14 Minuty
Ideálně záchrana planety nemusí znamenat oběť v zisku. Desítky let však finanční sektor fungoval v binárním předpokladu: buď vyděláváte peníze, nebo děláte dobro. Jak jsme slyšeli, obě věci se jen těžko potkávají bez toho, aby jedna strana nesubvencovala druhou.
Na Lithuanian Fintech Wrap-up of the year 2025, konaném v ROCKITu, byla tato binárnost rozbitá.
V panelu s názvem „Fintech for Good - Financing a More Sustainable Future," moderovaném přispěvatelem Forbes a stratégem udržitelnosti Felicií Jackson, vystoupili dva z nejvýraznějších lídrů litevského sektoru — Aušrinė Armonaitė z InRento a Laimonas Noreika z InSoil — aby přesvědčili, že udržitelnost už není charitativní projekt. Je to ve skutečnosti lepší obchodní model. Tento přístup kombinuje fintech inovace, zelené finance a společenský dopad do měřitelné strategie.
Diskuse se rychle posunula od filozofie k naprosto praktickým otázkám. Nebyla to debata o vágních "zelených cílech" nebo CSR brožurách. Šlo o konkrétní analýzu, jak přeprogramování finančních toků může regenerovat půdu, oživit chátrající městské čtvrti a přinést investorům dvouciferné výnosy i těm, kdo mají k dispozici pouze €500.
The Premise: Sustainability as a Business Imperative
Felicia Jackson otevřela sezení tím, že navázala na předchozí poznámky Bank of Lithuania o "dospělosti" ekosystému. "Jedním z aspektů fintech for good je, že lze tvrdit, že každý obchodní model bude nějakým způsobem muset být udržitelný," uvedla Jackson. "Ale co to znamená? Je to jen slogan?" Tuto otázku rozvinula poukazem na potřebu měřitelných výsledků, standardizovaných indikátorů a dlouhodobé finanční výkonnosti v kontextu ESG a zeleného financování.
Kontext této diskuse je zásadní. V roce 2025 Evropa čelí implementaci Green Dealu, který tlačí průmysly k dekarbonizaci. Finanční sektor, často vnímaný jako viník klimatické krize, je nyní líčen jako motor transformace. Jak Jackson poznamenala: "Viděli jsme začátek energetické transformace, ale dva sektory, které jsou nejsložitější, jsou nemovitosti a zemědělství." Zde se otevírá prostor pro finance, technologie a vědecké ověřování výsledků.
Tyto dva těžké sektory — odpovědné za značnou část globálních emisí — mění velmi pomalu. Jsou kapitálově náročné, konzervativní a fyzicky zakotvené. Právě sem vstupuje fintech nikoli jako pouhý disruptor kódu, ale jako katalyzátor fyzické transformace skrze inovativní finanční nástroje, crowdinvesting a metriky udržitelného výkonu.
Part I: The Real Estate Revolution (InRento)
Aušrinė Armonaitė, zastupující InRento, přinesla na pódium unikátní pohled. Bývalá politička, která se stala specialistkou na investor relations, propojuje veřejnou politiku s realitou privátních trhů a staví most mezi regulací, dostupným financováním a měřitelným environmentálním dopadem.
InRento působí v konkrétním segmentu crowdfundingu: Buy-to-Let.
The Economics of "Conversion"
"Zaměřujeme se na přestavby a renovace," vysvětlila Armonaitė. "Staré budovy, nevyužívané prostory, továrny — vracíme jim nový život." Tento přístup zohledňuje ekonomiku městské obnovy, lokální poptávku a dlouhodobou hodnotu aktiv místo krátkodobých spekulací.
Důraz na retrofitting místo nové výstavby je pilířem jejich strategie udržitelnosti. Stavebnictví je obrovským zdrojem emisí; výroba betonu a oceli pro nové budovy spotřebovává značné množství energie.
