14 Minuty
Rok 2025 bude zapamatuván jako přelomový okamžik pro evropskou finanční regulaci. Byl to rok, kdy teorie přechází do praxe — vstoupil v platnost Digital Operational Resilience Act (DORA), kdy regulace Markets in Crypto-Assets (MiCA) začala skutečně fungovat v praxi, a kdy AI Act začal předefinovávat hranice automatizovaných finančních služeb.
Na pozadí těchto zásadních změn uspořádal ROCKIT přehled událostí pod názvem Lithuanian Fintech Wrap-up of the year 2025, kde se konal upřímný a intenzivní fireside chat, který řekl věci bez obvyklého regulatorního žargonu. Na jedné straně seděl Marius Skuodis, člen rady Bank of Lithuania, který reprezentuje jednoho z nejprogresivnějších, ale též přísně sledovaných evropských regulátorů. Naproti němu usedl Chris Crespo, spoluzakladatel Nordic Fintech Magazine, který kladl nepohodlné otázky a vyžadoval jasná stanoviska.
Následovala neformální, ale věcná debata — ne standardní výčet politik, ale upřímná reflexe nevyhovujících očekávání v krypto sektoru, „neviditelné hrozby“ plynoucí z konkurence snižující hypoteční sazby, a redefinovaná vize pro rok 2026. Diskuse mířila i na provázanost regulace s inovací, rizika spojená s AML a stabilitou finančního ekosystému.
Reality check 2025: „Stále máme hlad“
Crespo dialog otevřel uznáním významu uplynulého roku. S příchodem DORA, MiCA a AI Act najednou byl tlak na regulátora enormní. První otázka zasáhla jádro filozofie centrální banky: Neumlčily stále rostoucí požadavky na compliance chuť k inovacím? Tato otázka se týká rovnováhy mezi ochranou trhu, kybernetickou a provozní odolností a ochotou podporovat fintech inovace.
Skuodisova odpověď byla rychlá a rozhodná. „Jsme odhodláni podporovat inovace. Vždy jsme byli. Otázkou je rychlost, s jakou se přizpůsobujeme novým realitám,“ uvedl. Tento postoj ukazuje, že Bank of Lithuania vnímá regulaci nejen jako omezení, ale i jako rámec, v němž lze bezpečně podporovat digitální finance a fintech rozvoj.
Ukázal na konkrétní úspěchy, které podle něj dokládají, že regulátor neztratil svůj náskok. Udělení první licence podle MiCA Robinhoodu bylo mediálně rezonující moment, ale Skuodis naznačil, že další licence jsou na cestě („Počítám, že brzy přijdou další“). Takové kroky posilují pověst Litvy jako atraktivního evropského centra pro kryptopodnikání a finanční inovace.
Zároveň vyzdvihl DLT Pilot Regime, průkopnický regulační sandbox pro blockchainovou infrastrukturu.
Ale inovace nebyla výlučně doménou startupů. Skuodis upozornil i na tradiční bankovní sektor, kde do trhu vstoupila PKO, největší polská banka, a došlo k provoznímu spuštění FIBU. „Velmi doufám, že PKO brzy přejde na standardní dceřinou společnost,“ dodal, čímž zdůraznil tlak regulátora na hlubší zapojení zahraničních bank a jejich dlouhodobou zodpovědnost. To má význam pro stabilitu a kvalitu finančních služeb, ale i pro konkurenceschopnost fintech firem, které soutěží s etablovanými hráči.
Efekt Revolutu: „Neviditelná hrozba“ vysokých sazeb
Jedna z nejpoutavějších částí debaty se točila kolem konkrétního dopadu fintechu na koncového spotřebitele. Lidé v Litvě dlouhodobě čelili vysokým hypotečním sazbám, což odborníci často vysvětlovali jako cenu za „geopolitickou rizikovou prémii“. Tato interpretace byla vyzvána k diskusi, protože trh se mění působením digitálních challengerů.
Skuodis toto narativ zpochybnil s tvrdými daty z roku 2025. „Když Revolut vstoupil na hypoteční trh, mělo to skutečně silný dopad na to, co se tady v Litvě děje,“ vysvětloval. „Úrokové sazby na hypotékách začaly klesat.“ Tato dynamika ukazuje, jak vstup technologických hráčů se silnými digitálními kanály a efektivními náklady může zvýšit tržní soutěž a vést k nižším cenám pro spotřebitele.
