variant, jako je zapojení do regionálních projektů s Litvou a dalšími sousedy v regionu.
Zdroj: pressmob
Zanechte komentář