Právě zde se model "Fintech for Good" odlišuje od filantropie. InRento tyto renovace nenechává jen z altruismu; dělají je proto, že čísla jsou lepší. Udržitelné projekty přinášejí lepší poměr nákladů a výnosů a zároveň snižují provozní rizika spjatá s energetickými náklady a regulacemi.
"V rámci našeho portfolia jsme zaznamenali, že konverze a rekonstrukce vydělávají přibližně 12 % nebo i více na výnosech, oproti 9 % u tradičního buy-to-let," prozradila Armonaitė. Tyto výsledky jsou podporovány daty o zvýšení nájemného, snížení obsazenosti rizik a tvorbě kapitálové hodnoty po rekonstrukci.
Tato statistika převrací tradiční narativ. Obvykle se očekává, že "zelené" investice ponesou tzv. "greenium" — nižší výnos výměnou za dopad.
Democratizing the Concrete Jungle
Armonaitė se dotkla i sociální stránky udržitelnosti — konkrétně nerovnosti v možnosti generovat bohatství. Historicky bylo investování do nemovitostí doménou majetných. "Desítky let veřejnost věřila, že investice jsou dostupné jen takzvaným kapitalistům," uvedla.
InRento snížilo vstupní bariéru na pouhých €500.
Tím, že umožní 22letému z Vilniaus vlastnit frakční podíl zrekonstruovaného loftu v bývalé továrně, fintech přesouvá tvůrčí moc generovat bohatství z nemovitostí z elity na širší veřejnost. Uživatel se mění z pasivního nájemníka na aktivního účastníka rozvoje města, což má zároveň pozitivní společenské dopady na místní ekonomiku a zaměstnanost.
Part II: The Agricultural Transition (InSoil)
Pokud je dekarbonizace nemovitostí náročná, zemědělství je pole minové. Farmáři operují s tenkými maržemi, čelí nepředvídatelnému počasí a obrovskému tlaku na produkci levného jídla, přičemž jsou často viněni za degradaci půdy a znečištění dusíkem.
Do hry vstupuje Laimonas Noreika a InSoil.
Noreika, zkušený podnikatel ve financích, byl osvěžujícím způsobem upřímný k průmyslovému používání „zelených" termínů. "Osobně už mám plné zuby slova udržitelnost," prohlásil a sklidil smích publika. "Kdo chce kupovat udržitelnost? Nikdo. Ale kdo chce kupovat zdravější potraviny? Kdo chce nižší náklady?" Tento pragmatický přístup posouvá řeč od abstraktních cílů k ekonomickým motivacím, které farmáři skutečně chápou.
The "Measurable or Fake" Doctrine
Obchodní model InSoil je postaven na Transition Finance. Poskytují extrémně levný (často 0% úrok) kapitál farmářům, kteří jsou ochotni přejít z průmyslového zemědělství k regenerativnímu zemědělství.
Regenerativní zemědělství zlepšuje zdraví půdy a navrací uhlík zpět do země, místo aby se uvolňoval.
"Je to buď měřitelné, nebo falešné," shrnul Noreika své jádro téze.
InSoil nespoléhá na vlastní hlášení farmářů. Používají vědu. "Fyzicky jdeme na pole, zapíchneme tam tyč, odebereme organickou hmotu a pošleme vzorek do laboratoře," vysvětlil Noreika. Před financováním stanoví "baseline" organického uhlíku v půdě.
Selling the Byproduct
Noreikův nejprovokativnější argument byl, že udržitelnost by měla být vnímána jako vedlejší produkt, nikoli jako hlavní produkt. "Pokud chceme urychlit přechod farmářů k regeneraci, musíme prodávat benefity," prosazoval. Tím myslí konkrétní ekonomické přínosy, které přímo zvyšují zisky farmářů.
Prodejní argument pro farmáře není "zachraňte planetu". Je to: "Drahý farmáři, budeš pracovat méně, použiješ méně hnojiv (snížíš náklady) a dosáhneš stejných výnosů." Výsledkem této finanční logiky je zdravější půda a sekvestrace uhlíku (tedy udržitelná část).