Crespo tento efekt výstižně označil jako „neviditelnou hrozbu“. Termín poukazuje na to, že neviditelný tlak konkurence může být pro tradiční poskytovatele stejně účinný jako regulace — přináší opravdové změny v cenách a nabídce produktů.
Skuodis rozvedl myšlenku: „Roku a letech jsem slyšel, že platíme vysoké sazby kvůli geopolitickému riziku. Ale zamyslete se — geopolitická rizika se v poslední době spíše zvyšovala. Přesto se úrokové sazby snížily. Proč? Konkurence.“ Toto uznání od centrálního bankéře má velký význam, protože potvrzuje, že digitální challengers mohou donutit zastaralé instituce k lepšímu cenovému nastavení i v komplikovaných produktech, jako jsou hypotéky.
Toto přiznání zároveň ospravedlňuje strategii Bank of Lithuania aktivně lákat nové účastníky: ochrana spotřebitele je přímo spojena s konkurenčními podmínkami na trhu. Zvýšená konkurence podporuje transparentnost, snižuje náklady a může zlepšit finanční inkluzi prostřednictvím digitálních nástrojů.
Předefinování KPI: Od továrny na licence k vyspělosti
Kritický obrat v strategii Bank of Lithuania byl zřejmý, když Crespo tázal Skuodise na klíčové výkonnostní ukazatele (KPI). Po léta byla míra úspěchu Litvy měřena objemem — kolik licencí lze udělit, jak rychle může růst ekosystém.
V roce 2025 je tento metrik považován za zastaralý.
„Náš KPI není počet licencí,“ prohlásil Skuodis pevně. „Nejde o to, kolik nových licencí vydáme. Myslím, že mluvíme o vyspělosti systému.“ To znamená přesun od kvantity k kvalitě, kde je důraz kladen na dlouhodobou udržitelnost, řízení rizik a schopnost firem fungovat v souladu s pravidly AML a provozní odolnosti dle DORA.
Regulátor nyní používá tzv. „kompozitní indikátor“ k měření zdraví jednotlivých vertikal. Ten zahrnuje kvalitu reportingu, včasnost podávání informací, úroveň compliance procesů a počet zjištěných nedostatků při inspekcích. Takový holistický přístup pomáhá analyzovat skutečnou připravenost trhu na regulaci MiCA a další požadavky.
„Přejeme si, aby trh přešel do zralejší situace v kontrastu s tím, co jsme dříve měli,“ řekl Skuodis. Zdůraznil, že pro AML režim je konečným cílem reputace — zajistit, aby mezinárodní instituce jako IMF a Rada Evropy vnímaly Litvu jako „důvěryhodnou jurisdikci“, daleko od jakýchkoli „šedých seznamů“. Reputace má bezprostřední dopad na přístup k mezinárodnímu bankovnímu systému a na schopnost přitahovat kapitál a partnerství.
Systém „příliš unavený“: varování o ziskovosti
I když agregátní čísla vycházejí pozitivně — jak dříve prezentovala Greta Ranonytė — Skuodis nabídl nuance s varováním ohledně podkladové ziskovosti sektoru. Data totiž mohou skrývat nerovnoměrné rozložení zisků mezi hráči.
„Opravdu se obávám, a mohu to říct otevřeně, zda nepřejdeme do stavu ‚příliš unaveného‘ systému,“ přiznal. Tím narážel na riziko, že velká část sektoru funguje formálně dobře, ale pod povrchem chybí udržitelné obchodní modely u mnoha menších subjektů.
Jeho obava spočívá v koncentraci trhu. Zatímco sektor jako celek vykazuje ziskovost, Skuodis pozoruje, že několik velkých hráčů „obsazuje téměř celý trh“ a generuje hlavní část zisků. Dlouhý ocas menších entit bojuje s nalezením životaschopného obchodního modelu, což zvyšuje riziko konsolidace nebo bankrotů.
„Pokud nejste ziskoví rok, pravděpodobně to není tragédie. Druhý rok, může se stát. Třetí rok, ať už... Ale pokud nejste ziskoví pět nebo šest let od založení, tak to vyvolává otázky,“ argumentoval. Toto pravidlo zdůrazňuje potřebu robustního produktového tržního fitu a realistického plánování kapitálu v prostředí, kde investoři očekávají návratnost.
