13 Minuty
Páté vydání Going Global v Rockit Vilnius odstartovalo netradičně suverénním slibem: příběh o tom, odkud firma pochází, není poznámkou pod čarou, ale nástrojem. Ne marketingovou ozdobou, ale provozní výhodou. A pro litevské firmy — zvlášť ty rostoucí z Vilniusu — se tato myšlenka změnila z ambice na měřitelný trend. To má dopady na brand building, PR strategie i na získávání mezinárodního kapitálu.
Panel s názvem „Made in Vilnius: Turning the Origin Story to an Advantage“ spojil tři zástupce firem, které dnes působí napříč státními hranicemi:
Laura Tyrylytė, vedoucí PR v Nord Security;
Juozas Nainys, generální ředitel a spoluzakladatel Atrandi Biosciences;
Virgilijus Kupinas, marketingový ředitel v BIOCITY;
a moderátorka Lukrecija Giedraitytė, byznysová novinářka v Delfi. Hovořilo se o praktických zkušenostech s budováním mezinárodního povědomí, investor relations, startup PR a o tom, jak důležitá je konzistence v komunikaci původu v oblasti technologického ekosystému a biotechnologií.
Co se během následující hodiny odehrálo, nebyl ani tak vyšperkovaný manuál, jako spíš upřímná analýza toho, jak na škálování firmy působí původ, identita a geografické umístění — jindy nenápadně, jindy přímočaře. Diskuse přinesla konkrétní příklady, taktiky pro PR i strategické myšlení, které startupům pomáhají proměnit geografický původ v konkurenční výhodu.
Rockit’s premise: global ambition begins in small places
Úvod Rockitu nastavil tón: globální škálování už není pro litevské startupy volitelnou ambicí. Ekosystém už není v úplně rané fázi; dosahuje druhé a třetí vlny rozvoje. Organizátoři zdůraznili, že mnoho globálně smýšlejících společností začíná v kompaktních městech, kde blízkost urychluje rozhodování a koncentrace talentu vytváří nepředvídanou páku. Vilnius — malé, přehledné, s rychlým přístupem ke klíčovým institucím — přesně odpovídá tomuto modelu. To má vliv na local hiring, síťování a na schopnost rychle testovat produkty na globálních trzích.
Moderátorka položila jádrovou otázku prostě:
Pokud vaše firma začíná ve Vilniusu, zajímá to svět? A pokud ano, lze to přetavit v konkurenční výhodu? Odpovědi se soustředily na konkrétní mechanismy, jak původ komunikovat bez sentimentu a jak jej využít v byznysové strategii, marketingu a získávání talentů.
Nord Security: from hiding the origin to owning it
Laura Tyrylytė popsala vývoj Nord Security během více než dekády. Když NordVPN spustil svou službu v roce 2012, litevská startupová scéna prakticky neexistovala. Mezinárodní média zřídka zmiňovala zemi. Kyberbezpečnost nebyla spojována s Vilniusem. V prvních letech se společnost soustředila téměř výhradně na hodnotu produktu a technickou dokonalost. To znamenalo intenzivní investice do vývoje, bezpečnostních auditů a budování důvěry u uživatelů po celém světě.
Příběh o původu nebyl zapírán — prostě byl pro globální trh bezvýznamný.
Vše se změnilo poté, co se Nord Security stal v roce 2022 druhým litevským unicornem. V tu chvíli společnost čelila otázce: jsou stále „globální technologickou produkční firmou, která náhodou pochází z Vilniusu“, nebo se litevské kořeny staly součástí jejich identity? Interně zakladatelé vždy o svém původu mluvili otevřeně, ale komunikační strategie to dosud neodrážela. Přechod zahrnoval přehodnocení brandingu, PR přístupu a způsobu, jakým firma mluví s investory a médii.
Tyrylytė vysvětlila, že tým si uvědomil, že se něco vnímání změnilo:
mladší generace sledují značky, které působí autenticky, zakotveně a upřímně v tom, kým jsou.
Skrývat původ už nebylo nutné — a dokonce to mohlo působit uměle. To se promítlo do tónu komunikace, obsahu pro sociální sítě a do PR materiálů zaměřených na hodnoty firmy, bezpečnostní kulturu a vzdělávání uživatelů.
Dlouhodobé zaměření Litvy na bezpečnost, soukromí a digitální infrastrukturu se přirozeně shodovalo s posláním Nord Security. Společnost začala do svého vyprávění zařazovat frázi „Made in Vilnius“ častěji — ne jako vlastenecké heslo, ale jako faktický příběh: produkty vyvíjené v zemi s hlubokou odborností v kyberbezpečnosti a IT vzdělávání. To pomohlo budovat důvěru mezi partnery, zákazníky i novináři, kteří oceňují transparentnost a kontext vzniku technologie.
Tyrylytė vzpomněla, jak obtížné bývalo mluvit s mezinárodními novináři. V USA zmínka o Litvě často vzbuzovala nejasnosti. Pandemie to změnila. Reputace Litvy posílila díky reakci na COVID, digitální správě věcí veřejných a později politickému hlasu v regionu. Náhle si novináři jméno Litvy začali spojovat také s inovacemi. To usnadnilo mediální práci, akvizici PR pokrytí a posilování značky na globálních trzích.