"Penězům musí dávat smysl mluvit. Teprve pak to dává smysl," trval na svém Noreika. "Udržitelnost je hezké slovo k popisu finance for good, ale mechanismus musí být ziskový." Tento pragmatismus pomáhá přeměnit environmentální přínosy na tržně přijatelnou hodnotu, kterou lze obchodovat, financovat a škálovat.
Part III: The "Cowboys" and the Regulators
Opakujícím se motivem celého Lithuanian Fintech Wrap-up byla role regulace. V dřívější sekci regulator smutnil nad nedostatečnou vyspělostí v oblasti kryptoměn. V tomto panelu podnikatelé regulaci přijali jako konkurenční výhodu: standardy a transparentnost zvyšují důvěru investorů.
Když moderátorka Felicia Jackson položila otázku ohledně budování důvěry ve velkém měřítku, Noreika nabídl kontroverzní postoj pro zakladatele tech společnosti: "Jsem velkým fanouškem regulace." Tento názor ilustruje, že regulace může být nástrojem k vyloučení podvodníků a posílení přístupu k institucionálním prostředkům.
Jeho argumentace byla strategická. "Regulace odstraňuje ‚kovboje‘ na trhu," řekl. V nově vznikajícím světě uhlíkových kreditů a regenerativních financí jsou podvody reálné riziko. Jako regulovaný subjekt získává InSoil přístup k institucionálnímu kapitálu, o kterém nezaregistrované startupy mohou jen snít. "Kdybychom nebyli regulovanou entitou, bylo by pro nás mnohem těžší jednat s organizacemi jako EIF (European Investment Fund) nebo EIB (European Investment Bank)," poznamenal Noreika. "Chvála naší vládě za opravdu dobrou práci při nastavování standardů." Tato spolupráce stmeluje veřejný sektor, investory a inovační ekosystém.
Armonaitė tento názor zopakovala a zdůraznila důležitost čistého kreditu. "Zafinancovali jsme projekty v hodnotě €70 milionů s nulou selhání," uvedla. Pro peer-to-peer platformu je 0% míra defaultů na takovém objemu prakticky ojedinělá. To svědčí o přísném modelu hodnocení rizik, který upřednostňuje bezpečnost kapitálu investorů před rychlým růstem na úkor kvality.
Armonaitė také vytvořila zajímavou paralelu mezi svou politickou minulostí a současným byznysem. "V politice je to hra s nulovým součtem. Řeknete něco špatného o soupeři a těžíte z toho," zamyslela se. "V byznysu je ve vašem zájmu, aby se dařilo i konkurenci. Pokud mají špatné příběhy, škodí to celému sektoru." Tento postoj podporuje kolektivní odpovědnost a reputační kapitál fintech ekosystému.
Part IV: Is "Fintech" Dead?
Ke konci diskuse Felicia Jackson položila existenční otázku: Je fintech stále disruptorem, nebo se stává pouhým novým standardem?
Konsenzus byl jasný: fáze „disrupce“ skončila. Nyní vstupujeme do fáze integrace, kde fintech spolupracuje s tradičním bankovnictvím, regulátory a investory na škálovatelných řešeních pro udržitelné financování.
"Dříve jsme byli disruptorem," souhlasila Armonaitė. "Teď jsme součástí tradičních financí. Už nejsme konkurentem, jsme partnerem." Tato transformace je důležitá pro přístup k likviditě, infrastruktuře a dalším zdrojům potřebným pro masivní škálování udržitelných projektů.
Noreika šel ještě dál a dekonstruoval samotnou definici bankovnictví, aby popsal budoucí roli fintechu. "Banky dělají tři hlavní věci: půjčují a přijímají vklady, zpracovávají platby a investují jménem klienta," analyzoval. "Co fintechy dělají, je specializace. Vyberou si jednu funkci, zaměří se na ni a vytvoří konkurenci v tom konkrétním vertikálu." Takto vznikají vertikální specialisté, kteří optimalizují služby pro konkrétní odvětví a přinášejí vyšší efektivitu.