Tento „únava“ scénář naznačuje možnou vlnu konsolidace nebo očištění trhu od „zombie“ fintechů, které žily z investorských prostředků bez jasného produktu nebo tržního uchopení. S nástupem nových modelů, jako jsou stablecoiny, je regulátor ostražitý vůči ekosystému, který navenek vypadá zdravě, ale je křehký v jádru.
Krypto zklamání: „Očekávali jsme mnohem víc“
Možná nejupřímnější moment fireside chatu přišel při debatě o krypto sektoru a implementaci MiCA. Litva, která se dříve profilovala jako pro-krypto centrum, měla velká očekávání ohledně přechodu do režimu MiCA.
Ta očekávání se podle Skuodise zcela nenaplnila.
„Od sektoru jsme čekali mnohem víc,“ řekl otevřeně. I přes pořádání četných akcí, zasílání dopisů s očekáváními a signalizaci osvědčených postupů byla konverze do žádostí a kompletních žádostí o licence méně uspokojivá, než se předpokládalo.
„Ze všech poskytovatelů virtuálních aktiv registrovaných v Litvě… jen přibližně 50 podalo žádost o licenci u Bank of Lithuania,“ odhalil Skuodis. Ještě hůře, 40 % těchto žádostí přišlo v posledních dvou měsících, což vytvořilo logistickou zátěž a úzké hrdlo v procesu. Pozdní podání zvýšilo administrativní tlak a zkomplikovalo plánování zdrojů.
.avif)
„Podle legislativy je minimální doba pro posouzení žádosti přibližně pět měsíců,“ poznamenal a upozornil na logistickou nemožnost vyřešit pozdní a soustředěný příliv žádostí v krátkém čase. Bank of Lithuania dokonce najala 17 dodatečných plných úvazků (FTE) speciálně k tomu, aby zvládla očekávaný nápor — nápor, který přišel pozdě a v menším rozsahu, než se předpokládalo. To ilustruje, jak důležitá je včasná a kvalitní příprava firem při podávání žádostí podle MiCA.
Proč nedostatek žádostí? Skuodis nabídl diagnózu, která pramení z nedostatečné vyspělosti některých subjektů. „Když nemáte představenstvo, musíte ho mít dříve, než podáte žádost o licenci. Když nemůžete prokázat, kdo jsou vaši akcionáři, natož zdroj prostředků… to jsou základní věci pro každou společnost působící v finančním sektoru.“ Takové nedostatky ukazují na slabou korporátní správu a nedostatečnou přípravu na reálné regulatorní požadavky.
Zároveň poukázal na širší evropský trend. „Ze všech MiCA licencí v Evropě bylo 70 % vydáno pouze čtyřmi zeměmi.“ Tyto státy měly již dříve zavedené regulace podobné MiCA, což jejich společnostem dalo náskok. Pro ostatní byl přechod od neregulovaného „Divokého západu“ ke kompletní finanční regulaci příliš velkým skokem pro mnoho krypto startupů. To podporuje potřebu vzdělávání, posílení governance a standardizace procesů pro uchování důvěryhodnosti na mezinárodním trhu.
Odstraňování tření: pivot na „nízkorizikové“ modely
Crespo poté nasměroval konverzaci na koncept „tření“ — tedy překážek v podnikání — a roli regulátora v jejich odstraňování. Skuodis vyzdvihl významné legislativní vítězství z roku 2025: zavedení diferencovaného přístupu pro nízkorizikové platební modely.
„Pokud jste fintech a vaši klienti jsou obecně nízkorizikoví, proč byste měli mít stejné AML standardy jako společnost zabývající se krypto sektorem?“ tázal se řečně Skuodis. Cílem je přizpůsobit regulatorní zátěž skutečnému rizikovému profilu, což umožní rozvoj platebních inovací bez zbytečného byrokratického břemene.
Bank of Lithuania se aktivně účastnila legislativních diskusí, aby vyjednala tyto výjimky, čímž prokázala ochotu ulevit zátěži compliance tam, kde to dává smysl. Skuodis zmínil i novou praxi „administrativních dohod“ po inspekcích — umožnění dohod o nápravě a řešení problémů bez nutnosti soudního řízení. To vede k rychlejší nápravě nedostatků a snižuje provozní náklady obou stran.
„Opravdu se snažíme ověřit... Je to skutečná realita [že jsme přísní], nebo si to vymýšlejí jen právníci?“ žertoval, čímž zdůraznil ochotu naslouchat oprávněným tržním stížnostem a hledat pragmatická řešení. Tento přístup pomáhá minimalizovat regulační tření a podpořit konkurenceschopnost fintech firem.