Tato změna měla praktické dopady. Mediální návštěvy se staly snazšími. Pozvat novináře na centrálu do Vilniusu už nevyžadovalo dlouhá vysvětlování. A když přijeli, objevili nečekaný ekosystém: firmy v kyberbezpečnosti, laserová vědecká pracoviště, fintech startupy, centra pro deep tech výzkum. Fyzické prostředí — kompaktní, technicky zdatné a bez zbytečného žargonu — vyprávělo jiný příběh než původní povrchní představy. To přispělo ke zkrácení lead time pro mezinárodní partnerství a k lepšímu pochopení kapacit místního trhu.
Atrandi Biosciences: rebranding toward authenticity
Pokud se příběh Nord Security vyvíjel postupně, Atrandi Biosciences přišla na svou identitu prostřednictvím jasného zlomového momentu.
CEO Juozas Nainys vysvětlil, že když společnost začínala, jmenovala se Droplet. Název byl zvolen tak, aby zněl přirozeněji západnímu publiku, částečně proto, že litevská jména mohou globálnímu publiku působit jazykově vzdáleně. Tým věřil, že neutrální značka sníží odpor při prvním kontaktu a usnadní vstup na mezinárodní trhy.
Jak se ale firma rozšiřovala o nové produktové řady a začala získávat větší investiční kola, původní jméno přestalo nést jejich příběh. Když spolupracovali s americkou agenturou na brandingu, čekali návrhy na „slick“ anglo-kompatibilní identitu. Místo toho je agentura navedla k autentičnosti: přestat skrývat původ — postavit se za něj. To bylo strategické rozhodnutí, které ovlivnilo i komunikaci s investory a akademickou komunitou.
Nové jméno, Atrandi, pochází z litevského slovesa znamenajícího „objevovat“. Zakladatelé, mnozí z nich vystudovaní na Harvardu, Columbii nebo Oxfordu a poté vracející se domů, si uvědomili, že rozhodnutí stavět firmu ve Vilniusu nebylo náhodné, ale součást hodnotové nabídky. Litva se stala uzlem pro life sciences, molekulární biologii a dropletní mikrofluidiku. Talent byl silný, náklady efektivní a vědecká infrastruktura robustní. To všechno se promítlo do investičního příběhu a do schopnosti vyjednávat lepší podmínky s partnery.
Američtí investoři někdy přicházeli s nejistotou, netuše, jak bude vypadat biotechnologická firma ve Vilniusu. Jejich vnímání se během návštěv rychle změnilo. Místo periferního shluku našli koncentrovaný ekosystém s vysokou technickou přísností. To mění investiční due diligence — osobní návštěvy často odstraňují předsudky, když investoři vidí publikace, vybavení laboratoří a spolupráce s akademií.
Nainys zdůraznil, že pro vědce je geografie méně důležitá než důvěryhodnost — a důvěryhodnost plyne z výstupů. Když zákazníci začali využívat přístroje Atrandi a viděli vědecké publikace vytvořené s jejich nástroji, místo původu se stalo zajímavostí spíš než překážkou. To vede k strategie založené na kvalitě produktu, peer-reviewed výsledcích a transparentnosti v komunikaci technologického řešení.
BIOCITY: when your city is part of the pitch
BIOCITY funguje jinak než dvě předchozí firmy: není to jediný startup, ale rostoucí klastr a infrastrukturní projekt. Marketingový ředitel Virgilijus Kupinas tvrdil, že pro ně je Vilnius nejen počátkem příběhu; je to zásadní aktivum. Využívají město jako součást nabídky pro investory, akademické partnery a mezinárodní firmy hledající výzkumnou kapacitu a talent.
Kupinas přiznal, že biotechnologičtí giganti se sdružují v místech jako Boston, Londýn, Kodaň nebo Singapur. Konkurovat na této úrovni vyžaduje víc než jen branding. Je potřeba ukázat, že Vilnius má něco, co velká města snadno nenabídnou: vysoce kvalifikované vědce, kteří nejsou jen zaměstnanci, ale členy úzce provázané komunity s rychlým přístupem k laboratořím, sdílenému know-how a mezinárodním kontaktům. To zvyšuje atraktivitu města pro startupy v oblasti life sciences a pro investory hledající efektivní, technicky způsobilé týmy.
Přístup BIOCITY je přímočarý. Místo přesvědčování potenciálních klientů a partnerů prezentacemi a slidewary je zvou na návštěvu. Efekt je okamžitý. Jakmile návštěvníci potkají lidi za klastrem — mladé výzkumníky, zkušené inženýry, hlavní vědce — vyprávění se změní. Kompetence mluví hlasitěji než geografická lokalizace a to vede k rychlejší konverzi zájmu v konkrétní spolupráci. To je efektivní strategie pro B2B marketing v oblasti biotech a vědeckých nástrojů.