V tom smyslu InRento nevymazal banku; optimalizoval investiční a úvěrový vertikál pro nemovitosti. InSoil neodstranil zemědělskou banku; optimalizoval úvěrový a verifikační vertikál pro zemědělství, včetně vědeckého monitoringu a standardizovaných metrik pro uhlíkovou sekvestraci.
The Education of the Market
Jak panel končil, vykrystalizovala se hlavní výzva pro rok 2026. Nejde o technologii — platformy fungují, senzory půdy fungují, měření uhlíku funguje. Nejde ani o kapitál — peněz je dost, hledají návratnost a bezpečné, ověřitelné projekty.
Výzvou je vzdělávání.
"Musíme více pracovat na znalostech společnosti a samozřejmě na důvěře," shrnula Armonaitė. To zahrnuje osvětu investorů, komunikaci metrik, standardizaci reportingů a praktické ukázky návratnosti investic v udržitelných projektech.
Pro InSoil to znamená vzdělávat farmáře, že změna stoletých praktik je riziko, které je možné řídit, a že je to ekonomicky udržitelné. Pro InRento to znamená ukázat retailovým investorům, že jejich €500 může přinést víc dobrého (a vyšší výnos) v rekonstrukčním projektu než na spořicím účtu. Edukace zahrnuje také spolupráci s lokálními samosprávami, odbornými organizacemi a akademickou sférou k ověření přínosů.
Litevský Fintech Wrap-up roku 2025 jasně ukázal jednu věc: éra "fintechu pro fintech" skončila. Další generace unicornů z pobaltských států už nebude jen přesouvat peníze rychleji z bodu A do bodu B. Bude používat finance k fyzické obnově měst a regeneraci půdních ekosystémů — tedy ke konkrétním environmentálním a společenským výstupům.
Jak to nejlépe shrnul Laimonas Noreika: „Finance jsou krví jakéhokoli ekosystému. Pokud chceme udělat jakoukoli změnu, ať už udržitelnou nebo obchodní, začínáme tam.“
Deep Dive: The Data Behind the Claims
Abychom lépe porozuměli argumentům InRento a InSoil, rozebrali jsme klíčové datové body diskutované během panelu. Tyto metriky kombinují ekonomické ukazatele, environmentální dopady a provozní metriky, což je nutné pro rozhodování institucionálních i drobných investorů.
InRento’s "Green" Economics:
Cost Efficiency: Renovace je 20-30% levnější než nová výstavba, pokud zohledníme náklady na materiály, stavební práce a časovou hodnotu.
Carbon Reduction: Rekonstrukce stávajících objektů šetří až 50% uhlíkové stopy v porovnání s výstavbou nových staveb, pokud zahrneme výrobu betonu a oceli.
Investor Returns: Projekty rekonstrukcí vykazují průměrně ~12% výnos, oproti 9% u standardního buy-to-let, díky valorizaci aktiv a snížení provozních nákladů.
Track Record: €70 Million zafinancovaných projektů s 0 selháními v portfoliu, ukazující na robustní kreditní analýzu a správu rizik.
InSoil’s "Regenerative" Metrics:
Methodology: Fyzické odběry půdy a laboratorní analýza organické hmoty pro ověření změn v uhlíkové zásobě.
Timeline: Monitorovací období 3 roky (Baseline vs. výsledky) s opakovanými měřeními a validací výsledků.
Farmer Incentive: Nižší náklady na vstupy (hnojiva/palivo) + Stejné výnosy = Vyšší zisk a lepší finanční udržitelnost farmy.
Financial Instrument: Nulové nebo nízkoprocentní "Transition Finance" umožňující rychlý přechod bez likvidačního zatížení výdajů farmy.
 | .avif) |  |
Zdroj: smarti
Zanechte komentář