„Tichá konkurence" v Pobaltí
Na dotaz o regionální dynamice — o „tiché konkurenci“ mezi Litvou, Lotyšskem a Estonskem — Skuodis odpověděl pragmaticky. Připustil, že ačkoliv jsou státy Pobaltí často vnímány jako homogenní blok, každá země bojuje o talenty, kapitál a positioning v mezinárodním fintech prostředí.
„Naší silou je náš ekosystém,“ prohlásil. „V Litvě lze postavit banku od nuly. Můžete začít s několika účastníky a poskytovat různé služby.“ Tato flexibilita a dostupnost infrastruktury — od platební infrastruktury až po přístup k talentům — dělá z Litvy atraktivní místo pro inovátory a startupy v oblasti digitálních financí.
Nicméně přiznal problém s brandem. „Z mé zkušenosti při rozhovorech s fintech společnostmi v jiných jurisdikcích v podstatě neznají Litvu,“ řekl. Zatímco znají Lucembursko jako hub a Estonsko jako digitálního průkopníka, Litva často zůstává mimo hlavní pozornost, ačkoli má stejně, ne-li více, digitalizovaný soukromý sektor. Lepší marketing destinace, mezinárodní PR a zviditelnění úspěšných případových studií by mohly tento nedostatek napravit.
Aby tomu čelila, Skuodis navrhl, že Litva potřebuje novou „killer feature“, srovnatelnou s tím, co nabízeli před lety: přímý přístup do platebního systému centrální banky (CENTROlink). Takový benefit by mohl výrazně zvýšit atraktivitu země pro banky a velké fintech projekty, které vyžadují robustní přístup k infrastruktuře.
„Potřebujeme mít něco navíc,“ přemýšlel nahlas a vyzval trh, aby přemýšlel o tom, co by mohla být další konkurenční výhoda. „Jsme zralý sektor... standardy by měly zůstat vysoké. Ale co by mohlo být onou přidanou vrstevnicí výhod?“ Tato otázka otevírá prostor pro spolupráci mezi regulátorem, průmyslem a akademickou sférou ve snaze vytvořit jasnou nabídku hodnoty pro zahraniční investory.
Rok 2026 a dál: odolnost, AI a digitální euro
Na závěr sezení Skuodis nastínil strategické priority pro následující tři až pět let. Klíčovým slovem je odolnost (Resilience).
„Půjde především o odolnost Centrální banky a celého finančního sektoru,“ řekl. Tento důraz je pochopitelný vzhledem k geopolitickému klimatu, kybernetickým hrozbám a provozním mandátům vyplývajícím z DORA. Posílení IT bezpečnosti, krizového řízení a provozních postupů zůstane v centru pozornosti.
Inovace však zůstávají na programu. Skuodis vyzdvihl tři hlavní oblasti, které budou definovat regulatorní krajinu v roce 2026:
AI v dohledu: vypořádání se s EU AI Act a tím, jak umělá inteligence přetváří finanční služby — od modelů úvěrového skórování až po detekci podvodů a automatizovaný dohled.
Integrace blockchainu: aktivní reakce na nové blockchainové modely, zejména stablecoiny, a jejich vazba na tradiční finance, včetně otázky interoperability, custody a systémového rizika.
Digitální euro: příprava na zavádění jak velkoobchodního, tak maloobchodního digitálního eura, včetně technologických, právních a AML aspektů.
„To jsou vývoje, které nás ovlivní, a budeme muset najít cestu, jak toho využít ve svůj prospěch,“ uzavřel Skuodis. To zahrnuje jak posílení regulačního rámce, tak podporu inovací, které mohou zvýšit odolnost a efektivitu finanční infrastruktury.
Když fireside chat skončil, panovala v místnosti klidná, ale rozhodná atmosféra. „Party fáze“ růstu fintechu možná skončila; místo ní nastoupila vážnější, vyspělejší éra compliance a hluboké technologické integrace. Přesto, jak Skuodis jasně uvedl, Bank of Lithuania nemá v úmyslu být pasivním pozorovatelem. Zůstávají, jak řekl, „stále hladoví“ — hladoví po inovacích, zlepšení regulace a budování udržitelného finančního ekosystému, který kombinuje konkurenci, bezpečnost a důvěru.
Zdroj: smarti
Zanechte komentář