Kupinas zdůraznil, že litevský biotechnologický příběh není nový. Má více než čtyři dekády vědecké kontinuity, počínaje založením Entomologického institutu v roce 1975 a později laboratořemi genového inženýrství. Specializace na restrikční enzymy — stále jedna z nejsilnějších v regionu — vytvořila základ, který dnes podporuje moderní společnosti v molekulární biologii. Tato institucionální paměť je konkurenční výhodou v oblasti patentů, know-how a výchovy specialistů.
Tato historie dává firmám jako Atrandi a klastrům jako BIOCITY neobvyklou výhodu: tvrdou vědu podloženou dlouhodobou institucionální pamětí. Ne mnoho malých zemí může toto tvrdit. To také usnadňuje budování důvěryhodnosti na poli mezinárodních grantů, vědeckých publikací a průmyslových partnerství.
The small-country paradox: does being from Lithuania limit access?
Moderátorka vyvolala otázku známou v mnoha rozvíjejících se ekosystémech: když sídlíte v zemi s méně než třemi miliony obyvatel, bere vás svět vážně?
Nainys odpověděl klidně: Litva je sice malá, ale vědecký ekosystém je součástí širšího severoevropsko-baltského regionu s přístupem k globálním talentovým sítím. Pro Atrandi původ nikdy nebyl překážkou při získávání investic. Naopak, investoři často vnímají Litvu jako efektivní a vysoce schopnou. To potvrzují příklady lokalizace talentu, nízkých provozních nákladů a silné akademické základny.
Kupinas dodal historický kontext: ačkoli společnosti jako Thermo Fisher a TEVA působí v Litvě po desetiletí, investice do raných fází biotechnologií byly dlouho vzácné. Co se v posledních letech změnilo, je dramatické: větší venture kola, více mezinárodního kapitálu a více návštěvníků hledajících příležitosti místo kuriozit. To signalizuje zralost trhu a rostoucí důvěru investorů v lokální kapacity pro výzkum a komercializaci.
Moderátorka poukázala, že s rostoucím globálním povědomím o Litvě více novinářů a investorů skutečně chce do Vilniusu cestovat — něco, co bylo před deseti lety nemyslitelné. To má dlouhodobé důsledky pro PR, attractiveness města pro expaty a pro strategii lovu talentů v mezinárodním kontextu.
A shift in global identity
Opakujícím se tématem napříč všemi mluvčími byla shoda na tom, že reputace Litvy prošla viditelnou transformací. Mnoho let byla země pro mnoho lidí prázdným místem na mapě. Ale kombinace politické jasnosti, technologické infrastruktury a vzestupu nové vlny startupů to vnímání změnila. To má vliv na SEO, PR a mezinárodní positioning — země už není anonymní, ale registruje se jako relevantní hráč v tech a biotech sektoru.
Pro firmy jako Nord Security to znamená, že mezinárodní média už před rozhovorem nevyžadují geografické vysvětlení. Pro Atrandi to znamená, že zákazníci v biotechnologiích Litvu nepovažují za anomálii. Pro BIOCITY to znamená, že Vilnius samotný může sloužit jako důkaz schopností: kondenzovaný ekosystém, kde se lidé znají, snadno spolupracují a jedná se rychle. To zjednodušuje vstup na trhy, budování partnerství a získávání důvěry klíčových zákazníků.
Každá firma reflektovala stejný závěr z jiného úhlu pohledu:
původ se stává výhodou pouze tehdy, když přestanete za něj omlouvat a začnete jej jasně artikulovat. To znamená strategii komunikace, která propojuje produktové důkazy, vědecké výstupy, kulturní hodnoty a praktické výhody lokality.
The panel’s quiet consensus
Ačkoli každá z firem působí v jiném odvětví — kyberbezpečnost, nástroje pro biotechnologie, biomanufacturing — jejich zkušenosti se sbíhají:
Vilnius je malé, ale není okrajové.
Jeho velikost je součástí jeho užitku.
Jeho talent je měřitelný.
Jeho reputace roste.
A možná nejzásadnější je to, že globální firmy už nepotřebují ředit nebo skrývat svou litevskou identitu. Místo toho původ začleňují do vyprávění jako důkaz důvěryhodnosti, stability a hloubky odbornosti. To je důležité pro positioning v mezinárodních tendrech, pro SEO optimalizaci obsahu a pro vztahy s médii a investory.
Beyond the stage
Když se sezení chýlilo ke konci, moderátorka poznamenala, že důležitější než marketingová hodnota původu je jeho strukturální hodnota: jak místo formuje tým, kulturu, procesy, rychlost iterací a přístup k řešení problémů. Firmy na pódiu byly živými příklady toho, že „Made in Vilnius“ může být více než štítek — může to být strategický zdroj schopností a konkurenčních výhod. To platí jak pro startupy hledající expanzi, tak pro investory hodnotící riziko vs. potenciál.
Pokud zbytek světa bude Litvu objevovat podobně jako novináři a investoři v poslední době, role města v technologické a biotechnologické mapě Evropy se může rozšířit daleko za jeho fyzické rozměry. To otevírá prostor pro další spolupráce, mezinárodní granty, a pro přilákání talentů, kteří hledají kombinaci vědecké excelence a agilního podnikatelského prostředí.
Zdroj: smarti
Zanechte komentář